Nejlepší snímky trpasličí planety Pluto sondou New Horizons

Přesně před 10 roky přestalo být Pluto planetou. Ale od té doby o něm astronomové zjistili množství překvapivých informací a získali desítky fascinujících fotografií.

Přesně před 10 lety se počet planet ve sluneční soustavě snížil z devíti na osm. Ze seznamu, který se učí už žáci na základní škole, vypadlo Pluto. Astronomové ho přeřadili mezi takzvané trpasličí planety. Stalo se to v Praze, na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie.

Dotklo se to nejen učebnic, ale také sondy New Horizons. Ta odstartovala v lednu roku 2006 k planetě, ale v červenci 2015 už dorazila jen k trpasličí planetě. Na velikost a úspěšnost mise to však nemělo sebemenší vliv – sonda pomocí sady citlivých přístrojů zaznamenala obrovské množství důležitých dat a pořídila spoustu fascinujících fotografií. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších, které lidstvu o Plutu řekly nejvíce:

Sonda sice už Pluto a jeho okolí opustila, bude však fungovat dál, nejméně do roku 2020. Bude zkoumat tzv. Kuiperův pás, tedy rozsáhlou oblast za oběžnou dráhou Neptunu. Má zde vybráno několik potenciálně zajímavých cílů, tím hlavním bude objekt 2014 MU69 – asi 40 kilometrů velké těleso s pozoruhodnými vlastnostmi, k němuž by sonda New Horizons měla dorazit v průběhu roku 2019.

Proč Pluto přestalo být planetou?

Roku 2003 bylo za drahou Pluta objeveno těleso, které dostalo pracovní jméno Xena – podle hlavní hrdinky v té době oblíbeného seriálu. O dva roky později astronomové popsali, že je možná dokonce větší než Pluto a že má vlastní měsíc. Právě objev Xeny, roku 2006 přejmenované na Eris, byl jedním z hlavních argumentů, proč by Pluto mělo přestat být planetou: „Proč by mělo být planetou Pluto, a ne větší Xena?“ zněl logický argument.

Na jednání Mezinárodní astronomické unie se původně jednalo o tom, že by se měl počet planet zvýšit; možná až na dvanáct. Astronomy k tomu vedly objevy dalších velkých těles za dráhou Pluta. Mezi vědci došlo k diskuzi o tom, jestli by stále stoupající počet planet nedevalvoval význam tohoto slova. Někteří účastníci pak označili problém za zpolitizovaný – naděje na nalezení dalších nových „planet“ je poměrně velká a řada vědeckých týmů by se ráda pochlubila objevem vlastní planety.

Proto vznikl nový návrh na řešení problému: pro planety se přijde s novou definicí a Pluto se stane členem nové rodiny vesmírných těles, takzvaných trpasličích planet. Těch pojmenovaných je v současné době pět: Pluto, Eris, Makemake, Haumea a Ceres. V Kuiperově pásu a v Oortově oblaku sluneční soustavy však podle kvalifikovaných odhadů může být takových těles několik stovek. 

Rozdíl mezi planetou, trpasličí planetou a dalšími tělesy sluneční soustavy

Planeta je nebeské těleso, které

  1. obíhá okolo Slunce;
  2. má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého);
  3. vyčistilo okolí své dráhy.


„Trpasličí planeta“ je nebeské těleso, které

  1. obíhá okolo Slunce;
  2. má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého);
  3. nevyčistilo okolí své dráhy;
  4. není satelitem.

S výjimkou satelitů by všechny ostatní objekty obíhající okolo Slunce měly být označovány společným termínem „malá tělesa sluneční soustavy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...