National Geographic vznikl před 130 roky. Založili ho právník a otec telefonu

Americký časopis National Geographic je slavný nejen kvalitními články, ale především úžasnými fotografiemi. Přitom začínal jako černobílý věstník pro několik vědců.

Třináctého ledna 1888, tedy přesně před 130 lety, se ve washingtonském klubu Cosmos sešlo 33 gentlemanů. Šlo o tehdejší elitu, podnikatele, vědce, myslitele, vynálezce.

Protože v poznávání světa viděli budoucnost, rozhodli se založit společnost, která měla tomuto ušlechtilému cíli pomáhat. Hlavním záměrem bylo „organizovat společnost zvyšující a rozšiřující zeměpisné znalosti.“

O dva týdny později na základě této schůzky vznikla Národní zeměpisná společnost – neboli National Geographic Society. Její členové si na podzim vydali časopis. V říjnu 1888 tak vyšlo první číslo měsíčníku National Geographic. Tehdy ve skromném množství 200 výtisků.

Vychází dodnes, ale nyní ve čtyřiceti jazykových mutacích a měsíčně ho čte 40 milionů lidí, celosvětový prodej se pohybuje kolem 6,7 milionů. Od září roku 2002 vychází také česká mutace, druhá nejstarší ze slovanských jazyků – National Geographic Česko. Vydává ji společnost Astrosat Media.

Kdo to celé vymyslel?

Příběh časopisu National Goegraphic začíná vlastně už v 17. století, kdy anglický voják Lion Gardiner založil osadu na ostrově Long Island, kde později vyrostl New York. Tento vojenský inženýr měl řadu potomků, z nichž se spousta proslavila. Nejslavnějším z nich se ale stal Gardiner Greene Hubbard narozený roku 1822.

Špičkový právník, vynikající ekonom a současně všeobecně uznávaný muž se zajímal o právní aspekty amerického národního systému – telegrafu. Problém ho tak zaujal, že se začal tehdy oblíbeným metodám bezdrátové komunikace věnovat a přestože k tomu neměl ideální vzdělání, dokázal se na tomto poli prosadit. Získal množství patentů, které posunuly telegraf z koníčku na prakticky použitelný nástroj masové komunikace.

Hubbard uměl skvěle spojovat lidi, proto podporoval řadu mladých nadějných vědců, kteří mu s vynalézáním pomáhali. A tak narazil na Grahama Bella, s nímž začal dlouhodobě spolupracovat. „Spolupráce to byla velmi plodná – nejprve z ní vzešel akustický telegraf, což byl přímý předchůdce telefonu, a později čtyři děti. Pochopitelně ne s Hubbardem, ale s jeho dcerou Mabel,“ popisuje to vtipně National Geographic. 

Ze spolupráce Bella a Hubbarda vznikla společnost Bell Telephone Copany – a dala světu telefon. Existuje vlastně až dodnes, na konci 19. století se přejmenovala na AT&T.

A právě Gardiner Greene Hubbard byl iniciátorem schůzky, k níž došlo v klubu Cosmos. Ze 33 osobností, které se tam sešly, se stal prvním prezidentem National Geographic Society, později ho v této funkci vystřídal jeho zeť Alexander Graham Bell.

Časopis zpočátku fungoval jako textový zpravodaj pro jeho členy, vypadal tedy spíše jako dnešní vědecké časopisy. Roku 1905 ale zveřejnil sérii fotografií o Tibetu. Měla takový úspěch, že časopis změnil formát a vlastně i smysl své existence. Dva zakládající členové na protest rezignovali – vadilo jim, že se magazín stal pouhou „obrázkovou knihou“. Od té doby je na kombinaci obrázkového a textového obsahu postavený. 

Šahab Gulaová na obálce časopisu National Geographic
Zdroj: ČTK

Řada snímků se stala legendárními, například fotografie dvanáctileté afghánské dívky od Steva McCurryho je podle některých průzkumů vůbec nejslavnější fotografií na světě. Kromě toho ale také National Geographic podporoval obrovské množství kvalitního vědeckého výzkumu:  

  • Roku 1909 sponzoroval expedici Roberta E. Pearyho a Matthewa A. Hensona na severní pól
  • V letech 1912 až 1915 podporoval expedici Hirama Binghama v Machu Picchu v peruánských Andách.
  • Roku 1916 pomáhal v USA se založením federálního úřadu National Park Service, který se stará o správu amerických národních parků a dalších památek.
  • Spolupracoval s primatoložkou Jane Goodallovou od počátku jejích výzkumů.  
  • Podporoval od roku 1967 dlouhodobý výzkum horských goril ve Rwandě, který vedla slavná Diana Fosseyová. 
  • V červnu 1962 s sebou John Glenn vezl vlajku NGS do vesmíru při cestě na oběžnou dráhu Země.
  •  V září 1985 spolupracoal s Robert D. Ballardem na objevení vraku Titaniku. 
  • Roku 2012 se spojil s Jamesem Cameronovem na projektu ponoru na nejhlubší místo planety – na dno Marianského příkopu. 
  • Roku 2016 financoval výzkum, který popsal hlubiny Hranické propasti, nejhlubší zatopené propasti v České republice.  

National Geographic v náruči myšáka Mickeyho

V současnosti je National Geographic mocnou mediální značkou, pod níž spadá nejen samotný časopis National Geographic, ale také časopisy National Geographic Traveler, National Geographic History, rozsáhlý webový obsah, knižní a mapová edice a také televizní kanál, který produkuje i vysílá špičkové dokumentární pořady.

Jeho vlastníkem je společnost 21st Century Fox: Na podzim roku 2017 oznámila mediální megakorporace The Walt Disney Company, že 21st Century Fox kupuje – včetně značky National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 1 hhodinou

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 2 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 3 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 7 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 19 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled