Nad Českem se zavlní polární záře. Kde a kdy vzácný úkaz pozorovat?

V severních oblastech naší planety se během dnešní noci na obloze odehraje výrazná světelná podívaná. Polární záře bude zřejmě vidět v průběhu příštích dnů i na území České republiky.

Americká sonda SDO zaznamenala na Slunci 25. března rozsáhlou koronální díru, která chrlí silně urychlený proud částic právě směrem k Zemi. Díky tomu je možné v nocích 27. až 29. března očekávat geomagnetickou bouři, která vyvolá v polárních oblastech velmi intenzivní polární záře. Ty by mohly být viditelné také z České republiky. Tento úkaz se nad naším územím vyskytuje přibližně jednou za dva roky.

Jaká je pravděpodobnost výskytu polární záře a kde se objevuje, sledují satelity na oběžné dráze – na výsledky se lze podívat na řadě specializovaných webů, například zde.

„Nejvhodnějšími místy pro spatření polární záře jsou ta, která jsou co možná nejdál od měst, pokud možno s dobrým výhledem nad severní horizont a bez světelného znečištění. Takovými místy jsou oblasti tmavé oblohy (Jizerská, Manětínská a Beskydská). Přímo uprostřed v největší beskydské tmě – v Centru tmavé oblohy v Beskydech, bude probíhat dnes i zítra za příznivého počasí pozorování hvězdné oblohy velkými astronomickými dalekohledy. Návštěvníci tak možná spatří kromě hvězd, mlhovin, hvězdokup, galaxií a dalších objektů hvězdné oblohy také polární záři. Ta může být viditelná kdykoliv během noci po dobu desítek minut. Je potřeba trpělivě vyhlížet,“ doporučuje Tomáš Hynek z Centra tmavé oblohy – Beskydy.

Takto byla vidět dnes z oběžné dráhy:

Jak vzniká polární záře?

Na Slunci vznikají kvůli nepravidelnostem v jeho magnetickém poli skvrny, které se na jeho povrchu uvolňují v různě silných erupcích. Jde o výtrysk různých druhů částic, jež se řítí směrem od Slunce dál do naší sluneční soustavy – pokud je „správným“ směrem Země, tak i k ní.

K naší planetě doletí průměrně po třech dnech, tam ale narazí na magnetické pole Země. To je zachytí a stáčí po spirálách k magnetickým pólům. Teprve tam dochází k interakci s atmosférou, při níž se vyzařují elektomagnetické vlny světla – ty pak vidíme jako polární záři. 

Polární záři se také říká Aurora Borealis; název je složený ze jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmenování západního větru Boreas. Toto jméno poprvé použil roku 1621 francouzský filozof Pierre Gassendi.

Proč jsou polární záře v České republice tak výjimečné:

Pavel Suchan: Běžně k vidění tu polární záře není (zdroj: ČT24)

Rizika sluneční erupce

Extrémně silná sluneční erupce by mohla mít pro lidstvo ničivé následky. Částice z takové erupce by mohly těžce poškodit elektrickou síť na Zemi či zničit družice na oběžné dráze.

Naposledy k tak masivní sluneční erupci došlo 23. července 2012, kdy byly do vesmírného prostoru vymrštěny miliony tun částic ze slunečního magnetického pole. Událost zaznamenal pozorovací vesmírný modul amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Stereo a vědci spočítali, že kdyby k erupci došlo o devět dní později, zasáhla by plnou silou Zemi. Naštěstí většina částic Zemi minula.

Geomagnetická bouře nad severem Evropy
Zdroj: Meteo Europe

Před půldruhým stoletím bouře známá jako Carringtonská událost zcela vyřadila z chodu telegrafní systém v celých Spojených státech, dnes by podle vědců mohla zničit elektrickou rozvodnou síť na celé Zemi či vážně poškodit družice putující kolem naší planety.

Ekonomové spočítali, že dopad magnetické bouře v této intenzitě by globální ekonomiku připravil o zhruba 2,6 bilionu dolarů (přes 52 bilionů korun).

Takto vypadala polární záře nad Českem roku 2015:

Slunce podle astronomů v současnosti prochází jedenáctiletým cyklem silné aktivity a k erupcím vymršťujícím masy částic dochází i několikrát denně, podobná intenzita je však výjimečná. Pozorování záběrů získaných z modulu Stereo a dalších slunečních observatoří pomůže vědcům získat lepší představu o vzniku podobných erupcí a v budoucnu předvídat jimi podnícené magnetické bouře. Lidé by tak měli šanci připravit se na jejich účinky.