Není to mořský koník. Australští biologové poprvé nafilmovali mořského dráčka

Člověk až doposud nepořídil video-záznam, který by zachytil řasovníka Phyllopteryx dewysea v přirozeném prostředí.

Mořští koníci vypadají sice podivně, ale přitom jsou to zcela normální ryby z čeledi jehlovitých. Jejich většími příbuznými jsou řasovníci – na první pohled jsem jim dost podobní, jen jsou větší.

Zatím věda znala pouze dva druhy řasovníků: řasovníka rozedraného a řasovníka protáhlého. Anglicky se jim říká „sea dragons“, neboli mořští dráčci. Teprve nedávno biologové popsali třetí druh – zatím nemá české jméno, to latinské zní Phyllopteryx dewysea:

A až na začátku roku 2017 byl právě ten řasovník poprvé nafilmován v jeho přirozeném prostředí. Za tímto výzkumem stojí trojice mořských biologů ze Scripps Institution of Oceanography.
Poté, co přesně popsali i jeho tělo a chování, zjistili, že se od ostatních druhů řasovníků výrazně liší, a to ocasem. Jiné druhy řasovníků mají nepohyblivý ocas s výraznou špičkou – Phyllopteryx dewysea má sice ocas pohyblivý, ale bez špičky. Přesný důvod, proč tomu tak je, zatím vědci neví; odhadují ale, že za to může hloubka, v jaké žije.

Oba dříve objevené druhy řasovníků žijí v hloubce jen několika metrů pod hladinou, ten nový se ale vyskytuje až v hloubce kolem 50 metrů. Tam je již méně světla, takže většina organismů má červenou barvu – řasovníkům jejich výrazná rubínová červeň slouží jako maskování.
Vědci natočili dráčky pomocí dálkově ovládané miniponorky, která se do této hloubky může bez problémů potopit a vydržet tam až několik hodin.

Phyllopteryx dewysea
Zdroj: Royal Society

Josefin Stillerová, mořská bioložka, jež se na objevení osmnácticentimetrového tvorečka podílela, říká: „Objevila jsem třetí druh řasovníka, o kterém jsme netušili, že v oceánu žije. Živého ho předtím nikdo neviděl. Všechny známé vzorky jsou v muzeu nebo je vyplavil oceán. My jsme tento druh popsali, ale teď ho potřebujeme pozorovat v přirozených podmínkách a zkoumat jeho chování, stavbu těla a způsob života.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 4 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 5 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 22 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...