Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho, říká architekt roku Petr Hájek

Nahrávám video
Petr Hájek v HPC
Zdroj: ČT24

„Dům je pro mě hudebním nástrojem, který je potřeba rozeznít,“ popsal architekt roku 2018 Petr Hájek. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Ve své práci dlouhodobě propojuje vědu a architekturu.

„Architekt může do jisté míry snížit náklady na výrobu obytného domu. Otázka je, jestli se to projeví na konečné ceně. Jestli rozdíl té ceny nakonec nezůstane tomu, kdo ten dům staví. Myslím si, že naopak, co architekti umí udělat dobře, je navrhnout dům pro konkrétního klienta na konkrétní místo. Můžete nevýhody toho místa využít ve výhody,“ řekl ve vysílání Hyde Park Civilizace Hájek.

Petr Hájek je výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Na Hájkově tvorbě se oceňuje, že reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální.

Architekt se dlouhodobě věnuje i urbanismu. Mezi jeho významná díla patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepce pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). Nedávno dokončil v Praze kromě dostavby centra DOX rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

„Dům je mentální otisk klienta, architekta. Ale v zásadě je prázdnou schránkou. Vy do něj musíte dát také nějaký program, proto jsem přirovnal dům k hudebnímu nástroji. Musíte na něj umět zahrát. My jsme tvůrci toho hardwaru, software musí nahrát uživatel,“ popsal smysl své práce v Hyde Parku Civilizace.

Příběh architekta

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického a Školu architektury na Akademii výtvarných umění. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem), a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, Cenu Klubu za starou Prahu, která se udílí za nejlepší novostavbu v historickém prostředí, a čtyřikrát měl českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

V současné době navrhuje a realizuje projekty rekonstrukce kina Oko v Praze 7, astronomické observatoře hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou nebo Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou.

„Každá stavba je originál a vy máte jen jeden pokus. Žádný prototyp jako u automobilu nebo u nábytku neexistuje. Také vaše návrhy musí někdo chtít. Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho. Když vymýšlím domy, je to dřina. Okamžiky, kdy mě to baví, jsou vzácné. Práce je pro mě souboj mezi ideou a reálnými možnostmi. Jsem pod tlakem vnějšího světa a odpovědnosti a silně vnímám to, že mohu hodně pokazit,“ dodal v Hyde Parku Civilizace.

Celý pořad si můžete poslechnout také v čistě zvukové podobě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 44 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 1 hhodinou

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...