Nastává soumrak influencerů. Umělé inteligence jsou stejně dobré jako oni, ukázal výzkum

On-line modely vytvořené umělou inteligencí (AI) mají výrazný komerční potenciál. Zboží, které propagují, totiž jejich followeři koupí se stejnou pravděpodobností, jako když tytéž výrobky propagují reální lidští influenceři. Ukázal to nový marketingový výzkum.

Influencer (neboli ovlivňovač) je označení pro osobnost známou na sociálních sítích nebo jiných sociálních médiích, která prostřednictvím nahraného obsahu ovlivňuje postoje, názory anebo chování svých sledujících. Typicky propaguje nějaké výrobky, za to dostává od zadavatelů peníze.

Influencerství zažilo svůj úsvit v posledních deset letech – ale podle nového výzkumu možná už nastává jeho soumrak. Lidské influencery totiž mohou překvapivě snadno nahradit umělé inteligence. Popsala to studie, která zatím nevyšla ve vědeckém žurnálu, ale její autoři ji představili na odborné konferenci British Academy of Management 2023. 

Vědci porovnávali on-line videa s reklamou na výrobky firem Versace, Dior, Samsung a Gucci na Instagramu, v nichž vystupovaly modelky vytvořené umělou inteligencí – Noonoouri (402 tisíc sledujících), LilMiquela (2,7 milionů sledujících) a Imma (398 tisíc sledujících). Porovnávali komentáře sledujících, které lidí psali na stránce pod reklamami s komentáři, které byly pod podobnými reklamami, v nichž ale vystupovaly opravdové lidské modelky.

Zjistili, že 78 procent komentářů na Instagramu pod reklamami s umělou inteligencí bylo pozitivních, 17 % neutrálních a 5 % negativních. U lidských inzerátů to bylo 75 procent pozitivních, 19 neutrálních a 6 procent negativních. V komentářích k modelům umělé inteligence, které se podobají lidem, ale stále zjevně nejsou lidské, se nejčastěji objevovala slova „láska“, „krásný“ a „nádherný“.

Nová doba

„Jsme svědky zrodu nové kategorie influencerů v oblasti marketingu, modelů vytvořených umělou inteligencí,“ poznamenávají autoři. „Neobjevili jsme žádné jasné rozdíly, pokud jde o sledování nebo oblibu reklamy založené na modelech AI. To ukazuje, že spotřebitelé mohou být stejně ochotni sledovat influencera, ať už je to AI, nebo člověk.“

Podle vědců to znamená, že virtuální influenceři mohou fungovat způsobem, který je v zásadě srovnatelný s lidskými influencery. V budoucnu by podle této zprávy mohla marketingová oddělení velkých firem relativně snadno vytvořit přesně takový model AI, který by nejvíce oslovil potenciální kupce jejich jednotlivých výrobků nebo služeb.

„Studie naznačuje, že AI influenceři mohou značkám poskytnout cílenější a personalizovanější marketingové strategie – a také nákladově efektivnější řešení,“ konstatovali experti na marketing. Tyto výsledky podle nich vyvracejí teorii, že modely AI lidem připadají tím děsivější, čím více se podobají lidem.

Výzkumníci také prováděli rozhovory s některými lidmi, kteří tyto reklamy sledovali. Tito lidé uvedli, že modely AI jsou účinným způsobem, jak předvést inovativní produkty a vytvořit pozitivní vnímání značky. Úplné spoléhání se na to, že reklamy s modely AI vytvoří pozitivní vnímání značky, by ale mohlo vyvolat otázky ohledně jejich autenticity, a nejlepší by proto zřejmě byla kombinace lidských modelů a modelů AI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
před 14 hhodinami

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025
Načítání...