NASA otestovala, jak se žije na Marsu. Šest statečných rok zakoušelo peklo

Tým šesti vědců zakončil roční pobyt v naprosté izolaci u havajské sopky – ve snaze simulovat co nejvěrněji pocity člověka na Marsu. Od 29. srpna 2015 výzkumníci z NASA a havajské univerzity žili ve speciálním obřím stanu, a to bez čerstvého vzduchu, čerstvé potravy nebo soukromí.

Přesně rok strávilo šest dobrovolníků v patrové kulovité stavbě s vnitřním průměrem pouhých deset metrů. Simulovali zde do těch nejdetailnějších podrobností pobyt lidské posádky na Marsu. Večer 28. srpna celá šestice základnu opustila.

Šlo o nejdelší podobný experiment, který měl stejně jako předchozí spíše než technickou stránku prověřit psychologické limity lidí: jejich schopnost žít v dlouhodobé stísněnosti a s minimální svobodou či soukromím. 

Právě poslední jmenované bylo podle účastníka projektu Carmela Johnsona nejhorší. „Je to jako když máte spolubydlící, kterým se nemůžete vyhnout. Věřím, že si lidé dokážou představit, jaké to je,“ uvedl.

Tři ženy a tři muži byli uzavřeni ve vědecké stanici o průměru 11 metrů a výšce šest metrů, z níž mohli ven do skalnaté pustiny vulkánové hory vycházet vždy jen na krátkou dobu a pouze ve skafandrech.

NASA, která má misi na starost, se snažila vytvořit podmínky co nejvíce srovnatelné s těmi opravdovými,a to včetně prostředí. Stavba projektu HI-SEAS stojí na nehostinném úpatí havajské sopky Mauna Loa, která byla pro místní obyvatele dlouho vstupem do podsvětí.

Jak to v habitatu vypadalo? Podívejte se na video Havajské univerzity, která se na projektu podílí:

 Mezinárodní skupinu tvořili fyzička, astrobiolog, geoložka, astrofyzička, letecký inženýr a architekt. Šlo o čtvrtou a dosud nejdelší společnou misi Havajské univerzity a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Projekt Hawaii Space Exploration Analog and Simulation (HI-SEAS) začal v roce 2012 a mise se postupně prodlužovaly.

„Můj osobní dojem je ten, že mise na Mars je v blízké budoucnosti reálná. Myslím, že technologické i psychologické překážky se dají překonat,“ uvedl jeden ze členů týmu Francouz Cyprien Verseux. Cílem této mise bylo zkoumat zejména pobyt lidí v dlouhodobé izolaci.

Jaký smysl mají podobné experimenty? Odpovídá Jan Kolář, ředitel České kosmické agentury:

Nahrávám video
Jan Kolář, ředitel České kosmické agentury o simulaci mise na Mars
Zdroj: ČT24

Jde o čtvrtý takový pokus v rámci projektu HI-SEAS (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation) – ale zdaleka nejdelší. Ty předchozí trvaly jen čtyři, respektive osm měsíců, ani vzdáleně se tedy nepřiblížily tomu, jak by vypadala opravdová mise k Marsu. Její délka by se v ideálním případě pohybovala kolem 500 dní (cca 230 dní tam, 230 dní zpět, zbytek času kolem Marsu).

Máte 20 minut zpoždění

Aby byla právě ukončená americká mise po celou dobu zcela věrohodná, nesměli se „marsonauti“ stýkat s okolím jinak než pomocí elektronické komunikace – a navíc bylo toto spojení až o 20 minut zpožděné; právě tak dlouho letí světlo a tedy i elektronický signál k Marsu.

Výzkumníci směli opouštět stanici jen zcela výjimečně, a to pouze při simulovaných misích. Tehdy opouštěli habitat ve skafandrech a plně vyzbrojení těžkou výbavou pro podmínky Marsu simulované havajskou sopkou. Několikrát také museli základnu vyklidit při simulovaném poplachu: jednou při výpadku energie, jindy když se jim rozbil jeden z klíčových přístrojů a naposledy, když měla habitat nečekaně zasáhnout smrtící vlna radiace.

Šestice odvážných si nesměla ani doplňovat nic z výbavy; vše, co potřebovali, museli mít od počátku s sebou. Poněkud nerealisticky jim ale byly dvakrát doplněny zásoby potravin a pětkrát rezervoáry vody. Podle vedení projektu HI-SEAS to bylo v zájmu úspor, aby se nemuselo vyrábět drahé zařízení na recyklaci vody.

Průběh expedice natáčeli nezávislí filmaři, kteří byli i při „návratu na Zemi“. Podívejte se na ukázku z jejich video-projektu Red Heaven:

Musíme na Mars, ale nevíme, jestli to člověk zvládne

  • Mezinárodní skupinu tvořili fyzička, astrobiolog, geoložka, astrofyzička, letecký inženýr a architekt.

Pro NASA je ukončení mise vlastně teprve začátkem mnohaletého zkoumání a analyzování. Teprve nyní nastane čas podrobně studovat všechny údaje, které se podařilo o misi shromáždit. 

Cílem mise totiž bylo především zjistit, jaké jsou psychologické efekty na posádku izolovanou po dlouhou dobu od vnějšího světa. Zatímco u techniky si dokážeme dost dobře představit, jak se bude po dobu 500 dní chovat, u citlivého a zranitelného „lidského materiálu“ je to mnohem složitější.

NASA plánuje další dvě HI-SEAS mise, ta první z nich by měla odstartovat už v lednu 2017. Vyvrcholením by se pak měla stát opravdová výprava lidské posádky k reálnému Marsu, ideálně roku 2030.

Nahrávám video
Pohled Událostí: Simulace cesty na Mars
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 3 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 7 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 14 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...