Neandertálci uměli ulovit a zpracovat obří pravěké slony. Ukazuje to na vyspělou společnost

Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.

Pravěcí sloni byli obrovští. Byli ještě větší než mamuti, a dokonce třikrát větší než moderní sloni indičtí. Dospělý samec mohl vážit až 13 tun. Ulovit něco takového mělo být podle předpokladů pro neandertálce nemožné – jenže nové nálezy tyto předpoklady vyvracejí.

V osmdesátých letech dvacátého století se v uhelném lomu nedaleko Halle našly kosti právě těchto tvorů. Paleontologové jich tam objevily přes sedm desítek. „Lov těchto obřích zvířat a jejich kompletní zpracování byly součástí obživy neandertálců v této lokalitě,“ uvedl spoluautor studie Wil Roebroeks. „Představuje to první jasný důkaz lovu slonů v lidských dějinách,“ doplnil.

  • Palaeoloxodon antiquus byl druhem pravěkého chobotnatce příbuzného dnešním slonům indickým.
  • Začal vymírat před 30 tisíci lety, pravděpodobně pod vlivem příliš silné konkurence ze strany mamutů.
  • Druh Palaeoloxodon namadicus mohl být s odhadovanou hmotností přes 20 tisíc kilogramů největším známým suchozemským savcem všech dob.

Studie naznačuje, že neandertálci, kteří v této oblasti žili po dobu asi dvou až čtyř tisíc let, byli podstatně méně mobilní a tvořili společenské jednotky „výrazně větší, než se běžně předpokládalo“. Podle vědců byli tito sloni zdaleka největší kořistí, která se v této krajině pohybovala. Díky ulovení jediného dospělého zvířete si dokázali neandertálci udělat zásoby masa a tuku, které je uživily na celé měsíce.

„Průměrný sloní samec o váze asi 10 tun by dospělému neandertálci vydal na asi 2500 denních porcí,“ vypočítal Roebroeks. „Co s takovým množstvím masa mohli dělat? Buď ho uměli uchovávat mnohem lépe, než tušíme, anebo to bylo tím, že žili v mnohem, mnohem větších skupinách, než běžně soudíme.“

Lov sloních samců

Vědci uvedli, že neandertálci používali ke zpracování zvířat kamenné nástroje, které zanechaly na dobře zachovaných kostech zřetelné stopy. „Jsou to klasické stopy po řezu, které vznikají řezáním a seškrabováním masa z kostí,“ popisuje Roebroeks. „Neandertálci nebyli žádní otroci přírody, kteří by žili jen z darů Země. Ve skutečnosti utvářeli své životní prostředí, a to pomocí ohně… A také tím, že měli velký vliv na největší zvířata, která se v té době na světě vyskytovala,“ zdůrazňuje.

Pravěký slon Palaeoloxodon antiquus ve srovnání s člověkem
Zdroj: MONREPOS/Lutz Kindler

Výzkum také přinesl odpověď na otázku, jestli pravěcí lidé slony opravdu lovili. Tvrdí, že ano. Důkazem je věkový profil zvířat. Většina z nich totiž byli samci a bylo mezi nimi jen málo mladých nebo starých jedinců. „Je to typický výběr, který prováděli lovci, kteří si šli pro co největší kořist,“ vysvětluje Roebroeks.

Dospělé sloní samce bylo paradoxně snazší ulovit. Zatímco dospělí samci jsou samotáři, samice se obvykle pohybují ve stádech a chrání svá mláďata. „Díky tomu je snadnější je znehybnit, nahnat do bahna nebo nějaké pasti,“ doplňuje archeolog.

Vědci už také nalezli stopy po ohništích na dřevěné uhlí, které neandertálci používali. To naznačuje, že možná sušili maso tak, že ho zavěsili na stojany a rozdělali pod ním oheň. Díky tomu jim mohlo vydržet déle.

Roebroeks uvedl, že studie sice poskytuje důkazy o tom, že neandertálci žili ve velkých společenských jednotkách, je ale obtížné přesně odhadnout, jak velké tyto skupiny ve skutečnosti byly. „Ale pokud máte desetitunového slona a chcete toto zvíře zpracovat dříve, než shnije, potřebujete něco kolem dvaceti lidí, abyste to za týden dokončili,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 1 hhodinou

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 5 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 21 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 22 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026
Načítání...