NASA chystá další dvě pracovní směny čistě ženského týmu vně ISS

Americká vesmírná agentura NASA chystá v lednu další dva pracovní výstupy čistě ženského týmu do otevřeného kosmu. Astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová, které jako první ženy bez mužů pracovaly vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) už loni v říjnu, budou mít nyní za úkol pokračovat v nahrazování nikl-vodíkových baterií lithium-iontovými. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to oznámil na svém webu.

Druhý společný výstup mimo ISS astronautky čeká podle plánu nejprve příští týden ve středu 15. ledna. O dalších pět dní později, v sobotu 20. ledna, by Kochová a Meirová měly na vnější straně orbitálního komplexu výměnu baterií dokončit.

Vůbec první pracovní směnu ženského týmu „venku“ spolu absolvovaly 18. října. Úspěšně při ní splnily úkol nahradit regulátor napájení (BCDU), který o několik dní dříve vypověděl službu. Musely při tom ve skafandrech strávit téměř sedm a půl hodiny, přičemž pracovní doba mimo ISS je obvykle stanovena na šest a půl hodiny.

Kvůli závadě na BCDU se NASA rozhodla dočasně pozastavit výměnu baterií. S instalací nových, lithium-iontových posádka orbitálního komplexu začala už předloni.

Pokud práce Kochové a Meirové na výměně baterií proběhne podle plánu, hodlá americká vesmírná agentura ještě v lednu uskutečnit třetí „venkovní“ pracovní směnu. Při ní by astronaut NASA Andrew Morgan a jeho kolega z Evropské vesmírné agentury (ESA) Luca Parmitano, který je v současné době velitelem posádky orbitálního komplexu, měli dokončit instalaci nového chladicího zařízení detektoru kosmického záření, Alfa magnetického spektrometru (AMS).

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Parmitano a Morgan na údržbě a opravě AMS pracovali už v listopadu a začátkem prosince. Podle NASA jde o nejkomplikovanější servisní úkon od opravy Hubbleova vesmírného teleskopu.

Šestičlennou posádku ISS nyní vedle Kochové, Meirové, Morgana a Parmitana tvoří ještě ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 9 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 15 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...