Nejvíc článků na Wikipedii napsala umělá inteligence

Pokud používáte anglickou verzi Wikipedie, existuje nemalá šance, že jste četli už několik článků, které napsal stroj.

Napsat 10 000 článků denně je pro člověka nemožné. Přesto je na Wikipedii pod 2,7 milionu hesel podepsán stejný muž, Švéd Sverker Jogansson. Denně zveřejní na veřejné internetové encyklopedii několik tisíc článků, přitom ani jediný sám nenapsal. Jejich opravdovým autorem je počítačový program, který sám vytvořil.

Články této „umělé inteligence“ tvoří 8,5 procenta veškerého obsahu hesel na Wikipedii, uvádí Wall Street Journal. Jak je to možné? Johansson je velmi renesanční muž: vystudoval jazykovědu, ekonomiku a částicovou fyziku. Počítačový program (bot), který vytvořil, sbírá informace z různých důvěryhodných zdrojů a pak je nahraje na Wikipedii.

11 minut
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Tyto články jsou většinou velmi krátké a heslovité, navíc velmi tematicky specifické. Nejčastěji bot píše o taxonomii různých druhů hmyzu, hlavně o motýlech a broucích. Protože Johanssonova manželka pochází z Filipín, věnuje se stroj také popisu malých filipínských měst.

Tento program se jmenuje Lsjbot a do značné míry představuje budoucnost mnoha oborů. Jde sice o zcela amatérský a nevýdělečný projekt, ale svou prací nahradí desítky a možná i stovky lidí. Mezi řadou zakladatelů Wikipedie to již vzbudilo pohoršení, tento bot totiž není zdaleka jediným programem, který na Wikipedii píše.

Stroje v roli internetové policie

Reportáž v týdeníku Newsweek popsala, že téměř polovina obsahu na internetové encyklopedii je v současné době editována a kontrolována boty. Anglické části Wikipedie se to (zatím) týká jen minimálně, zato třeba té vietnamské téměř na 100 procent.

6 minut
Horizont: Umělá inteligence jako zkáza lidstva?
Zdroj: ČT24

Programy převádějí na Wikipedii texty například z databází NASA, které se věnují různým asteroidům nebo hvězdám – zkrátka ta hesla, která nejsou náročná na slovní popis. Zdaleka největší roli ale hrají ve funkci „policistů“ – hlídají encyklopedii před internetovými vandaly, kteří by chtěli hesla nesmyslně přepisovat.

Nejúčinnějším je v tom program Cluebot, který dokáže během několika sekund odhalit většinu podobných útoků – v současnosti má na svědomí asi polovinu všech editací Wikipedie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
před 8 hhodinami

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
před 10 hhodinami

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
včeraAktualizovánovčera v 20:41

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
včeraAktualizovánovčera v 20:40

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizovánovčera v 20:31

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
včeraAktualizovánovčera v 19:19

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
včera v 16:48

„Tutanchamonova kletba“ zabíjela. Teď vědci zjistili, že houba může léčit leukémii

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.
včera v 11:30
Načítání...