Nad Atlantikem vznikla bouře Epsilon. V pátek jako hurikán udeří na Bermudy

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku už přepsala řadu rekordů a další zřejmě přibudou. Nad velmi teplými vodami střední části tropického Atlantiku vznikla v pondělí už 26. tropická bouře Epsilon. Jde o nejdřívější 26. pojmenovanou bouři v historii. Letos se přitom už 23 bouří zapsalo nejdřívějším výskytem pro dané pořadí, respektive písmeno. Rekordy tak nepřepsaly pouze bouře Albert, Bertha a Dolly.

Bouře Epsilon bude v nejbližších dnech zvolna sílit, v noci na čtvrtek by měla dosáhnout síly hurikánu, kdy rychlost větru přesáhne 118 kilometrů za hodinu. Přitom bude postupně nabývat na velikosti. Zpočátku zůstane daleko od obydlených území, ale v pátek by se měla přiblížit k Bermudám, nejspíš jako hurikán 1. stupně, případně na pomezí 1. a 2. stupně.

Dráhy bouří a hurikánů v Atlantiku za rok 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Modely zatím preferují spíš okrajový zásah západní, tedy slabší částí hurikánu, nicméně v tuto chvíli ještě nelze vyloučit ani úder přímý. Bermudy jsou ale na přechody hurikánů vcelku zvyklé, v září zažili jejich obyvatelé plný zásah poměrně silným hurikánem Paulette, který je přešel i svým okem, přesto byly škody poměrně mírné.

Z Bermud zamíří Epsilon k severovýchodu, nad širý Atlantik, a po přeměně na tlakovou níži mírných šířek by jeho zbytky měly začátkem příštího týdne dorazit do západní Evropy. Severní Ameriku ani Karibské ostrovy sice Epsilon nezasáhne, nicméně vysoké vlny a silné proudy můžou doputovat k východním pobřežím těchto oblastí.  

Předpověď dráhy postupu bouře, respektive hurikánu, Epsilon
Zdroj: NOAA

V dalších dnech není vyloučen vznik tropické bouře v oblasti západního Karibiku, kde se nachází zatím málo uspořádané shluky bouřkových oblaků přinášejících intenzivní deště. V případě vhodných podmínek by mohly ve druhé polovině týdne vést ke zformování bouře Zeta. Tím by byl vyrovnán počet bouří z dosud rekordní sezony v roce 2005 – jediné sezony, kdy právě písmeno řecké abecedy Zeta bylo použito.

A vzhledem k tomu, že do konce hurikánové sezony 2020 zbývá ještě kolem 40 dnů, je velmi pravděpodobné, že letošní sezona překoná i dosud rekordní rok 2005 (kdy bylo ale víc ničivých hurikánů).

Podmínky pro vznik hurikánů v nejbližších týdnech budou totiž v atmosféře poměrně příznivé, a navíc teplota mořské vody v Karibské oblasti a západní části Atlantiku zůstává mimořádně vysoká – až kolem 30 stupňů Celsia, u Kuby dokonce 31 stupňů.

Epsilon na družicových snímcích
Zdroj: NASA

Vrchol hurikánové sezony sice připadá na 10. září, ale i říjnové hurikány dokážou být velmi silné a potenciálně nebezpečné. Připomeňme například hurikán Sandy v roce 2012, který se prohnal Karibikem a zasáhl i New York.

Připomenout lze také dosud vůbec nejsilnější hurikán v Atlantiku Wilma (tlak v jejím centru klesl až na 882 hPa), který přesně před 15 lety zpustošil mexický Yucatán, případně hurikán Mitch, který si v roce 1998 vyžádal přes 11 tisíc obětí ve střední Americe. Všechna tři jména byla proto z pravidelně rotujícího seznamu hurikánů vyškrtnuta.

  •                                2005           2020
    tropické bouře    28               26
    hurikány                15                9
    silné hurikány        7                3

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...