NASA chystá další dvě pracovní směny čistě ženského týmu vně ISS

Americká vesmírná agentura NASA chystá v lednu další dva pracovní výstupy čistě ženského týmu do otevřeného kosmu. Astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová, které jako první ženy bez mužů pracovaly vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) už loni v říjnu, budou mít nyní za úkol pokračovat v nahrazování nikl-vodíkových baterií lithium-iontovými. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to oznámil na svém webu.

Druhý společný výstup mimo ISS astronautky čeká podle plánu nejprve příští týden ve středu 15. ledna. O dalších pět dní později, v sobotu 20. ledna, by Kochová a Meirová měly na vnější straně orbitálního komplexu výměnu baterií dokončit.

Vůbec první pracovní směnu ženského týmu „venku“ spolu absolvovaly 18. října. Úspěšně při ní splnily úkol nahradit regulátor napájení (BCDU), který o několik dní dříve vypověděl službu. Musely při tom ve skafandrech strávit téměř sedm a půl hodiny, přičemž pracovní doba mimo ISS je obvykle stanovena na šest a půl hodiny.

Kvůli závadě na BCDU se NASA rozhodla dočasně pozastavit výměnu baterií. S instalací nových, lithium-iontových posádka orbitálního komplexu začala už předloni.

Pokud práce Kochové a Meirové na výměně baterií proběhne podle plánu, hodlá americká vesmírná agentura ještě v lednu uskutečnit třetí „venkovní“ pracovní směnu. Při ní by astronaut NASA Andrew Morgan a jeho kolega z Evropské vesmírné agentury (ESA) Luca Parmitano, který je v současné době velitelem posádky orbitálního komplexu, měli dokončit instalaci nového chladicího zařízení detektoru kosmického záření, Alfa magnetického spektrometru (AMS).

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Parmitano a Morgan na údržbě a opravě AMS pracovali už v listopadu a začátkem prosince. Podle NASA jde o nejkomplikovanější servisní úkon od opravy Hubbleova vesmírného teleskopu.

Šestičlennou posádku ISS nyní vedle Kochové, Meirové, Morgana a Parmitana tvoří ještě ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled