Není to mořský koník. Australští biologové poprvé nafilmovali mořského dráčka

Člověk až doposud nepořídil video-záznam, který by zachytil řasovníka Phyllopteryx dewysea v přirozeném prostředí.

Mořští koníci vypadají sice podivně, ale přitom jsou to zcela normální ryby z čeledi jehlovitých. Jejich většími příbuznými jsou řasovníci – na první pohled jsem jim dost podobní, jen jsou větší.

Zatím věda znala pouze dva druhy řasovníků: řasovníka rozedraného a řasovníka protáhlého. Anglicky se jim říká „sea dragons“, neboli mořští dráčci. Teprve nedávno biologové popsali třetí druh – zatím nemá české jméno, to latinské zní Phyllopteryx dewysea:

A až na začátku roku 2017 byl právě ten řasovník poprvé nafilmován v jeho přirozeném prostředí. Za tímto výzkumem stojí trojice mořských biologů ze Scripps Institution of Oceanography.
Poté, co přesně popsali i jeho tělo a chování, zjistili, že se od ostatních druhů řasovníků výrazně liší, a to ocasem. Jiné druhy řasovníků mají nepohyblivý ocas s výraznou špičkou – Phyllopteryx dewysea má sice ocas pohyblivý, ale bez špičky. Přesný důvod, proč tomu tak je, zatím vědci neví; odhadují ale, že za to může hloubka, v jaké žije.

Oba dříve objevené druhy řasovníků žijí v hloubce jen několika metrů pod hladinou, ten nový se ale vyskytuje až v hloubce kolem 50 metrů. Tam je již méně světla, takže většina organismů má červenou barvu – řasovníkům jejich výrazná rubínová červeň slouží jako maskování.
Vědci natočili dráčky pomocí dálkově ovládané miniponorky, která se do této hloubky může bez problémů potopit a vydržet tam až několik hodin.

Phyllopteryx dewysea
Zdroj: Royal Society

Josefin Stillerová, mořská bioložka, jež se na objevení osmnácticentimetrového tvorečka podílela, říká: „Objevila jsem třetí druh řasovníka, o kterém jsme netušili, že v oceánu žije. Živého ho předtím nikdo neviděl. Všechny známé vzorky jsou v muzeu nebo je vyplavil oceán. My jsme tento druh popsali, ale teď ho potřebujeme pozorovat v přirozených podmínkách a zkoumat jeho chování, stavbu těla a způsob života.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 4 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 9 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 19 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...