Naděje pro obézní? Britský vědec zkoumá, proč zpěvní ptáci nikdy netloustnou

Londýnský environmentalista Lewis Halsey si všiml u svého krmítka stojícího před domem, že ptáčci, kteří mu tam létají, nejsou nikdy obézní. A to přesto, že se často ptačím zobem přecpávali. Vedlo ho to k úvaze, zda tyto druhy ptáků nedisponují nějakým mechanismem, který by dokázal ovlivnit jejich spotřebu energie.

„Zpěvní ptáci v krmítkách poblíž mého domu nejsou nikdy obézní, a to přesto, že mají vždy k dispozici dostatek krmiva. Kdyby měli něco takového k dispozici lidé, většina by byla obézní,“ uvádí v odborné práci vydané v časopise Trends in Ecology and Evolution. „Chtěl jsem prozkoumat možné behaviorální a fyziologické mechanismy, které pomáhají zvířatům kontrolovat jejich energetickou rovnováhu a tedy i hmotnost. Zjevně je ve hře mnohem víc než jen spotřeba a příjem kalorií.“

Autor práce zvažuje i možnost, že by ptáci, kteří nadměrně ztloustnou, prostě zemřeli. Tedy že by byli natolik obézní, že by se stali příliš pomalými a neobratnými na to, aby unikli predátorům, anebo by zemřeli kvůli nějakým zdravotním problémům. Podle Halseyho to ale není možné, evolučně by něco takového nedávalo smysl. Navíc řada výzkumů z poslední doby naznačuje, že ptáci jsou schopní vyrovnávat zvýšený příjem energie tím, že zvyšují nebo snižují metabolismus svého těla. Tedy jsou schopni měnit efektivitu toho, kolik energie umí získat z potravy, již přijímají.

„Zvířata zřejmě umí podle množství přijímané potravy nevědomky přizpůsobovat efektivitu toho, jak takto získanou energii využívají. Děje se to například tím, že mění frekvenci pohybu křídly nebo svůj zpěv – aby tak spotřebovávali více nebo méně energie,“ popsal Halsey. Jeho dosavadní výzkum spočíval v analýze existujících studií, které se tomuto tématu věnovaly. Nyní by chtěl na základě nových zjištění změnit způsob, jak vědci uvažují o spotřebovávané energii.

„Musíme si uvědomit, že energie není to, co jde dovnitř zobákem, ale to, co prochází střevy a co je pak vytěženo buňkami. Pohlížet na to jen jako na množství zkonzumované potravy je zjednodušující,“ argumentuje Halsey. „Platí to i pro jiná zvířata a člověka, netýká se to jen zpěvných ptáků,“ dodává vědec.

Proč být obézní?

Doufá, že proběhne několik dalších výzkumů, některé experimenty už sám navrhl: v jednom z nich by se mohli normálně štíhlí ptáci lákat na nadměrnou konzumaci lákavé potravy. „Chci dávat ptákům obdobu něčeho tak neodolatelného, jako je pro lidi zmrzlina, a pak bych chtěl studovat, co to s nimi dělá. A díky tomu zjistit, jak si udržují stabilní hmotnost, i když mají nadměrné množství potravy,“ popisuje.

Takový výzkum by mohl pomoci nejen při studiu mechanismů ptačího metabolismu, ale obecně by mohl pomoci lépe pochopit, jak teplokrevná zvířata ovlivňují svoji hmotnost – ať už vědomě či nevědomě. A v důsledku by to tedy mohlo pomoci také například s léčbou obezity u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 mminutami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 4 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 5 hhodinami
Načítání...