Náchylnost ke zneužívání drog je i v genech, roli ale hraje víc faktorů, tvrdí vědci

Je alkoholismus dědičný? Přestože se řada lidí domnívá, že ano, ve skutečnosti je to mnohem složitější. Vědci upozorňují, že dědičné jsou nejen geny, ale také nejrůznější společenské faktory.

Náchylnost ke zneužívání látek, jako jsou například drogy či alkohol, má svou genetickou složku. Toto zjištění vedlo nedávno například známého amerického herce Michaela Douglase k tomu, že vyjádřil znepokojení nad možným zvýšeným rizikem, jemuž mohou být vystaveny jeho děti – zvláště s přihlédnutím k tomu, že již jiní jeho rodinní příslušníci měli problémy se závislostí.

Genetika závislosti je složitá

Je to pochopitelně znepokojivé, i když z vědeckého hlediska genetický přenos náchylnosti ke zneužívání látek není tak jednoduchý. Především proto, že dosud bylo identifikováno jen málo genetických variant, které stojí za zvýšeným rizikem, píše italský deník Corriere della Sera.

„Vznik závislosti je typický značnou složitostí a velkou variabilitou,“ uvádějí Cassie Yuová a Jon McClellan z fakulty psychiatrie Washingtonské univerzity. „Kromě genetické náchylnosti ke zneužívání látek je tu i náchylnost vyvolaná vzájemným působením různých sociálních a kulturních faktorů. Proto jsou zvláště komplikované i studie, jejichž cílem je odhalit, které geny jsou zapojeny do přenosu zvýšeného rizika vývoje závislosti,“ konstatují.

Riziko existuje, ale…

Vědecká komunita obecně souhlasí s tím, že pro příbuzné v první linii, tedy i pro děti, skutečně existuje potenciální zvýšené riziko získat genetickou výbavu, která stojí za náchylností ke zneužívání různých látek, jako jsou opiáty, kokain, konopí a alkohol. Na druhé straně je tu zapotřebí ještě dalších faktorů. „Zneužívání alkoholu, nikotinu a konopí je rovněž silně ovlivněno sociálními faktory, především v době dospívání – genetické faktory možná hrají významnější roli v tom, že zneužívání látek přetrvává a vzrůstá až do dospělého věku,“ říkají vědci.

Současné znalosti o vztahu mezi sociálními a genetickými faktory při určování rizika závislosti jsou výsledkem několika nedávných studií a ještě nemohou být považovány za definitivní stav poznání, varují experti.

Některé nově zjištěné poznatky se týkají například alkoholu. „Studie prováděné na dvojčatech a adoptovaných dětech nasvědčují tomu, že tu existuje významný genetický vliv pokud jde o závislost na alkoholu,“ říkají Yuová a McClellan. „Děti osob trpících alkoholismem, které adoptovali lidé nemající tento problém, byly vystaveny mnohem většímu riziku než děti, které se narodily lidem bez problému s alkoholem a které byly rovněž adoptované rodiči bez potíží s návykovými látkami,“ dodávají.

Má to v genech? Takhle jednoduché to není

Geny, které jsou spojovány se sklonem k alkoholismu nebo užívání drog, mají samy o sobě jen malý účinek, uvádí Danielle Dicková z centra pro výzkum alkoholismu při Virginské univerzitě. „Jsou to pravděpodobně tisíce variant, které toto riziko ovlivňují a které nejsou nikdy všechny zastoupeny u jednoho jedince vykazujícího závislost,“ dodává.

Tedy prostou spojitost mezi geny a úrovní rizika závislosti je třeba považovat za nevěrohodnou. A to i proto, že k identifikaci specifických genů pro choroby tak geneticky složité je zapotřebí studií s rozsáhlými vzorky, které není snadné uskutečnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...