Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho, říká architekt roku Petr Hájek

55 minut
Petr Hájek v HPC
Zdroj: ČT24

„Dům je pro mě hudebním nástrojem, který je potřeba rozeznít,“ popsal architekt roku 2018 Petr Hájek. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Ve své práci dlouhodobě propojuje vědu a architekturu.

„Architekt může do jisté míry snížit náklady na výrobu obytného domu. Otázka je, jestli se to projeví na konečné ceně. Jestli rozdíl té ceny nakonec nezůstane tomu, kdo ten dům staví. Myslím si, že naopak, co architekti umí udělat dobře, je navrhnout dům pro konkrétního klienta na konkrétní místo. Můžete nevýhody toho místa využít ve výhody,“ řekl ve vysílání Hyde Park Civilizace Hájek.

Petr Hájek je výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Na Hájkově tvorbě se oceňuje, že reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální.

Architekt se dlouhodobě věnuje i urbanismu. Mezi jeho významná díla patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepce pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). Nedávno dokončil v Praze kromě dostavby centra DOX rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

„Dům je mentální otisk klienta, architekta. Ale v zásadě je prázdnou schránkou. Vy do něj musíte dát také nějaký program, proto jsem přirovnal dům k hudebnímu nástroji. Musíte na něj umět zahrát. My jsme tvůrci toho hardwaru, software musí nahrát uživatel,“ popsal smysl své práce v Hyde Parku Civilizace.

Příběh architekta

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického a Školu architektury na Akademii výtvarných umění. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem), a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, Cenu Klubu za starou Prahu, která se udílí za nejlepší novostavbu v historickém prostředí, a čtyřikrát měl českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

V současné době navrhuje a realizuje projekty rekonstrukce kina Oko v Praze 7, astronomické observatoře hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou nebo Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou.

„Každá stavba je originál a vy máte jen jeden pokus. Žádný prototyp jako u automobilu nebo u nábytku neexistuje. Také vaše návrhy musí někdo chtít. Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho. Když vymýšlím domy, je to dřina. Okamžiky, kdy mě to baví, jsou vzácné. Práce je pro mě souboj mezi ideou a reálnými možnostmi. Jsem pod tlakem vnějšího světa a odpovědnosti a silně vnímám to, že mohu hodně pokazit,“ dodal v Hyde Parku Civilizace.

Celý pořad si můžete poslechnout také v čistě zvukové podobě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...