NASA bude hledat lék proti rakovině ve vesmíru. Může nahradit chemoterapii

Výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici ISS by podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohl přinést nový pohled na možnosti boje proti rakovině.

Nový výzkum ve vesmíru se zaměřuje na vývoj léku, který by imunitnímu systému pomohl zabíjet rakovinné buňky, což by pomohlo zabránit opětovnému výskytu určitého druhu rakovinného onemocnění. Vědci doufají, že jsou schopni toho dosáhnout kombinací nových léků a protilátek, což by mohlo snížit nepříjemné vedlejší účinky – jako je zvracení nebo padání vlasů – obvyklé u pacientů procházejících chemoterapií.

Chemoterapie sice při léčbě rakoviny bývá účinná, se zhoubnými buňkami ale zabíjí i buňky zdravé. Nový přístup se zaměřuje pouze na rakovinné buňky, a to kombinací protilátky s Azonafidem, lékem likvidujícím rakovinu. Vědci se domnívají, že tato nová kombinace bude mít za následek menší problémy, než jaké vyvolává chemoterapie, i když i tato léčba bude mít vedlejší účinky.

„Jedním z důvodů, proč rakovinné buňky rostou v těle některých lidí, je to, že jejich obranný mechanismus je neumí rozpoznat,“ uvádí účastník uvedeného výzkumu Dhaval Shah z Newyorské státní univerzity v Buffalu.

Molekulární léčba z vesmíru

„Tato (nová) molekula má mimo jiné schopnost probouzet nebo spouštět brzdu v již existujících imunitních buňkách uvnitř rakoviny,“ vysvětluje Shah. „Když jsou tyto molekuly v jakémkoli daném nádoru vypouštěny, ‚probouzejí‘ okolní imunitní buňky a stimulují vlastní imunitní systém těla, kterému umožní rozpoznat a zabít samotné rakovinné buňky.“

Provádět tento výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici má ale podle vědců i další výhody. Mikrogravitační prostředí lépe simuluje lidské tělo, protože lze vytvářet velké kulovité rakovinné tumory, vysvětluje Luis Zea z Coloradské univerzity v Boulderu.

Astronauti v ohrožení

Krom toho budoucí výzkumníci mířící na Mars budou vzhledem k radiaci vystaveni zvýšenému riziku výskytu rakoviny. Tento výzkum by podle NASA mohl pomoci zjistit, jak účinné tyto kombinace léčiv jsou v prostředí mikrogravitace, což by bylo užitečné v případě výskytu tohoto onemocnění u astronautů během cesty na Mars nebo zpět na Zemi.

„Nevíme, jestli buňky tento lék metabolizují stejným způsobem, jako je tomu na Zemi. Z dlouhodobého hlediska si musíme být jisti, které léky budou fungovat,“ uvedl v této souvislosti Shah.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 9 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...