National Geographic vznikl před 130 roky. Založili ho právník a otec telefonu

Americký časopis National Geographic je slavný nejen kvalitními články, ale především úžasnými fotografiemi. Přitom začínal jako černobílý věstník pro několik vědců.

Třináctého ledna 1888, tedy přesně před 130 lety, se ve washingtonském klubu Cosmos sešlo 33 gentlemanů. Šlo o tehdejší elitu, podnikatele, vědce, myslitele, vynálezce.

Protože v poznávání světa viděli budoucnost, rozhodli se založit společnost, která měla tomuto ušlechtilému cíli pomáhat. Hlavním záměrem bylo „organizovat společnost zvyšující a rozšiřující zeměpisné znalosti.“

O dva týdny později na základě této schůzky vznikla Národní zeměpisná společnost – neboli National Geographic Society. Její členové si na podzim vydali časopis. V říjnu 1888 tak vyšlo první číslo měsíčníku National Geographic. Tehdy ve skromném množství 200 výtisků.

Vychází dodnes, ale nyní ve čtyřiceti jazykových mutacích a měsíčně ho čte 40 milionů lidí, celosvětový prodej se pohybuje kolem 6,7 milionů. Od září roku 2002 vychází také česká mutace, druhá nejstarší ze slovanských jazyků – National Geographic Česko. Vydává ji společnost Astrosat Media.

Kdo to celé vymyslel?

Příběh časopisu National Goegraphic začíná vlastně už v 17. století, kdy anglický voják Lion Gardiner založil osadu na ostrově Long Island, kde později vyrostl New York. Tento vojenský inženýr měl řadu potomků, z nichž se spousta proslavila. Nejslavnějším z nich se ale stal Gardiner Greene Hubbard narozený roku 1822.

Špičkový právník, vynikající ekonom a současně všeobecně uznávaný muž se zajímal o právní aspekty amerického národního systému – telegrafu. Problém ho tak zaujal, že se začal tehdy oblíbeným metodám bezdrátové komunikace věnovat a přestože k tomu neměl ideální vzdělání, dokázal se na tomto poli prosadit. Získal množství patentů, které posunuly telegraf z koníčku na prakticky použitelný nástroj masové komunikace.

Hubbard uměl skvěle spojovat lidi, proto podporoval řadu mladých nadějných vědců, kteří mu s vynalézáním pomáhali. A tak narazil na Grahama Bella, s nímž začal dlouhodobě spolupracovat. „Spolupráce to byla velmi plodná – nejprve z ní vzešel akustický telegraf, což byl přímý předchůdce telefonu, a později čtyři děti. Pochopitelně ne s Hubbardem, ale s jeho dcerou Mabel,“ popisuje to vtipně National Geographic. 

Ze spolupráce Bella a Hubbarda vznikla společnost Bell Telephone Copany – a dala světu telefon. Existuje vlastně až dodnes, na konci 19. století se přejmenovala na AT&T.

A právě Gardiner Greene Hubbard byl iniciátorem schůzky, k níž došlo v klubu Cosmos. Ze 33 osobností, které se tam sešly, se stal prvním prezidentem National Geographic Society, později ho v této funkci vystřídal jeho zeť Alexander Graham Bell.

Časopis zpočátku fungoval jako textový zpravodaj pro jeho členy, vypadal tedy spíše jako dnešní vědecké časopisy. Roku 1905 ale zveřejnil sérii fotografií o Tibetu. Měla takový úspěch, že časopis změnil formát a vlastně i smysl své existence. Dva zakládající členové na protest rezignovali – vadilo jim, že se magazín stal pouhou „obrázkovou knihou“. Od té doby je na kombinaci obrázkového a textového obsahu postavený. 

Šahab Gulaová na obálce časopisu National Geographic
Zdroj: ČTK

Řada snímků se stala legendárními, například fotografie dvanáctileté afghánské dívky od Steva McCurryho je podle některých průzkumů vůbec nejslavnější fotografií na světě. Kromě toho ale také National Geographic podporoval obrovské množství kvalitního vědeckého výzkumu:  

  • Roku 1909 sponzoroval expedici Roberta E. Pearyho a Matthewa A. Hensona na severní pól
  • V letech 1912 až 1915 podporoval expedici Hirama Binghama v Machu Picchu v peruánských Andách.
  • Roku 1916 pomáhal v USA se založením federálního úřadu National Park Service, který se stará o správu amerických národních parků a dalších památek.
  • Spolupracoval s primatoložkou Jane Goodallovou od počátku jejích výzkumů.  
  • Podporoval od roku 1967 dlouhodobý výzkum horských goril ve Rwandě, který vedla slavná Diana Fosseyová. 
  • V červnu 1962 s sebou John Glenn vezl vlajku NGS do vesmíru při cestě na oběžnou dráhu Země.
  •  V září 1985 spolupracoal s Robert D. Ballardem na objevení vraku Titaniku. 
  • Roku 2012 se spojil s Jamesem Cameronovem na projektu ponoru na nejhlubší místo planety – na dno Marianského příkopu. 
  • Roku 2016 financoval výzkum, který popsal hlubiny Hranické propasti, nejhlubší zatopené propasti v České republice.  

National Geographic v náruči myšáka Mickeyho

V současnosti je National Geographic mocnou mediální značkou, pod níž spadá nejen samotný časopis National Geographic, ale také časopisy National Geographic Traveler, National Geographic History, rozsáhlý webový obsah, knižní a mapová edice a také televizní kanál, který produkuje i vysílá špičkové dokumentární pořady.

Jeho vlastníkem je společnost 21st Century Fox: Na podzim roku 2017 oznámila mediální megakorporace The Walt Disney Company, že 21st Century Fox kupuje – včetně značky National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...