Nejlepší snímky trpasličí planety Pluto sondou New Horizons

Přesně před 10 roky přestalo být Pluto planetou. Ale od té doby o něm astronomové zjistili množství překvapivých informací a získali desítky fascinujících fotografií.

Přesně před 10 lety se počet planet ve sluneční soustavě snížil z devíti na osm. Ze seznamu, který se učí už žáci na základní škole, vypadlo Pluto. Astronomové ho přeřadili mezi takzvané trpasličí planety. Stalo se to v Praze, na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie.

Dotklo se to nejen učebnic, ale také sondy New Horizons. Ta odstartovala v lednu roku 2006 k planetě, ale v červenci 2015 už dorazila jen k trpasličí planetě. Na velikost a úspěšnost mise to však nemělo sebemenší vliv – sonda pomocí sady citlivých přístrojů zaznamenala obrovské množství důležitých dat a pořídila spoustu fascinujících fotografií. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších, které lidstvu o Plutu řekly nejvíce:

Sonda sice už Pluto a jeho okolí opustila, bude však fungovat dál, nejméně do roku 2020. Bude zkoumat tzv. Kuiperův pás, tedy rozsáhlou oblast za oběžnou dráhou Neptunu. Má zde vybráno několik potenciálně zajímavých cílů, tím hlavním bude objekt 2014 MU69 – asi 40 kilometrů velké těleso s pozoruhodnými vlastnostmi, k němuž by sonda New Horizons měla dorazit v průběhu roku 2019.

Proč Pluto přestalo být planetou?

Roku 2003 bylo za drahou Pluta objeveno těleso, které dostalo pracovní jméno Xena – podle hlavní hrdinky v té době oblíbeného seriálu. O dva roky později astronomové popsali, že je možná dokonce větší než Pluto a že má vlastní měsíc. Právě objev Xeny, roku 2006 přejmenované na Eris, byl jedním z hlavních argumentů, proč by Pluto mělo přestat být planetou: „Proč by mělo být planetou Pluto, a ne větší Xena?“ zněl logický argument.

Na jednání Mezinárodní astronomické unie se původně jednalo o tom, že by se měl počet planet zvýšit; možná až na dvanáct. Astronomy k tomu vedly objevy dalších velkých těles za dráhou Pluta. Mezi vědci došlo k diskuzi o tom, jestli by stále stoupající počet planet nedevalvoval význam tohoto slova. Někteří účastníci pak označili problém za zpolitizovaný – naděje na nalezení dalších nových „planet“ je poměrně velká a řada vědeckých týmů by se ráda pochlubila objevem vlastní planety.

Proto vznikl nový návrh na řešení problému: pro planety se přijde s novou definicí a Pluto se stane členem nové rodiny vesmírných těles, takzvaných trpasličích planet. Těch pojmenovaných je v současné době pět: Pluto, Eris, Makemake, Haumea a Ceres. V Kuiperově pásu a v Oortově oblaku sluneční soustavy však podle kvalifikovaných odhadů může být takových těles několik stovek. 

Rozdíl mezi planetou, trpasličí planetou a dalšími tělesy sluneční soustavy

Planeta je nebeské těleso, které

  1. obíhá okolo Slunce;
  2. má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého);
  3. vyčistilo okolí své dráhy.


„Trpasličí planeta“ je nebeské těleso, které

  1. obíhá okolo Slunce;
  2. má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého);
  3. nevyčistilo okolí své dráhy;
  4. není satelitem.

S výjimkou satelitů by všechny ostatní objekty obíhající okolo Slunce měly být označovány společným termínem „malá tělesa sluneční soustavy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 10 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...