Neandertálci uměli ulovit a zpracovat obří pravěké slony. Ukazuje to na vyspělou společnost

Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.

Pravěcí sloni byli obrovští. Byli ještě větší než mamuti, a dokonce třikrát větší než moderní sloni indičtí. Dospělý samec mohl vážit až 13 tun. Ulovit něco takového mělo být podle předpokladů pro neandertálce nemožné – jenže nové nálezy tyto předpoklady vyvracejí.

V osmdesátých letech dvacátého století se v uhelném lomu nedaleko Halle našly kosti právě těchto tvorů. Paleontologové jich tam objevily přes sedm desítek. „Lov těchto obřích zvířat a jejich kompletní zpracování byly součástí obživy neandertálců v této lokalitě,“ uvedl spoluautor studie Wil Roebroeks. „Představuje to první jasný důkaz lovu slonů v lidských dějinách,“ doplnil.

  • Palaeoloxodon antiquus byl druhem pravěkého chobotnatce příbuzného dnešním slonům indickým.
  • Začal vymírat před 30 tisíci lety, pravděpodobně pod vlivem příliš silné konkurence ze strany mamutů.
  • Druh Palaeoloxodon namadicus mohl být s odhadovanou hmotností přes 20 tisíc kilogramů největším známým suchozemským savcem všech dob.

Studie naznačuje, že neandertálci, kteří v této oblasti žili po dobu asi dvou až čtyř tisíc let, byli podstatně méně mobilní a tvořili společenské jednotky „výrazně větší, než se běžně předpokládalo“. Podle vědců byli tito sloni zdaleka největší kořistí, která se v této krajině pohybovala. Díky ulovení jediného dospělého zvířete si dokázali neandertálci udělat zásoby masa a tuku, které je uživily na celé měsíce.

„Průměrný sloní samec o váze asi 10 tun by dospělému neandertálci vydal na asi 2500 denních porcí,“ vypočítal Roebroeks. „Co s takovým množstvím masa mohli dělat? Buď ho uměli uchovávat mnohem lépe, než tušíme, anebo to bylo tím, že žili v mnohem, mnohem větších skupinách, než běžně soudíme.“

Lov sloních samců

Vědci uvedli, že neandertálci používali ke zpracování zvířat kamenné nástroje, které zanechaly na dobře zachovaných kostech zřetelné stopy. „Jsou to klasické stopy po řezu, které vznikají řezáním a seškrabováním masa z kostí,“ popisuje Roebroeks. „Neandertálci nebyli žádní otroci přírody, kteří by žili jen z darů Země. Ve skutečnosti utvářeli své životní prostředí, a to pomocí ohně… A také tím, že měli velký vliv na největší zvířata, která se v té době na světě vyskytovala,“ zdůrazňuje.

Pravěký slon Palaeoloxodon antiquus ve srovnání s člověkem
Zdroj: MONREPOS/Lutz Kindler

Výzkum také přinesl odpověď na otázku, jestli pravěcí lidé slony opravdu lovili. Tvrdí, že ano. Důkazem je věkový profil zvířat. Většina z nich totiž byli samci a bylo mezi nimi jen málo mladých nebo starých jedinců. „Je to typický výběr, který prováděli lovci, kteří si šli pro co největší kořist,“ vysvětluje Roebroeks.

Dospělé sloní samce bylo paradoxně snazší ulovit. Zatímco dospělí samci jsou samotáři, samice se obvykle pohybují ve stádech a chrání svá mláďata. „Díky tomu je snadnější je znehybnit, nahnat do bahna nebo nějaké pasti,“ doplňuje archeolog.

Vědci už také nalezli stopy po ohništích na dřevěné uhlí, které neandertálci používali. To naznačuje, že možná sušili maso tak, že ho zavěsili na stojany a rozdělali pod ním oheň. Díky tomu jim mohlo vydržet déle.

Roebroeks uvedl, že studie sice poskytuje důkazy o tom, že neandertálci žili ve velkých společenských jednotkách, je ale obtížné přesně odhadnout, jak velké tyto skupiny ve skutečnosti byly. „Ale pokud máte desetitunového slona a chcete toto zvíře zpracovat dříve, než shnije, potřebujete něco kolem dvaceti lidí, abyste to za týden dokončili,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.