Německo si staví umělé Slunce. Silné reflektory poslouží jako „zesilovač“ i úschovna energie

Nahrávám video
Němečtí vědci dokážou vyrábět elektřinu pomocí systému výkonných lamp
Zdroj: ČT24

Velmi výkonné xenonové lampy mají ambici stát se pro Zemi novým Sluncem. Němečtí vědci se snaží takovými lampami vlastně „zesílit“ sluneční záření. Jejich záře je mnohem silnější než sluneční, k napájení lamp přitom slouží právě solární energie. Cílem vývoje tzv. umělého Slunce má být vytvoření dostatku energie, aby spolu s dalšími obnovitelnými zdroji pokryla většinu spotřeby.

„Umělé Slunce“ sestavené ze 149 reflektorů může být o několik řádů silnější než Slunce samotné – alespoň z pozemského pohledu. Intenzivní záření lamp dokáže vytvořit teplotu až kolem 3000 stupňů.

Vědcům přitom stačí teplota podstatně nižší. „Systém pracuje jako čočka. Přes zrcadla soustředí světlo do jednoho bodu, kterému říkáme přijímač. Ten absorbuje energii a ohřívá kapalinu. Jsme schopní ohřát páru, tím můžeme rozhýbat i turbínu s generátorem a vyrábět elektřinu,“ vysvětlil spoluředitel kolínského Institutu solárního výzkumu Bernhard Hoffschmidr, k čemu je systém lamp dobrý.

Lampy jsou svým způsobem zesilovačem sluneční energie. K jejich napájení využili vědci i solární panely. Zároveň by mělo „umělé Slunce“ posloužit i jako zásobník energie. „Můžeme ukládat energii ze slunce několik hodin. Když je večer potřeba víc elektřiny, spustíme generátor,“ ujistil Bernhard Hoffschmidr. 

Německo před několika lety nastoupilo cestu za obnovitelnými zdroji. Letos sice dosáhlo rekordu, ale stále to znamená, že obnovitelné zdroje vytvořily pouze třetinu veškeré energie vyprodukované v Německu. Nová technologie by měla podíl výrazně zvýšit. 

S „umělým Sluncem“ mají ovšem jeho tvůrci ještě větší ambice než jen Německo. Například v severní Africe nebo na středním východě by díky nové technologii mohla sluneční energie pokrýt celou spotřebu elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 17 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 20 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...