Německo si staví umělé Slunce. Silné reflektory poslouží jako „zesilovač“ i úschovna energie

Nahrávám video

Velmi výkonné xenonové lampy mají ambici stát se pro Zemi novým Sluncem. Němečtí vědci se snaží takovými lampami vlastně „zesílit“ sluneční záření. Jejich záře je mnohem silnější než sluneční, k napájení lamp přitom slouží právě solární energie. Cílem vývoje tzv. umělého Slunce má být vytvoření dostatku energie, aby spolu s dalšími obnovitelnými zdroji pokryla většinu spotřeby.

„Umělé Slunce“ sestavené ze 149 reflektorů může být o několik řádů silnější než Slunce samotné – alespoň z pozemského pohledu. Intenzivní záření lamp dokáže vytvořit teplotu až kolem 3000 stupňů.

Vědcům přitom stačí teplota podstatně nižší. „Systém pracuje jako čočka. Přes zrcadla soustředí světlo do jednoho bodu, kterému říkáme přijímač. Ten absorbuje energii a ohřívá kapalinu. Jsme schopní ohřát páru, tím můžeme rozhýbat i turbínu s generátorem a vyrábět elektřinu,“ vysvětlil spoluředitel kolínského Institutu solárního výzkumu Bernhard Hoffschmidr, k čemu je systém lamp dobrý.

Lampy jsou svým způsobem zesilovačem sluneční energie. K jejich napájení využili vědci i solární panely. Zároveň by mělo „umělé Slunce“ posloužit i jako zásobník energie. „Můžeme ukládat energii ze slunce několik hodin. Když je večer potřeba víc elektřiny, spustíme generátor,“ ujistil Bernhard Hoffschmidr. 

Německo před několika lety nastoupilo cestu za obnovitelnými zdroji. Letos sice dosáhlo rekordu, ale stále to znamená, že obnovitelné zdroje vytvořily pouze třetinu veškeré energie vyprodukované v Německu. Nová technologie by měla podíl výrazně zvýšit. 

S „umělým Sluncem“ mají ovšem jeho tvůrci ještě větší ambice než jen Německo. Například v severní Africe nebo na středním východě by díky nové technologii mohla sluneční energie pokrýt celou spotřebu elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 1 hhodinou

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 3 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 4 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 22 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 22 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled