NASA pojmenuje ústředí po své první afroamerické inženýrce

Ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu bude pojmenováno po jeho první afroamerické kosmické inženýrce a matematičce Mary Jacksonové. Oznámil to šéf agentury Jim Bridenstine, podle něhož Jacksonová pomohla zbořit pro ženy a černošskou komunitu překážky v oblastech technologií a inženýrství.

Příběh Jacksonové, která se narodila v Hamptonu ve Virginii v roce 1921 a zemřela v roce 2005, byl zdramatizován ve filmu Skrytá čísla (Hidden Figures) z roku 2016. Loni NASA přejmenovala ulici před svým ústředím na Hidden Figures Way.

„Budeme nadále uznávat příspěvky žen, Afroameričanů a lidí ze všech prostředí, kteří úspěšnou historii průzkumů NASA umožnili a kteří už nebudou skrytí,“ uvedl Bridenstine ve svém prohlášení.

„Mary W. Jacksonová byla součástí skupiny velmi významných žen, které pomohly NASA úspěšně dostat Američany do vesmíru,“ pokračoval. „Mary nikdy nepřijala status quo, pomáhala bořit bariéry a otevírat příležitosti pro Afroameričany a ženy na poli inženýrství a technologie,“ dodal.

Ústředí NASA
Zdroj: NASA

Rasová i genderová diskriminace na pracovišti

Oznámení přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zaměřují na historické nespravedlnosti páchané na černoších poté, co nedávná smrt George Floyda při zatýkání vyvolala protesty po celém světě a obnovila požadavky na ukončení institucionálního rasismu.

NASA začala rekrutovat vysokoškolsky vzdělané Afroameričanky ve 40. letech minulého století jako „lidské počítače“. Tyto ženy však na pracovišti čelily rasové i genderové diskriminaci.

Jacksonovou v roce 1951 rekrutoval Národní poradní výbor pro letectví, po němž v roce 1958 následovalo zřízení NASA. Pracovala pod Dorothy Vaughanovou, které se film Skrytá čísla také věnuje. Posmrtně jí byla v roce 2019 udělena Zlatá medaile Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 9 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 13 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 15 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...