Náchylnost ke zneužívání drog je i v genech, roli ale hraje víc faktorů, tvrdí vědci

Je alkoholismus dědičný? Přestože se řada lidí domnívá, že ano, ve skutečnosti je to mnohem složitější. Vědci upozorňují, že dědičné jsou nejen geny, ale také nejrůznější společenské faktory.

Náchylnost ke zneužívání látek, jako jsou například drogy či alkohol, má svou genetickou složku. Toto zjištění vedlo nedávno například známého amerického herce Michaela Douglase k tomu, že vyjádřil znepokojení nad možným zvýšeným rizikem, jemuž mohou být vystaveny jeho děti – zvláště s přihlédnutím k tomu, že již jiní jeho rodinní příslušníci měli problémy se závislostí.

Genetika závislosti je složitá

Je to pochopitelně znepokojivé, i když z vědeckého hlediska genetický přenos náchylnosti ke zneužívání látek není tak jednoduchý. Především proto, že dosud bylo identifikováno jen málo genetických variant, které stojí za zvýšeným rizikem, píše italský deník Corriere della Sera.

„Vznik závislosti je typický značnou složitostí a velkou variabilitou,“ uvádějí Cassie Yuová a Jon McClellan z fakulty psychiatrie Washingtonské univerzity. „Kromě genetické náchylnosti ke zneužívání látek je tu i náchylnost vyvolaná vzájemným působením různých sociálních a kulturních faktorů. Proto jsou zvláště komplikované i studie, jejichž cílem je odhalit, které geny jsou zapojeny do přenosu zvýšeného rizika vývoje závislosti,“ konstatují.

Riziko existuje, ale…

Vědecká komunita obecně souhlasí s tím, že pro příbuzné v první linii, tedy i pro děti, skutečně existuje potenciální zvýšené riziko získat genetickou výbavu, která stojí za náchylností ke zneužívání různých látek, jako jsou opiáty, kokain, konopí a alkohol. Na druhé straně je tu zapotřebí ještě dalších faktorů. „Zneužívání alkoholu, nikotinu a konopí je rovněž silně ovlivněno sociálními faktory, především v době dospívání – genetické faktory možná hrají významnější roli v tom, že zneužívání látek přetrvává a vzrůstá až do dospělého věku,“ říkají vědci.

Současné znalosti o vztahu mezi sociálními a genetickými faktory při určování rizika závislosti jsou výsledkem několika nedávných studií a ještě nemohou být považovány za definitivní stav poznání, varují experti.

Některé nově zjištěné poznatky se týkají například alkoholu. „Studie prováděné na dvojčatech a adoptovaných dětech nasvědčují tomu, že tu existuje významný genetický vliv pokud jde o závislost na alkoholu,“ říkají Yuová a McClellan. „Děti osob trpících alkoholismem, které adoptovali lidé nemající tento problém, byly vystaveny mnohem většímu riziku než děti, které se narodily lidem bez problému s alkoholem a které byly rovněž adoptované rodiči bez potíží s návykovými látkami,“ dodávají.

Má to v genech? Takhle jednoduché to není

Geny, které jsou spojovány se sklonem k alkoholismu nebo užívání drog, mají samy o sobě jen malý účinek, uvádí Danielle Dicková z centra pro výzkum alkoholismu při Virginské univerzitě. „Jsou to pravděpodobně tisíce variant, které toto riziko ovlivňují a které nejsou nikdy všechny zastoupeny u jednoho jedince vykazujícího závislost,“ dodává.

Tedy prostou spojitost mezi geny a úrovní rizika závislosti je třeba považovat za nevěrohodnou. A to i proto, že k identifikaci specifických genů pro choroby tak geneticky složité je zapotřebí studií s rozsáhlými vzorky, které není snadné uskutečnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 6 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 9 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
včera v 17:10

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...