Naděje pro obézní? Britský vědec zkoumá, proč zpěvní ptáci nikdy netloustnou

Londýnský environmentalista Lewis Halsey si všiml u svého krmítka stojícího před domem, že ptáčci, kteří mu tam létají, nejsou nikdy obézní. A to přesto, že se často ptačím zobem přecpávali. Vedlo ho to k úvaze, zda tyto druhy ptáků nedisponují nějakým mechanismem, který by dokázal ovlivnit jejich spotřebu energie.

„Zpěvní ptáci v krmítkách poblíž mého domu nejsou nikdy obézní, a to přesto, že mají vždy k dispozici dostatek krmiva. Kdyby měli něco takového k dispozici lidé, většina by byla obézní,“ uvádí v odborné práci vydané v časopise Trends in Ecology and Evolution. „Chtěl jsem prozkoumat možné behaviorální a fyziologické mechanismy, které pomáhají zvířatům kontrolovat jejich energetickou rovnováhu a tedy i hmotnost. Zjevně je ve hře mnohem víc než jen spotřeba a příjem kalorií.“

Autor práce zvažuje i možnost, že by ptáci, kteří nadměrně ztloustnou, prostě zemřeli. Tedy že by byli natolik obézní, že by se stali příliš pomalými a neobratnými na to, aby unikli predátorům, anebo by zemřeli kvůli nějakým zdravotním problémům. Podle Halseyho to ale není možné, evolučně by něco takového nedávalo smysl. Navíc řada výzkumů z poslední doby naznačuje, že ptáci jsou schopní vyrovnávat zvýšený příjem energie tím, že zvyšují nebo snižují metabolismus svého těla. Tedy jsou schopni měnit efektivitu toho, kolik energie umí získat z potravy, již přijímají.

„Zvířata zřejmě umí podle množství přijímané potravy nevědomky přizpůsobovat efektivitu toho, jak takto získanou energii využívají. Děje se to například tím, že mění frekvenci pohybu křídly nebo svůj zpěv – aby tak spotřebovávali více nebo méně energie,“ popsal Halsey. Jeho dosavadní výzkum spočíval v analýze existujících studií, které se tomuto tématu věnovaly. Nyní by chtěl na základě nových zjištění změnit způsob, jak vědci uvažují o spotřebovávané energii.

„Musíme si uvědomit, že energie není to, co jde dovnitř zobákem, ale to, co prochází střevy a co je pak vytěženo buňkami. Pohlížet na to jen jako na množství zkonzumované potravy je zjednodušující,“ argumentuje Halsey. „Platí to i pro jiná zvířata a člověka, netýká se to jen zpěvných ptáků,“ dodává vědec.

Proč být obézní?

Doufá, že proběhne několik dalších výzkumů, některé experimenty už sám navrhl: v jednom z nich by se mohli normálně štíhlí ptáci lákat na nadměrnou konzumaci lákavé potravy. „Chci dávat ptákům obdobu něčeho tak neodolatelného, jako je pro lidi zmrzlina, a pak bych chtěl studovat, co to s nimi dělá. A díky tomu zjistit, jak si udržují stabilní hmotnost, i když mají nadměrné množství potravy,“ popisuje.

Takový výzkum by mohl pomoci nejen při studiu mechanismů ptačího metabolismu, ale obecně by mohl pomoci lépe pochopit, jak teplokrevná zvířata ovlivňují svoji hmotnost – ať už vědomě či nevědomě. A v důsledku by to tedy mohlo pomoci také například s léčbou obezity u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...