Nejoblíbenější manželkou byla sestřenice. Vědci popsali rodinné vztahy minojské kultury

Starověká společnost na Krétě se v mnohém lišila nejen od těch moderních, ale i od soudobých. Nový výzkum například ukázal, že sňatky se tam významně často uzavíraly v rámci blízké rodiny.

Když amatérský archeolog Heinrich Schliemann před více než sto lety objevil v Mykénách bohaté šachtové hroby plné zlata, zapsal se tak do dějin vědy. Nemohl tehdy ale ještě tušit, jaké byly rodinné vztahy mezi lidmi, jejichž kulturu objevil. Povedlo se to až nyní.

Němečtí vědci se vydali ve stopách svého slavného předchůdce a analyzovali příbuzenské vztahy na starověké Krétě. Ta byla v době takzvané minojské kultury jednou z nejvlivnějších mocností Středozemního moře a její vliv dalece překračoval hranice ostrova.

Díky tomu se expertům z Institutu Maxe Plancka podařilo získat přehled o pravidlech uzavírání manželství nejen na minojské Krétě, ale i v mykénském Řecku.

  • Minojská civilizace spadá do doby bronzové, která se na Krétě datovala přibližně v období 2700 až 1450 před naším letopočtem. Největšího hospodářského a kulturního rozkvětu dosáhla ve středním období mezi lety 2000–1600 před Kristem. Po roce 1450 před naším letopočtem došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu mykénské civilizace, a ta minojská tak zanikla.

Výsledky vyšly v časopise Nature Ecology & Evolution. Podle expertů jsou velmi přesvědčivé zejména proto, že se autorům povedlo získat vzorky genomu od více než stovky starověkých obyvatel Egejského moře.

Rodokmen mykénské rodiny

Až donedávna se starověká a pravěká DNA daly analyzovat jen velmi špatně. Ale díky nedávnému pokroku to už možné je, a vědci umí rozluštit dokonce i tu DNA, která byla poškozena třeba nevhodnými klimatickými podmínkami.

Pro mykénskou vesnici ze 16. století před naším letopočtem se povedlo rekonstruovat příbuzenské vztahy obyvatel jednoho domu. Je to první rodokmen z celého starověkého Středomoří, který byl dosud geneticky rekonstruován.

Někteří ze synů narozených v tomto domě zřejmě žili ve vesnici svých rodičů i v dospělosti. Jejich děti byly pohřbeny v hrobce pod nádvořím usedlosti. Jedna z manželek, která se do domu provdala, přivedla do rodiny svou sestru a její dítě bylo rovněž pohřbeno ve stejném hrobě.

Sklizeň oliv na minojské Krétě
Zdroj: Max Planck Society/Nikola Nevenov

To docela dobře odpovídá poznatkům z jiných částí starověkého světa. Mladé ženy se v této době často musely vydávat z domova za ženichem.

Zcela nečekané ale bylo další zjištění: na Krétě a dalších řeckých ostrovech i na pevnině bylo před čtyřmi tisíci lety zcela běžné uzavírat sňatek s vlastním bratrancem nebo sestřenicí.

„V současné době bylo publikováno více než tisíc starověkých genomů z různých oblastí světa, ale zdá se, že tak přísný systém příbuzenských sňatků neexistoval nikde jinde ve starověkém světě,“ říká Eirini Skourtaniotiová, hlavní autorka studie, která analýzy provedla. „Pro nás všechny to bylo naprosté překvapení a vyvolává to mnoho otázek.“

Sklizeň obilí v době bronzové
Zdroj: Max Planck Society/Nikola Nevenov

Jak lze toto zvláštní pravidlo sňatků vysvětlit? O tom může výzkumný tým zatím pouze spekulovat. „Možná to byl způsob, jak zabránit tomu, aby se zděděná zemědělská půda stále více dělila. V každém případě to zaručovalo určitou kontinuitu rodu na jednom místě, což je důležitý předpoklad například pro pěstování oliv a vína,“ myslí si vědci.

Na ostrově k tomu mohla být silnější motivace než v otevřenějších lokalitách, kde se o půdu nevedly takové spory. „Jisté ale je, že analýza starověkých genomů nám i v budoucnu poskytne fantastické nové poznatky o starověkých rodinných strukturách,“ je přesvědčena Skourtaniotiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
27. 12. 2024

AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).
24. 12. 2024

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
23. 12. 2024

Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.
23. 12. 2024
Načítání...