National Geographic vznikl před 130 roky. Založili ho právník a otec telefonu

Americký časopis National Geographic je slavný nejen kvalitními články, ale především úžasnými fotografiemi. Přitom začínal jako černobílý věstník pro několik vědců.

Třináctého ledna 1888, tedy přesně před 130 lety, se ve washingtonském klubu Cosmos sešlo 33 gentlemanů. Šlo o tehdejší elitu, podnikatele, vědce, myslitele, vynálezce.

Protože v poznávání světa viděli budoucnost, rozhodli se založit společnost, která měla tomuto ušlechtilému cíli pomáhat. Hlavním záměrem bylo „organizovat společnost zvyšující a rozšiřující zeměpisné znalosti.“

O dva týdny později na základě této schůzky vznikla Národní zeměpisná společnost – neboli National Geographic Society. Její členové si na podzim vydali časopis. V říjnu 1888 tak vyšlo první číslo měsíčníku National Geographic. Tehdy ve skromném množství 200 výtisků.

Vychází dodnes, ale nyní ve čtyřiceti jazykových mutacích a měsíčně ho čte 40 milionů lidí, celosvětový prodej se pohybuje kolem 6,7 milionů. Od září roku 2002 vychází také česká mutace, druhá nejstarší ze slovanských jazyků – National Geographic Česko. Vydává ji společnost Astrosat Media.

Kdo to celé vymyslel?

Příběh časopisu National Goegraphic začíná vlastně už v 17. století, kdy anglický voják Lion Gardiner založil osadu na ostrově Long Island, kde později vyrostl New York. Tento vojenský inženýr měl řadu potomků, z nichž se spousta proslavila. Nejslavnějším z nich se ale stal Gardiner Greene Hubbard narozený roku 1822.

Špičkový právník, vynikající ekonom a současně všeobecně uznávaný muž se zajímal o právní aspekty amerického národního systému – telegrafu. Problém ho tak zaujal, že se začal tehdy oblíbeným metodám bezdrátové komunikace věnovat a přestože k tomu neměl ideální vzdělání, dokázal se na tomto poli prosadit. Získal množství patentů, které posunuly telegraf z koníčku na prakticky použitelný nástroj masové komunikace.

Hubbard uměl skvěle spojovat lidi, proto podporoval řadu mladých nadějných vědců, kteří mu s vynalézáním pomáhali. A tak narazil na Grahama Bella, s nímž začal dlouhodobě spolupracovat. „Spolupráce to byla velmi plodná – nejprve z ní vzešel akustický telegraf, což byl přímý předchůdce telefonu, a později čtyři děti. Pochopitelně ne s Hubbardem, ale s jeho dcerou Mabel,“ popisuje to vtipně National Geographic. 

Ze spolupráce Bella a Hubbarda vznikla společnost Bell Telephone Copany – a dala světu telefon. Existuje vlastně až dodnes, na konci 19. století se přejmenovala na AT&T.

A právě Gardiner Greene Hubbard byl iniciátorem schůzky, k níž došlo v klubu Cosmos. Ze 33 osobností, které se tam sešly, se stal prvním prezidentem National Geographic Society, později ho v této funkci vystřídal jeho zeť Alexander Graham Bell.

Časopis zpočátku fungoval jako textový zpravodaj pro jeho členy, vypadal tedy spíše jako dnešní vědecké časopisy. Roku 1905 ale zveřejnil sérii fotografií o Tibetu. Měla takový úspěch, že časopis změnil formát a vlastně i smysl své existence. Dva zakládající členové na protest rezignovali – vadilo jim, že se magazín stal pouhou „obrázkovou knihou“. Od té doby je na kombinaci obrázkového a textového obsahu postavený. 

Šahab Gulaová na obálce časopisu National Geographic
Zdroj: ČTK

Řada snímků se stala legendárními, například fotografie dvanáctileté afghánské dívky od Steva McCurryho je podle některých průzkumů vůbec nejslavnější fotografií na světě. Kromě toho ale také National Geographic podporoval obrovské množství kvalitního vědeckého výzkumu:  

  • Roku 1909 sponzoroval expedici Roberta E. Pearyho a Matthewa A. Hensona na severní pól
  • V letech 1912 až 1915 podporoval expedici Hirama Binghama v Machu Picchu v peruánských Andách.
  • Roku 1916 pomáhal v USA se založením federálního úřadu National Park Service, který se stará o správu amerických národních parků a dalších památek.
  • Spolupracoval s primatoložkou Jane Goodallovou od počátku jejích výzkumů.  
  • Podporoval od roku 1967 dlouhodobý výzkum horských goril ve Rwandě, který vedla slavná Diana Fosseyová. 
  • V červnu 1962 s sebou John Glenn vezl vlajku NGS do vesmíru při cestě na oběžnou dráhu Země.
  •  V září 1985 spolupracoal s Robert D. Ballardem na objevení vraku Titaniku. 
  • Roku 2012 se spojil s Jamesem Cameronovem na projektu ponoru na nejhlubší místo planety – na dno Marianského příkopu. 
  • Roku 2016 financoval výzkum, který popsal hlubiny Hranické propasti, nejhlubší zatopené propasti v České republice.  

National Geographic v náruči myšáka Mickeyho

V současnosti je National Geographic mocnou mediální značkou, pod níž spadá nejen samotný časopis National Geographic, ale také časopisy National Geographic Traveler, National Geographic History, rozsáhlý webový obsah, knižní a mapová edice a také televizní kanál, který produkuje i vysílá špičkové dokumentární pořady.

Jeho vlastníkem je společnost 21st Century Fox: Na podzim roku 2017 oznámila mediální megakorporace The Walt Disney Company, že 21st Century Fox kupuje – včetně značky National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 15 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 17 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...