Nad Českem se zavlní polární záře. Kde a kdy vzácný úkaz pozorovat?

V severních oblastech naší planety se během dnešní noci na obloze odehraje výrazná světelná podívaná. Polární záře bude zřejmě vidět v průběhu příštích dnů i na území České republiky.

Americká sonda SDO zaznamenala na Slunci 25. března rozsáhlou koronální díru, která chrlí silně urychlený proud částic právě směrem k Zemi. Díky tomu je možné v nocích 27. až 29. března očekávat geomagnetickou bouři, která vyvolá v polárních oblastech velmi intenzivní polární záře. Ty by mohly být viditelné také z České republiky. Tento úkaz se nad naším územím vyskytuje přibližně jednou za dva roky.

Jaká je pravděpodobnost výskytu polární záře a kde se objevuje, sledují satelity na oběžné dráze – na výsledky se lze podívat na řadě specializovaných webů, například zde.

„Nejvhodnějšími místy pro spatření polární záře jsou ta, která jsou co možná nejdál od měst, pokud možno s dobrým výhledem nad severní horizont a bez světelného znečištění. Takovými místy jsou oblasti tmavé oblohy (Jizerská, Manětínská a Beskydská). Přímo uprostřed v největší beskydské tmě – v Centru tmavé oblohy v Beskydech, bude probíhat dnes i zítra za příznivého počasí pozorování hvězdné oblohy velkými astronomickými dalekohledy. Návštěvníci tak možná spatří kromě hvězd, mlhovin, hvězdokup, galaxií a dalších objektů hvězdné oblohy také polární záři. Ta může být viditelná kdykoliv během noci po dobu desítek minut. Je potřeba trpělivě vyhlížet,“ doporučuje Tomáš Hynek z Centra tmavé oblohy – Beskydy.

Takto byla vidět dnes z oběžné dráhy:

Jak vzniká polární záře?

Na Slunci vznikají kvůli nepravidelnostem v jeho magnetickém poli skvrny, které se na jeho povrchu uvolňují v různě silných erupcích. Jde o výtrysk různých druhů částic, jež se řítí směrem od Slunce dál do naší sluneční soustavy – pokud je „správným“ směrem Země, tak i k ní.

K naší planetě doletí průměrně po třech dnech, tam ale narazí na magnetické pole Země. To je zachytí a stáčí po spirálách k magnetickým pólům. Teprve tam dochází k interakci s atmosférou, při níž se vyzařují elektomagnetické vlny světla – ty pak vidíme jako polární záři. 

Polární záři se také říká Aurora Borealis; název je složený ze jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmenování západního větru Boreas. Toto jméno poprvé použil roku 1621 francouzský filozof Pierre Gassendi.

Proč jsou polární záře v České republice tak výjimečné:

4 minuty
Pavel Suchan: Běžně k vidění tu polární záře není
Zdroj: ČT24

Rizika sluneční erupce

Extrémně silná sluneční erupce by mohla mít pro lidstvo ničivé následky. Částice z takové erupce by mohly těžce poškodit elektrickou síť na Zemi či zničit družice na oběžné dráze.

Naposledy k tak masivní sluneční erupci došlo 23. července 2012, kdy byly do vesmírného prostoru vymrštěny miliony tun částic ze slunečního magnetického pole. Událost zaznamenal pozorovací vesmírný modul amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Stereo a vědci spočítali, že kdyby k erupci došlo o devět dní později, zasáhla by plnou silou Zemi. Naštěstí většina částic Zemi minula.

Geomagnetická bouře nad severem Evropy
Zdroj: Meteo Europe

Před půldruhým stoletím bouře známá jako Carringtonská událost zcela vyřadila z chodu telegrafní systém v celých Spojených státech, dnes by podle vědců mohla zničit elektrickou rozvodnou síť na celé Zemi či vážně poškodit družice putující kolem naší planety.

Ekonomové spočítali, že dopad magnetické bouře v této intenzitě by globální ekonomiku připravil o zhruba 2,6 bilionu dolarů (přes 52 bilionů korun).

Takto vypadala polární záře nad Českem roku 2015:

Slunce podle astronomů v současnosti prochází jedenáctiletým cyklem silné aktivity a k erupcím vymršťujícím masy částic dochází i několikrát denně, podobná intenzita je však výjimečná. Pozorování záběrů získaných z modulu Stereo a dalších slunečních observatoří pomůže vědcům získat lepší představu o vzniku podobných erupcí a v budoucnu předvídat jimi podnícené magnetické bouře. Lidé by tak měli šanci připravit se na jejich účinky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 10 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 12 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 13 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 15 hhodinami
Načítání...