Největší hrozbou pro svět je oteplování oceánů, shodují se vědci

Vědci varují před následky globálního oteplování na světový oceán. Nová zpráva ukazuje, jak extrémní důsledky bude mít.

Globální oteplování narušuje životní procesy v oceánech od planktonu po velryby a může zvyšovat teplotu moří, i když se emise způsobující skleníkový efekt zastaví. K takovému závěru dospěla studie mezinárodního vědeckého týmu, která dnes byla zveřejněna v norské metropoli Oslu.

Zvyšování teploty moří podle vědců zároveň narušuje deštný režim na pevnině, kde vyvolává případy extrémních teplot a napomáhá šíření infekcí. „Oteplování oceánu se může stát největší skrytou hrozbou naší generace,“ uvádí studie Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN). Podílelo se na ní 80 vědců z dvanácti zemí.

Jedním z nejhrozivějších následků oteplování je blednutí korálů:

Nahrávám video
Horizont ČT24: Koráli Velkého bariérového útesu umírají
Zdroj: ČT24

Dopady této situace jsou podle autorů studie znát už nyní. Světový oceán od roku 1970 absorboval na 90 procent tepla, které vzniká vlivem emisí skleníkových plynů. Oteplování vyhání k pólům mořské živočichy včetně planktonu, medúz, ryb a mořských želv. „Rychlost změn v oceánu, které jsou často nevratné, je jedenapůlkrát až pětkrát rychlejší než na pevnině,“ uvádí se ve studii.

Předpověď budoucího ohřívání oceánů
Zdroj: Wikimedia Commons

Některé migrující druhy, například velryby, se vlivem teplotních změn vydávají ve špatnou dobu do míst, kde obvykle hledají živiny. Stejně tak mořští ptáci směřují za lovem ryb na špatná místa. Zvyšování teploty navíc proniká stále do větší hloubky, a to i přes 700 metrů pod mořskou hladinou.

Anomálie v teplotě oceánů
Zdroj: Wikimedia Commons

„Následky budou patrné po desetiletí, ne-li po staletí. Stane se tak i v případě, že by úplně ustaly emise oxidu uhličitého,“ varují vědci. Strádat budou stále více korálové útesy, citlivé na oteplování. Během příštích pěti až patnácti let zmizí i velká část arktické ledové masy.

Oteplování světa

Oteplování oceánů je (nejen) podle této zprávy součástí oteplování celé planety, ale částí klíčovou. A také velmi spornou: zatímco státy se dohodly omezovat na svém území produkci skleníkových plynů, větší část světových oceánů jsou exteritoriální území – tedy nepatřící žádnému státu.

Předpověď oteplování planety
Zdroj: Wikimedia Commons

Za taková území vlastně nikdo nenese přímou zodpovědnost a také nechce nést následky – problém je, že důsledky oteplování oceánů dopadají na všechny na Zemi, bez ohledu na jejich státní příslušnost. Podle autorů studie si zatím lidstvo neuvědomuje, jaké důsledky budou mít na podobu světa teplejší oceány.

CELOU STUDII SI STÁHNĚTE ZDE: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teenageři v Česku začínají se sexem později, méně často používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 mminutami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 45 mminutami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 7 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 21 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 22 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
včera v 07:00

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026
Načítání...