Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho, říká architekt roku Petr Hájek

55 minut
Petr Hájek v HPC
Zdroj: ČT24

„Dům je pro mě hudebním nástrojem, který je potřeba rozeznít,“ popsal architekt roku 2018 Petr Hájek. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Ve své práci dlouhodobě propojuje vědu a architekturu.

„Architekt může do jisté míry snížit náklady na výrobu obytného domu. Otázka je, jestli se to projeví na konečné ceně. Jestli rozdíl té ceny nakonec nezůstane tomu, kdo ten dům staví. Myslím si, že naopak, co architekti umí udělat dobře, je navrhnout dům pro konkrétního klienta na konkrétní místo. Můžete nevýhody toho místa využít ve výhody,“ řekl ve vysílání Hyde Park Civilizace Hájek.

Petr Hájek je výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Na Hájkově tvorbě se oceňuje, že reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální.

Architekt se dlouhodobě věnuje i urbanismu. Mezi jeho významná díla patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepce pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). Nedávno dokončil v Praze kromě dostavby centra DOX rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

„Dům je mentální otisk klienta, architekta. Ale v zásadě je prázdnou schránkou. Vy do něj musíte dát také nějaký program, proto jsem přirovnal dům k hudebnímu nástroji. Musíte na něj umět zahrát. My jsme tvůrci toho hardwaru, software musí nahrát uživatel,“ popsal smysl své práce v Hyde Parku Civilizace.

Příběh architekta

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického a Školu architektury na Akademii výtvarných umění. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem), a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, Cenu Klubu za starou Prahu, která se udílí za nejlepší novostavbu v historickém prostředí, a čtyřikrát měl českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

V současné době navrhuje a realizuje projekty rekonstrukce kina Oko v Praze 7, astronomické observatoře hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou nebo Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou.

„Každá stavba je originál a vy máte jen jeden pokus. Žádný prototyp jako u automobilu nebo u nábytku neexistuje. Také vaše návrhy musí někdo chtít. Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho. Když vymýšlím domy, je to dřina. Okamžiky, kdy mě to baví, jsou vzácné. Práce je pro mě souboj mezi ideou a reálnými možnostmi. Jsem pod tlakem vnějšího světa a odpovědnosti a silně vnímám to, že mohu hodně pokazit,“ dodal v Hyde Parku Civilizace.

Celý pořad si můžete poslechnout také v čistě zvukové podobě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 6 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...