Nastává Velké finále. Sonda Cassini vstupuje do neprobádané oblasti a míří ke svému konci

V noci na středu začala poslední fáze mise Cassini, která skončí letos 15. září řízeným pádem stejnojmenné sondy a jejím zánikem v horních vrstvách atmosféry planety Saturnu. Řídicí středisko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na Twitteru oznámilo, že vyslalo příslušné pokyny, které satelit o 80 minut později přijal.

Do projektu Cassini, zaměřeného na výzkum druhé největší planety sluneční soustavy, jejích prstenců a měsíců, se kromě NASA zapojily také Evropská kosmická agentura (ESA) a Italská kosmická agentura (ASI). Program začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens, která na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004.

O Vánocích téhož roku se od Cassini oddělil Huygens, který pak v polovině ledna úspěšně přistál na Titanu. O největším Saturnovu měsíci shromáždil a předal na Zemi množství vědeckých poznatků, než své poslání podle plánu ukončil.

Blíží se Velké finále

Sonda Cassini dosud pokračuje v kroužení kolem soustavy Saturnu a v jejím průzkumu. Pokyny vyslané v noci na středu zahájily závěrečnou etapu programu, kterou NASA označuje jako Velké finále.

Nadcházející přiblížení družice k Titanu, naplánované na 22. dubna, změní její letovou dráhu a zahájí tak poslední sérii 22 průletů neprobádanou mezerou mezi planetou a jejími prstenci, jež je široká 2400 kilometrů. První průlet by se měl uskutečnit 26. dubna.

„Žádný vesmírný přístroj dosud touto unikátní oblastí neproletěl,“ řekl k Velkému finále projektu Cassini člen vedení vědeckých misí ve washingtonském ústředí NASA Thomas Zurbuchen. „To, co se z odvážných posledních obletů Cassini dozvíme, nám pomůže pokročit v poznávání toho, jak vznikají a vyvíjejí se obří planety a planetární systémy,“ dodal.

K úspěchům mise Cassini patří kromě významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu Enceladu. Sonda předloni v říjnu zdárně proletěla oblakem par a zmrzlých částic vody tohoto tělesa, přičemž odebrala jejich vzorek. Díky tomu se podařilo zjistit, že pocházejí z oceánu, který se nachází pod ledovým příkrovem planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 mminutami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 37 mminutami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 1 hhodinou

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 3 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 18 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 23 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 23 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...