Neandertálci uměli ulovit a zpracovat obří pravěké slony. Ukazuje to na vyspělou společnost

Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.

Pravěcí sloni byli obrovští. Byli ještě větší než mamuti, a dokonce třikrát větší než moderní sloni indičtí. Dospělý samec mohl vážit až 13 tun. Ulovit něco takového mělo být podle předpokladů pro neandertálce nemožné – jenže nové nálezy tyto předpoklady vyvracejí.

V osmdesátých letech dvacátého století se v uhelném lomu nedaleko Halle našly kosti právě těchto tvorů. Paleontologové jich tam objevily přes sedm desítek. „Lov těchto obřích zvířat a jejich kompletní zpracování byly součástí obživy neandertálců v této lokalitě,“ uvedl spoluautor studie Wil Roebroeks. „Představuje to první jasný důkaz lovu slonů v lidských dějinách,“ doplnil.

  • Palaeoloxodon antiquus byl druhem pravěkého chobotnatce příbuzného dnešním slonům indickým.
  • Začal vymírat před 30 tisíci lety, pravděpodobně pod vlivem příliš silné konkurence ze strany mamutů.
  • Druh Palaeoloxodon namadicus mohl být s odhadovanou hmotností přes 20 tisíc kilogramů největším známým suchozemským savcem všech dob.

Studie naznačuje, že neandertálci, kteří v této oblasti žili po dobu asi dvou až čtyř tisíc let, byli podstatně méně mobilní a tvořili společenské jednotky „výrazně větší, než se běžně předpokládalo“. Podle vědců byli tito sloni zdaleka největší kořistí, která se v této krajině pohybovala. Díky ulovení jediného dospělého zvířete si dokázali neandertálci udělat zásoby masa a tuku, které je uživily na celé měsíce.

„Průměrný sloní samec o váze asi 10 tun by dospělému neandertálci vydal na asi 2500 denních porcí,“ vypočítal Roebroeks. „Co s takovým množstvím masa mohli dělat? Buď ho uměli uchovávat mnohem lépe, než tušíme, anebo to bylo tím, že žili v mnohem, mnohem větších skupinách, než běžně soudíme.“

Lov sloních samců

Vědci uvedli, že neandertálci používali ke zpracování zvířat kamenné nástroje, které zanechaly na dobře zachovaných kostech zřetelné stopy. „Jsou to klasické stopy po řezu, které vznikají řezáním a seškrabováním masa z kostí,“ popisuje Roebroeks. „Neandertálci nebyli žádní otroci přírody, kteří by žili jen z darů Země. Ve skutečnosti utvářeli své životní prostředí, a to pomocí ohně… A také tím, že měli velký vliv na největší zvířata, která se v té době na světě vyskytovala,“ zdůrazňuje.

Pravěký slon Palaeoloxodon antiquus ve srovnání s člověkem
Zdroj: MONREPOS/Lutz Kindler

Výzkum také přinesl odpověď na otázku, jestli pravěcí lidé slony opravdu lovili. Tvrdí, že ano. Důkazem je věkový profil zvířat. Většina z nich totiž byli samci a bylo mezi nimi jen málo mladých nebo starých jedinců. „Je to typický výběr, který prováděli lovci, kteří si šli pro co největší kořist,“ vysvětluje Roebroeks.

Dospělé sloní samce bylo paradoxně snazší ulovit. Zatímco dospělí samci jsou samotáři, samice se obvykle pohybují ve stádech a chrání svá mláďata. „Díky tomu je snadnější je znehybnit, nahnat do bahna nebo nějaké pasti,“ doplňuje archeolog.

Vědci už také nalezli stopy po ohništích na dřevěné uhlí, které neandertálci používali. To naznačuje, že možná sušili maso tak, že ho zavěsili na stojany a rozdělali pod ním oheň. Díky tomu jim mohlo vydržet déle.

Roebroeks uvedl, že studie sice poskytuje důkazy o tom, že neandertálci žili ve velkých společenských jednotkách, je ale obtížné přesně odhadnout, jak velké tyto skupiny ve skutečnosti byly. „Ale pokud máte desetitunového slona a chcete toto zvíře zpracovat dříve, než shnije, potřebujete něco kolem dvaceti lidí, abyste to za týden dokončili,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...