NASA bude hledat lék proti rakovině ve vesmíru. Může nahradit chemoterapii

Výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici ISS by podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohl přinést nový pohled na možnosti boje proti rakovině.

Nový výzkum ve vesmíru se zaměřuje na vývoj léku, který by imunitnímu systému pomohl zabíjet rakovinné buňky, což by pomohlo zabránit opětovnému výskytu určitého druhu rakovinného onemocnění. Vědci doufají, že jsou schopni toho dosáhnout kombinací nových léků a protilátek, což by mohlo snížit nepříjemné vedlejší účinky – jako je zvracení nebo padání vlasů – obvyklé u pacientů procházejících chemoterapií.

Chemoterapie sice při léčbě rakoviny bývá účinná, se zhoubnými buňkami ale zabíjí i buňky zdravé. Nový přístup se zaměřuje pouze na rakovinné buňky, a to kombinací protilátky s Azonafidem, lékem likvidujícím rakovinu. Vědci se domnívají, že tato nová kombinace bude mít za následek menší problémy, než jaké vyvolává chemoterapie, i když i tato léčba bude mít vedlejší účinky.

„Jedním z důvodů, proč rakovinné buňky rostou v těle některých lidí, je to, že jejich obranný mechanismus je neumí rozpoznat,“ uvádí účastník uvedeného výzkumu Dhaval Shah z Newyorské státní univerzity v Buffalu.

Molekulární léčba z vesmíru

„Tato (nová) molekula má mimo jiné schopnost probouzet nebo spouštět brzdu v již existujících imunitních buňkách uvnitř rakoviny,“ vysvětluje Shah. „Když jsou tyto molekuly v jakémkoli daném nádoru vypouštěny, ‚probouzejí‘ okolní imunitní buňky a stimulují vlastní imunitní systém těla, kterému umožní rozpoznat a zabít samotné rakovinné buňky.“

Provádět tento výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici má ale podle vědců i další výhody. Mikrogravitační prostředí lépe simuluje lidské tělo, protože lze vytvářet velké kulovité rakovinné tumory, vysvětluje Luis Zea z Coloradské univerzity v Boulderu.

Astronauti v ohrožení

Krom toho budoucí výzkumníci mířící na Mars budou vzhledem k radiaci vystaveni zvýšenému riziku výskytu rakoviny. Tento výzkum by podle NASA mohl pomoci zjistit, jak účinné tyto kombinace léčiv jsou v prostředí mikrogravitace, což by bylo užitečné v případě výskytu tohoto onemocnění u astronautů během cesty na Mars nebo zpět na Zemi.

„Nevíme, jestli buňky tento lék metabolizují stejným způsobem, jako je tomu na Zemi. Z dlouhodobého hlediska si musíme být jisti, které léky budou fungovat,“ uvedl v této souvislosti Shah.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 1 hhodinou

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 5 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 21 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...