Neběhejte těsně za sebou, radí studie. Ukazuje kapénkovou stopu za běžci

Výzkum belgických a nizozemských vědců ukázal, jak se při běhání bez roušky šíří kapénky. Experti na jeho základě doporučují udržovat delší vzdálenost mezi běžci za sebou, a to až deset metrů, na kole dokonce dvacet.

Běhání a procházky jsou jedny z mála činností, které jsou nejen možné, ale během koronavirové krize dokonce doporučované. Pomáhají udržovat člověka v kondici, intenzivnější pohyb také zlepšuje funkci imunitního systému. Podle nového výzkumu je ale důležité řídit se přitom pravidly pro bezpečnost, která by měla být zřejmě přísnější, než jsou obecně platná doporučení pro dobu pandemie.

Nejčastěji se doporučuje dodržovat mezi lidmi vzdálenost jeden až dva metry; v USA je to šest stop –⁠ tedy asi 180 centimetrů, většina evropských zemí radí rozestupy mezi lidmi kolem dvou metrů. Podle nové studie by ale při pohybu měli být lidé raději opatrnější. Když totiž někdo při běhu kýchne nebo zakašle, anebo i jen hluboce vydechuje, kapénky za ním zůstanou ve vzduchu. A další běžec do tohoto oblaku může vběhnout a virové částice vdechnout.

Autoři výzkumu k tomu dospěli během simulací pohybu lidí při běhu a chůzi v různých vzdálenostech a pozicích vůči sobě. Vědci vycházeli ze simulací, které normálně pomáhají sportovcům, aby například využívali pozic v pelotonu.

Výsledky ukázali na řadě animací a vizualizací. Oblak částic, které zůstávají ve vzduchu za běžcem, je na nich jasně viditelný. „Lidé, kteří kýchají nebo kašlou šíří kapénky větší silou, ale také ti, kdo jen dýchají, za sebou tyto částečky zanechávají,“ uvedli autoři studie.

Ukázka rozptylu kapének
Zdroj: urbanphysics.net

Největší částečky jsou na vizualizacích označené červeně –⁠ právě ony mohou dalšího běžce nejvíce ohrozit, protože v nich je viru nejvíce. Ale současně jsou tak těžké, že nejrychleji padají k zemi. Když další běžec tímto oblakem proběhne, tak mu mohou ulpět velké částečky na oblečení, tvrdí profesor Bert Blocken.

Simulace ukazují, že nejmenší je riziko u dvou lidí, kteří běží nebo jdou vedle sebe. Kapičky dopadají za ně, takže nikoho dalšího neohrozí. Pokud jsou šikmo za sebou, riziko je také menší; hrozba kontaminace je zdaleka největší, když jsou lidé těsně za sebou.

Na základě těchto výsledků vědci doporučují, aby vzdálenost pro lidi jdoucí ve stejném směru byla alespoň čtyři až pět metrů, pro běh a pomalou jízdu by měla být deset metrů a pro jízdu na kole alespoň 20 metrů.

Tento výzkum vznikl čistě jako model šíření kapének, nevěnoval se nijak specifickým vlastnostem nového koronaviru a jeho schopnosti přežívat ve vzduchu nebo v  aerosolech.

Poznámka 27.11. 2020: U textu jsme v době jeho vydání neuvedli, že se jedná o studii, která neprošla recenzním řízením. Autoři výzkumu to obhajovali tím, že v době začínající pandemie není na tento proces, který trvá až rok a půl, čas - chtěli přispět k co nejrychlejším krokům, které by mohly šíření nemoci zpomalit. Na přelomu března a dubna vycházela ke covidu v tomto procesu drtivá většina studií - na recenze nebyl čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 43 mminutami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 2 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 5 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 22 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.