NASA otestovala, jak se žije na Marsu. Šest statečných rok zakoušelo peklo

Tým šesti vědců zakončil roční pobyt v naprosté izolaci u havajské sopky – ve snaze simulovat co nejvěrněji pocity člověka na Marsu. Od 29. srpna 2015 výzkumníci z NASA a havajské univerzity žili ve speciálním obřím stanu, a to bez čerstvého vzduchu, čerstvé potravy nebo soukromí.

Přesně rok strávilo šest dobrovolníků v patrové kulovité stavbě s vnitřním průměrem pouhých deset metrů. Simulovali zde do těch nejdetailnějších podrobností pobyt lidské posádky na Marsu. Večer 28. srpna celá šestice základnu opustila.

Šlo o nejdelší podobný experiment, který měl stejně jako předchozí spíše než technickou stránku prověřit psychologické limity lidí: jejich schopnost žít v dlouhodobé stísněnosti a s minimální svobodou či soukromím. 

Právě poslední jmenované bylo podle účastníka projektu Carmela Johnsona nejhorší. „Je to jako když máte spolubydlící, kterým se nemůžete vyhnout. Věřím, že si lidé dokážou představit, jaké to je,“ uvedl.

Tři ženy a tři muži byli uzavřeni ve vědecké stanici o průměru 11 metrů a výšce šest metrů, z níž mohli ven do skalnaté pustiny vulkánové hory vycházet vždy jen na krátkou dobu a pouze ve skafandrech.

NASA, která má misi na starost, se snažila vytvořit podmínky co nejvíce srovnatelné s těmi opravdovými,a to včetně prostředí. Stavba projektu HI-SEAS stojí na nehostinném úpatí havajské sopky Mauna Loa, která byla pro místní obyvatele dlouho vstupem do podsvětí.

Jak to v habitatu vypadalo? Podívejte se na video Havajské univerzity, která se na projektu podílí:

 Mezinárodní skupinu tvořili fyzička, astrobiolog, geoložka, astrofyzička, letecký inženýr a architekt. Šlo o čtvrtou a dosud nejdelší společnou misi Havajské univerzity a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Projekt Hawaii Space Exploration Analog and Simulation (HI-SEAS) začal v roce 2012 a mise se postupně prodlužovaly.

„Můj osobní dojem je ten, že mise na Mars je v blízké budoucnosti reálná. Myslím, že technologické i psychologické překážky se dají překonat,“ uvedl jeden ze členů týmu Francouz Cyprien Verseux. Cílem této mise bylo zkoumat zejména pobyt lidí v dlouhodobé izolaci.

Jaký smysl mají podobné experimenty? Odpovídá Jan Kolář, ředitel České kosmické agentury:

Nahrávám video

Jde o čtvrtý takový pokus v rámci projektu HI-SEAS (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation) – ale zdaleka nejdelší. Ty předchozí trvaly jen čtyři, respektive osm měsíců, ani vzdáleně se tedy nepřiblížily tomu, jak by vypadala opravdová mise k Marsu. Její délka by se v ideálním případě pohybovala kolem 500 dní (cca 230 dní tam, 230 dní zpět, zbytek času kolem Marsu).

Máte 20 minut zpoždění

Aby byla právě ukončená americká mise po celou dobu zcela věrohodná, nesměli se „marsonauti“ stýkat s okolím jinak než pomocí elektronické komunikace – a navíc bylo toto spojení až o 20 minut zpožděné; právě tak dlouho letí světlo a tedy i elektronický signál k Marsu.

Výzkumníci směli opouštět stanici jen zcela výjimečně, a to pouze při simulovaných misích. Tehdy opouštěli habitat ve skafandrech a plně vyzbrojení těžkou výbavou pro podmínky Marsu simulované havajskou sopkou. Několikrát také museli základnu vyklidit při simulovaném poplachu: jednou při výpadku energie, jindy když se jim rozbil jeden z klíčových přístrojů a naposledy, když měla habitat nečekaně zasáhnout smrtící vlna radiace.

Šestice odvážných si nesměla ani doplňovat nic z výbavy; vše, co potřebovali, museli mít od počátku s sebou. Poněkud nerealisticky jim ale byly dvakrát doplněny zásoby potravin a pětkrát rezervoáry vody. Podle vedení projektu HI-SEAS to bylo v zájmu úspor, aby se nemuselo vyrábět drahé zařízení na recyklaci vody.

Průběh expedice natáčeli nezávislí filmaři, kteří byli i při „návratu na Zemi“. Podívejte se na ukázku z jejich video-projektu Red Heaven:

Musíme na Mars, ale nevíme, jestli to člověk zvládne

  • Mezinárodní skupinu tvořili fyzička, astrobiolog, geoložka, astrofyzička, letecký inženýr a architekt.

Pro NASA je ukončení mise vlastně teprve začátkem mnohaletého zkoumání a analyzování. Teprve nyní nastane čas podrobně studovat všechny údaje, které se podařilo o misi shromáždit. 

Cílem mise totiž bylo především zjistit, jaké jsou psychologické efekty na posádku izolovanou po dlouhou dobu od vnějšího světa. Zatímco u techniky si dokážeme dost dobře představit, jak se bude po dobu 500 dní chovat, u citlivého a zranitelného „lidského materiálu“ je to mnohem složitější.

NASA plánuje další dvě HI-SEAS mise, ta první z nich by měla odstartovat už v lednu 2017. Vyvrcholením by se pak měla stát opravdová výprava lidské posádky k reálnému Marsu, ideálně roku 2030.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 1 hhodinou

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 2 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 2 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 19 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled