NASA chystá další dvě pracovní směny čistě ženského týmu vně ISS

Americká vesmírná agentura NASA chystá v lednu další dva pracovní výstupy čistě ženského týmu do otevřeného kosmu. Astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová, které jako první ženy bez mužů pracovaly vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) už loni v říjnu, budou mít nyní za úkol pokračovat v nahrazování nikl-vodíkových baterií lithium-iontovými. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to oznámil na svém webu.

Druhý společný výstup mimo ISS astronautky čeká podle plánu nejprve příští týden ve středu 15. ledna. O dalších pět dní později, v sobotu 20. ledna, by Kochová a Meirová měly na vnější straně orbitálního komplexu výměnu baterií dokončit.

Vůbec první pracovní směnu ženského týmu „venku“ spolu absolvovaly 18. října. Úspěšně při ní splnily úkol nahradit regulátor napájení (BCDU), který o několik dní dříve vypověděl službu. Musely při tom ve skafandrech strávit téměř sedm a půl hodiny, přičemž pracovní doba mimo ISS je obvykle stanovena na šest a půl hodiny.

Kvůli závadě na BCDU se NASA rozhodla dočasně pozastavit výměnu baterií. S instalací nových, lithium-iontových posádka orbitálního komplexu začala už předloni.

Pokud práce Kochové a Meirové na výměně baterií proběhne podle plánu, hodlá americká vesmírná agentura ještě v lednu uskutečnit třetí „venkovní“ pracovní směnu. Při ní by astronaut NASA Andrew Morgan a jeho kolega z Evropské vesmírné agentury (ESA) Luca Parmitano, který je v současné době velitelem posádky orbitálního komplexu, měli dokončit instalaci nového chladicího zařízení detektoru kosmického záření, Alfa magnetického spektrometru (AMS).

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Parmitano a Morgan na údržbě a opravě AMS pracovali už v listopadu a začátkem prosince. Podle NASA jde o nejkomplikovanější servisní úkon od opravy Hubbleova vesmírného teleskopu.

Šestičlennou posádku ISS nyní vedle Kochové, Meirové, Morgana a Parmitana tvoří ještě ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 4 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 7 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...