Na záda nám dýchají další varianty koronaviru přicházející z různých míst světa, říká Hajdúch

Nahrávám video
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch o britské variantě koronaviru v Česku
Zdroj: ČT24

Mutační rychlost koronaviru je nižší než třeba u HIV, podotýká Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Množsví zasažené populace covidem je ale podle něj obrovské, a to pravděpodobnost vzniku nových variant zvyšuje, upozornil ve Studiu ČT24.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) tento týden oznámil, že britská varianta koronaviru byla zaznamenána ve třech krajích v Česku. Brněnská fakultní nemocnice zase informovala, že ji zjistila od konce roku do nynějška u 84 lidí. 

„Řekl bych, že je to významný zásah,“ komentuje údaje Marián Hajdúch. Klíčové je podle něj znát, jak se situace vyvíjí nyní. „Nutně potřebujeme informace o tom, v jakých regionech a jakou rychlostí se tato varianta šíří, protože víme o tom, že je podstatně více infekční, než byl původní divoký kmen,“ uvedl.

„Na záda nám dýchají další mutace, které přichází a případně vznikají mechanismem konvergentní evoluce na různých místech světa současně,“ dodal.

Viry jsou nadány schopností mutovat, připomněl Hajdúch. U koronaviru je však podle něj mutační rychlost významně nižší než třeba u HIV nebo některých jiných infekcí. 

„Množství zasažené populace je ale obrovské. To znamená, že statisticky narůstá pravděpodobnost, že při čtení genetického kódu se jednou za několik set nukleotidů udělala chyba a ta, když se pro virus osvědčí a dá mu nějakou evoluční výhodu – třeba déle vydrží na povrchu nebo se pevněji váže na receptor, kterým vstupuje do buňky – tak v tu chvíli začne v populaci převažovat,“ vysvětlil. 

Někdy podle Hajdúcha také vznikne chyba, která není životaschopná. „To my ale samozřejmě nezjistíme, protože ten virus zanikne. Toto je dokonce i jedna z terapeutických strategií, která se v minulosti používala nebo zvažovala pro léčbu HIV,“ dodal.

Vakcína Pfizeru patrně účinkuje i proti nakažlivější variantě

Nově zveřejněná studie mezitím ukázala, že vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti zmíněné nakažlivější britské variantě koronaviru. 

Výsledky zjištěné pomocí rozboru krve účastníků testování tak mají oporu v rozsáhlejší analýze, než byla ta, kterou zveřejnila americká farmaceutická společnost Pfizer minulý týden. Firma v ní uvedla, že laboratorní testy ukázaly, že vakcína účinkuje proti jedné z klíčových variant s názvem N501Y, která byla zjištěna v obou nových nakažlivějších variantách šířících se z Velké Británie a Jihoafrické republiky.

Nejnovější studie, jež dosud nebyla řádně recenzována, zkoumala deset mutací charakteristických pro variantu B117 zaznamenanou prvně v Británii. Mezi jejími autory jsou spoluzakladatelé firmy BioNTech Ugur Sahin a Özlem Türeciová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 7 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...