Na záda nám dýchají další varianty koronaviru přicházející z různých míst světa, říká Hajdúch

Nahrávám video

Mutační rychlost koronaviru je nižší než třeba u HIV, podotýká Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Množsví zasažené populace covidem je ale podle něj obrovské, a to pravděpodobnost vzniku nových variant zvyšuje, upozornil ve Studiu ČT24.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) tento týden oznámil, že britská varianta koronaviru byla zaznamenána ve třech krajích v Česku. Brněnská fakultní nemocnice zase informovala, že ji zjistila od konce roku do nynějška u 84 lidí. 

„Řekl bych, že je to významný zásah,“ komentuje údaje Marián Hajdúch. Klíčové je podle něj znát, jak se situace vyvíjí nyní. „Nutně potřebujeme informace o tom, v jakých regionech a jakou rychlostí se tato varianta šíří, protože víme o tom, že je podstatně více infekční, než byl původní divoký kmen,“ uvedl.

„Na záda nám dýchají další mutace, které přichází a případně vznikají mechanismem konvergentní evoluce na různých místech světa současně,“ dodal.

Viry jsou nadány schopností mutovat, připomněl Hajdúch. U koronaviru je však podle něj mutační rychlost významně nižší než třeba u HIV nebo některých jiných infekcí. 

„Množství zasažené populace je ale obrovské. To znamená, že statisticky narůstá pravděpodobnost, že při čtení genetického kódu se jednou za několik set nukleotidů udělala chyba a ta, když se pro virus osvědčí a dá mu nějakou evoluční výhodu – třeba déle vydrží na povrchu nebo se pevněji váže na receptor, kterým vstupuje do buňky – tak v tu chvíli začne v populaci převažovat,“ vysvětlil. 

Někdy podle Hajdúcha také vznikne chyba, která není životaschopná. „To my ale samozřejmě nezjistíme, protože ten virus zanikne. Toto je dokonce i jedna z terapeutických strategií, která se v minulosti používala nebo zvažovala pro léčbu HIV,“ dodal.

Vakcína Pfizeru patrně účinkuje i proti nakažlivější variantě

Nově zveřejněná studie mezitím ukázala, že vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti zmíněné nakažlivější britské variantě koronaviru. 

Výsledky zjištěné pomocí rozboru krve účastníků testování tak mají oporu v rozsáhlejší analýze, než byla ta, kterou zveřejnila americká farmaceutická společnost Pfizer minulý týden. Firma v ní uvedla, že laboratorní testy ukázaly, že vakcína účinkuje proti jedné z klíčových variant s názvem N501Y, která byla zjištěna v obou nových nakažlivějších variantách šířících se z Velké Británie a Jihoafrické republiky.

Nejnovější studie, jež dosud nebyla řádně recenzována, zkoumala deset mutací charakteristických pro variantu B117 zaznamenanou prvně v Británii. Mezi jejími autory jsou spoluzakladatelé firmy BioNTech Ugur Sahin a Özlem Türeciová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 8 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 22 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 23 hhodinami
Načítání...