NASA pojmenuje ústředí po své první afroamerické inženýrce

Ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu bude pojmenováno po jeho první afroamerické kosmické inženýrce a matematičce Mary Jacksonové. Oznámil to šéf agentury Jim Bridenstine, podle něhož Jacksonová pomohla zbořit pro ženy a černošskou komunitu překážky v oblastech technologií a inženýrství.

Příběh Jacksonové, která se narodila v Hamptonu ve Virginii v roce 1921 a zemřela v roce 2005, byl zdramatizován ve filmu Skrytá čísla (Hidden Figures) z roku 2016. Loni NASA přejmenovala ulici před svým ústředím na Hidden Figures Way.

„Budeme nadále uznávat příspěvky žen, Afroameričanů a lidí ze všech prostředí, kteří úspěšnou historii průzkumů NASA umožnili a kteří už nebudou skrytí,“ uvedl Bridenstine ve svém prohlášení.

„Mary W. Jacksonová byla součástí skupiny velmi významných žen, které pomohly NASA úspěšně dostat Američany do vesmíru,“ pokračoval. „Mary nikdy nepřijala status quo, pomáhala bořit bariéry a otevírat příležitosti pro Afroameričany a ženy na poli inženýrství a technologie,“ dodal.

Ústředí NASA
Zdroj: NASA

Rasová i genderová diskriminace na pracovišti

Oznámení přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zaměřují na historické nespravedlnosti páchané na černoších poté, co nedávná smrt George Floyda při zatýkání vyvolala protesty po celém světě a obnovila požadavky na ukončení institucionálního rasismu.

NASA začala rekrutovat vysokoškolsky vzdělané Afroameričanky ve 40. letech minulého století jako „lidské počítače“. Tyto ženy však na pracovišti čelily rasové i genderové diskriminaci.

Jacksonovou v roce 1951 rekrutoval Národní poradní výbor pro letectví, po němž v roce 1958 následovalo zřízení NASA. Pracovala pod Dorothy Vaughanovou, které se film Skrytá čísla také věnuje. Posmrtně jí byla v roce 2019 udělena Zlatá medaile Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 34 mminutami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 1 hhodinou

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 2 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 17 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 20 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025
Načítání...