Více než pětina dětí ve věku 11 až 15 let má nadváhu, nebo je obézní, jejich počty se navíc meziročně stále zvyšují – a je proto nezbytné se na dětskou obezitu zaměřit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to uvedl při příležitosti Světového dne obezity, který letos připadá na 4. března. Vyšší hmotnost představuje globální problém, postihuje zhruba dvě miliardy lidí.
Dospívající sice jedí více ovoce i zeleniny a méně sladkostí, problém ovšem je, že mají nedostatek pohybu, řekl Vojtěch na akci Univerzity Karlovy s názvem Pohybem proti obezitě. Odvolával se na studii z roku 2018, do níž se zapojilo 230 škol a bylo testováno více než 13 tisíc dětí ze 14 krajů České republiky.
Podle Vojtěcha doporučují odborníci minimálně hodinu pohybu denně. Toho však dosáhne jen asi pětina školáků ve věku 11 až 15 let.
- Akce s názvem Pohybem proti obezitě má za cíl posílit mezi lidmi prevenci nadváhy a obezity. Událost pro veřejnost připravila Univerzita Karlova, koná se ve středu v pražském obchodním centru Quadrio. Zájemci si mohou nechat zdarma změřit tlak či množství cukru v krvi. K dispozici je poradenství o výživě a představení sportovních aktivit.
- Zdroj: ČTK
Podpoře zdravého životního stylu školáků se ministerstvo věnuje například programem Zdravá školní jídelna. „Vzděláváme personál školních jídelen, edukujeme ho, informujeme i strávníky a motivujeme pedagogický sbor a vedení školy, aby strava, která je poskytována žákům ve školních jídelnách, byla pestrá a nutričně vyvážená,“ dodal ministr.
„Obézní děti jsou většinou zdravé. Ale během života se z těch zdravých odlupují ti nemocní. A přibývá jich s věkem. Devadesátiletý obézní, co by byl zdravý, je velká vzácnost,“ doplnil předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina.
Česko mezi státy EU v žebříčku počtu lidí s nadváhou zaujímá přední místa.
Obezita jako světový problém
Od roku 1975 se podle WHO (Světové zdravotnické organizace) výskyt obezity ve světě téměř ztrojnásobil. V roce 2016 trpěly nadváhou téměř dvě miliardy lidí starších 18 let, z toho více než 650 milionů bylo obézních. Nadváha se tak týkala 39 procent dospělých, obezita 13 procent.
- Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index), je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá tak, že se hmotnost člověka v kilogramech vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech.
- V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí přibližně od 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha a tak dále) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
- Zdroj: Wikipedie
Nadváha a obezita v roce 2018 na světě postihovala čtyřicet milionů dětí mladších pěti let. S nadměrnou hmotností se v roce 2016 potýkalo více než 340 milionů dětí a dospívající ve věku od pěti do 19 let.
Obezita několikanásobně zvyšuje riziko vzniku nemocí, jako je infarkt nebo mrtvice nebo rozvoj cukrovky druhého typu. S nadváhou a obezitou je také spojený například častější výskyt vysokého krevního tlaku, rakoviny, spánkové apnoe či nemocí ledvin. Na následky obezity či nadváhy ročně globálně podle WHO umírá minimálně 2,8 milionu lidí.
Zatímco nějaká z forem nadváhy postihuje ve světě téměř dvě miliardy lidí, více než 460 milionů dospělých trpělo v roce 2014 podváhou.
Podle odhadů WHO se v roce 2016 podváha týkala zhruba 155 milionů dětí mladších pěti let. Téměř polovina úmrtí dětí do pěti let souvisí právě s podvýživou. Tento problém je nejrozšířejnější v zemích s nízkými či středními příjmy, ve kterých současně stoupá výskyt dětské nadváhy a obezity.
Některé země se tak potýkají s obezitou i podvýživou zároveň. Oba tyto problémy přitom mnohdy koexistují v jedné komunitě či domácnosti. Potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru či soli a bez dostatečného množství živin jsou totiž častokrát levnější než zdravější alternativa.
