Neexistuje nic jako zdravá obezita, tvrdí rozsáhlá vědecká studie

I když vypadají zdravě, ve skutečnosti jsou obézní lidé vždy nezdraví; hrozí jim selhání srdce a infarkt, a to bez normálních varovných signálů, jako je vyšší krevní tlak nebo cukrovka. Uvádí to velká mezinárodní studie.

Autoři práce její výsledky zveřejnili v polovině týdne na kongresu v portugalském Portu. Navázali v tom na mnoho starších prací, které naznačovaly, že není možné, aby byli dospělí lidé současně obézní a metabolicky zdraví. Všechny předchozí studie však byly poměrně malé, oproti té nové od vědců z University of Birmingham, která vznikla na 3,5 milionu lidí, z nichž 61 000 mělo srdeční poruchu.

Nahrávám video

Celé téma je značně kontroverzní; zejména proto, že samotný BMI index, pomocí něhož se obezita popisuje, je velmi rozporuplný. Například vrcholoví atleti nebo lidé ve špičkové kondici s velkým množstvím kvalitního svalstva se v ní mohou jevit také jako obézní.

Autoři práce zkoumali elektronické záznamy z let 1995–2015 z jedné z největších britských databází pacientů. Vycházeli z dat o 3,5 milionu lidí, kteří neměli žádné srdeční choroby; ty studovali podle toho, jaký měli BMI index a metabolické výjimky. Nakonec z těchto osob vyčlenili skupinu těch, kdo neměli žádné takové příznaky a současně byli podle jejich BMI indexu obézní. Tyto lidi nazvali vědci jako „metabolicky zdravé obézní“.

Na první pohled zdraví, uvnitř nemocní

Vědci dospěli k závěru, že tito obézní jedinci, kteří vypadají zcela zdravě a objektivně nemají žádné zdravotní problémy, mají o 50 procent vyšší pravděpodobnost vzniku srdečních nemocí než lidé s „normální“ hmotností. Také mají o sedm procent vyšší vznik cerebrovaskulárních chorob – tedy problémů, které ovlivňují zásobování mozku krví. Důsledky těchto chorob jsou infarkty a také mají dopad na vyšší riziko srdečního selhání.

Nahrávám video

Vědci popsali, že nedostatků metody BMI jsou si vědomi – například vzpěrači z ní vycházejí jako morbidně obézní. Ale lepší nástroj pro měření tělesného tuku zatím nemají k dispozici, takže se musí spokojit s tím existujícím. Přestože občas tedy mohou být výsledky z těchto dat zavádějící, vzorek je v případě tak velkého množství osob značně vypovídající.

Na to, že BMI index je velmi spolehlivým indikátorem celkového zdravotního stavu, upozorňuje i mnoho dalších prací – například roku 2016 vyšla ve Švédsku práce zkoumající 1,3 milionu mužů ve věku nad 30 let. Ti, kteří měli ve věku 18 let normální BMI index, měli o 51 procent nižší pravděpodobnost, že předčasně zemřou než muži, kteří byli v 18 letech obézní.

Pochopitelně mohou existovat i lidé, kteří jsou obézní, a současně v dobré tělesné kondici a jsou zdraví. Je to podobné jako s lidmi, kteří sice kouří, ale nikdy nedostanou rakovinu – jde o pravděpodobnost, kdy se vždy musí objevit nějaké statistické výjimky. Stejně prokazatelné však je, že obezita výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních nemocí a 11 druhů rakoviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 55 mminutami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 23 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...