Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho, říká architekt roku Petr Hájek

55 minut
Petr Hájek v HPC
Zdroj: ČT24

„Dům je pro mě hudebním nástrojem, který je potřeba rozeznít,“ popsal architekt roku 2018 Petr Hájek. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Ve své práci dlouhodobě propojuje vědu a architekturu.

„Architekt může do jisté míry snížit náklady na výrobu obytného domu. Otázka je, jestli se to projeví na konečné ceně. Jestli rozdíl té ceny nakonec nezůstane tomu, kdo ten dům staví. Myslím si, že naopak, co architekti umí udělat dobře, je navrhnout dům pro konkrétního klienta na konkrétní místo. Můžete nevýhody toho místa využít ve výhody,“ řekl ve vysílání Hyde Park Civilizace Hájek.

Petr Hájek je výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Na Hájkově tvorbě se oceňuje, že reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální.

Architekt se dlouhodobě věnuje i urbanismu. Mezi jeho významná díla patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepce pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). Nedávno dokončil v Praze kromě dostavby centra DOX rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

„Dům je mentální otisk klienta, architekta. Ale v zásadě je prázdnou schránkou. Vy do něj musíte dát také nějaký program, proto jsem přirovnal dům k hudebnímu nástroji. Musíte na něj umět zahrát. My jsme tvůrci toho hardwaru, software musí nahrát uživatel,“ popsal smysl své práce v Hyde Parku Civilizace.

Příběh architekta

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického a Školu architektury na Akademii výtvarných umění. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem), a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, Cenu Klubu za starou Prahu, která se udílí za nejlepší novostavbu v historickém prostředí, a čtyřikrát měl českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

V současné době navrhuje a realizuje projekty rekonstrukce kina Oko v Praze 7, astronomické observatoře hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou nebo Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou.

„Každá stavba je originál a vy máte jen jeden pokus. Žádný prototyp jako u automobilu nebo u nábytku neexistuje. Také vaše návrhy musí někdo chtít. Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho. Když vymýšlím domy, je to dřina. Okamžiky, kdy mě to baví, jsou vzácné. Práce je pro mě souboj mezi ideou a reálnými možnostmi. Jsem pod tlakem vnějšího světa a odpovědnosti a silně vnímám to, že mohu hodně pokazit,“ dodal v Hyde Parku Civilizace.

Celý pořad si můžete poslechnout také v čistě zvukové podobě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 6 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...