Starověká společnost na Krétě se v mnohém lišila nejen od těch moderních, ale i od soudobých. Nový výzkum například ukázal, že sňatky se tam významně často uzavíraly v rámci blízké rodiny.
Nejoblíbenější manželkou byla sestřenice. Vědci popsali rodinné vztahy minojské kultury
Když amatérský archeolog Heinrich Schliemann před více než sto lety objevil v Mykénách bohaté šachtové hroby plné zlata, zapsal se tak do dějin vědy. Nemohl tehdy ale ještě tušit, jaké byly rodinné vztahy mezi lidmi, jejichž kulturu objevil. Povedlo se to až nyní.
Němečtí vědci se vydali ve stopách svého slavného předchůdce a analyzovali příbuzenské vztahy na starověké Krétě. Ta byla v době takzvané minojské kultury jednou z nejvlivnějších mocností Středozemního moře a její vliv dalece překračoval hranice ostrova.
Díky tomu se expertům z Institutu Maxe Plancka podařilo získat přehled o pravidlech uzavírání manželství nejen na minojské Krétě, ale i v mykénském Řecku.
- Minojská civilizace spadá do doby bronzové, která se na Krétě datovala přibližně v období 2700 až 1450 před naším letopočtem. Největšího hospodářského a kulturního rozkvětu dosáhla ve středním období mezi lety 2000–1600 před Kristem. Po roce 1450 před naším letopočtem došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu mykénské civilizace, a ta minojská tak zanikla.
Výsledky vyšly v časopise Nature Ecology & Evolution. Podle expertů jsou velmi přesvědčivé zejména proto, že se autorům povedlo získat vzorky genomu od více než stovky starověkých obyvatel Egejského moře.
Rodokmen mykénské rodiny
Až donedávna se starověká a pravěká DNA daly analyzovat jen velmi špatně. Ale díky nedávnému pokroku to už možné je, a vědci umí rozluštit dokonce i tu DNA, která byla poškozena třeba nevhodnými klimatickými podmínkami.
Pro mykénskou vesnici ze 16. století před naším letopočtem se povedlo rekonstruovat příbuzenské vztahy obyvatel jednoho domu. Je to první rodokmen z celého starověkého Středomoří, který byl dosud geneticky rekonstruován.
Někteří ze synů narozených v tomto domě zřejmě žili ve vesnici svých rodičů i v dospělosti. Jejich děti byly pohřbeny v hrobce pod nádvořím usedlosti. Jedna z manželek, která se do domu provdala, přivedla do rodiny svou sestru a její dítě bylo rovněž pohřbeno ve stejném hrobě.
To docela dobře odpovídá poznatkům z jiných částí starověkého světa. Mladé ženy se v této době často musely vydávat z domova za ženichem.
Zcela nečekané ale bylo další zjištění: na Krétě a dalších řeckých ostrovech i na pevnině bylo před čtyřmi tisíci lety zcela běžné uzavírat sňatek s vlastním bratrancem nebo sestřenicí.
„V současné době bylo publikováno více než tisíc starověkých genomů z různých oblastí světa, ale zdá se, že tak přísný systém příbuzenských sňatků neexistoval nikde jinde ve starověkém světě,“ říká Eirini Skourtaniotiová, hlavní autorka studie, která analýzy provedla. „Pro nás všechny to bylo naprosté překvapení a vyvolává to mnoho otázek.“
Jak lze toto zvláštní pravidlo sňatků vysvětlit? O tom může výzkumný tým zatím pouze spekulovat. „Možná to byl způsob, jak zabránit tomu, aby se zděděná zemědělská půda stále více dělila. V každém případě to zaručovalo určitou kontinuitu rodu na jednom místě, což je důležitý předpoklad například pro pěstování oliv a vína,“ myslí si vědci.
Na ostrově k tomu mohla být silnější motivace než v otevřenějších lokalitách, kde se o půdu nevedly takové spory. „Jisté ale je, že analýza starověkých genomů nám i v budoucnu poskytne fantastické nové poznatky o starověkých rodinných strukturách,“ je přesvědčena Skourtaniotiová.