Neexistuje nic jako zdravá obezita, tvrdí rozsáhlá vědecká studie

I když vypadají zdravě, ve skutečnosti jsou obézní lidé vždy nezdraví; hrozí jim selhání srdce a infarkt, a to bez normálních varovných signálů, jako je vyšší krevní tlak nebo cukrovka. Uvádí to velká mezinárodní studie.

Autoři práce její výsledky zveřejnili v polovině týdne na kongresu v portugalském Portu. Navázali v tom na mnoho starších prací, které naznačovaly, že není možné, aby byli dospělí lidé současně obézní a metabolicky zdraví. Všechny předchozí studie však byly poměrně malé, oproti té nové od vědců z University of Birmingham, která vznikla na 3,5 milionu lidí, z nichž 61 000 mělo srdeční poruchu.

Nahrávám video

Celé téma je značně kontroverzní; zejména proto, že samotný BMI index, pomocí něhož se obezita popisuje, je velmi rozporuplný. Například vrcholoví atleti nebo lidé ve špičkové kondici s velkým množstvím kvalitního svalstva se v ní mohou jevit také jako obézní.

Autoři práce zkoumali elektronické záznamy z let 1995–2015 z jedné z největších britských databází pacientů. Vycházeli z dat o 3,5 milionu lidí, kteří neměli žádné srdeční choroby; ty studovali podle toho, jaký měli BMI index a metabolické výjimky. Nakonec z těchto osob vyčlenili skupinu těch, kdo neměli žádné takové příznaky a současně byli podle jejich BMI indexu obézní. Tyto lidi nazvali vědci jako „metabolicky zdravé obézní“.

Na první pohled zdraví, uvnitř nemocní

Vědci dospěli k závěru, že tito obézní jedinci, kteří vypadají zcela zdravě a objektivně nemají žádné zdravotní problémy, mají o 50 procent vyšší pravděpodobnost vzniku srdečních nemocí než lidé s „normální“ hmotností. Také mají o sedm procent vyšší vznik cerebrovaskulárních chorob – tedy problémů, které ovlivňují zásobování mozku krví. Důsledky těchto chorob jsou infarkty a také mají dopad na vyšší riziko srdečního selhání.

Nahrávám video

Vědci popsali, že nedostatků metody BMI jsou si vědomi – například vzpěrači z ní vycházejí jako morbidně obézní. Ale lepší nástroj pro měření tělesného tuku zatím nemají k dispozici, takže se musí spokojit s tím existujícím. Přestože občas tedy mohou být výsledky z těchto dat zavádějící, vzorek je v případě tak velkého množství osob značně vypovídající.

Na to, že BMI index je velmi spolehlivým indikátorem celkového zdravotního stavu, upozorňuje i mnoho dalších prací – například roku 2016 vyšla ve Švédsku práce zkoumající 1,3 milionu mužů ve věku nad 30 let. Ti, kteří měli ve věku 18 let normální BMI index, měli o 51 procent nižší pravděpodobnost, že předčasně zemřou než muži, kteří byli v 18 letech obézní.

Pochopitelně mohou existovat i lidé, kteří jsou obézní, a současně v dobré tělesné kondici a jsou zdraví. Je to podobné jako s lidmi, kteří sice kouří, ale nikdy nedostanou rakovinu – jde o pravděpodobnost, kdy se vždy musí objevit nějaké statistické výjimky. Stejně prokazatelné však je, že obezita výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních nemocí a 11 druhů rakoviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 3 mminutami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 20 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 22 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...