Na vesmírnou stanici odletěli tři astronauti: Rus, Američan a italský čahoun

Nahrávám video

V pátek 28. srpna dostane Mezinárodní vesmírná stanice ISS tři nové obyvatele. Na palubu by měli vstoupit krátce před půlnocí.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v 17:41 kosmická loď Sojuz MS-05, která má po šestihodinovém letu dopravit na ISS další tři členy posádky.

Novými členy posádky ISS se stanou ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a jejich italský kolega z Evropské kosmické agentury (ESA) Paolo Nespoli.

Ke stanici by se loď měla připojit ještě dnes, dokončení pevného připojení by mělo proběhnout mezi 23:41 a 23:51, pokud vše půjde podle naplánovaného šestihodinového schématu.

Astronauti na stanici budou provádět stovky vědeckých experimentů v oborech biologie, biotechnika, fyzika a ekologie. Nová trojice podle plánu stráví na oběžné dráze kolem Země více než čtyři měsíce, než se v prosinci vrátí domů.

Připojí se k nynějším třem obyvatelům ISS, jimiž jsou velitelka, americká astronautka Peggy Whitsonová, ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a další Američan Jack Fischer.

Rekordní posádka

  • Vůbec nejvyšším člověkem ve vesmíru byl Američan Jim Wetherbee, který měřil 193 centimetrů. Ten ale létal do kosmu i na ISS raketoplány, nikoliv ruskými raketami.

Tato posádka patří k těm nejstarším: dvaačtyřicetiletý Rjazanskij je nejmladší, následuje Randy Bresnik ( 49) a nejstarší je šedesátiletý Paolo Nespoli. Tento italský astronaut je současně jedním z nejvyšších lidí, kteří kdy byli na ISS. Měří 188 centimetrů; ještě v devadesátých letech dvacátého století by jeho návštěva stanice nebyla možná. Tehdy totiž ještě měl sovětský kosmický program limity pro výšku kosmonautů, kteří by raketami Sojuz mohli letět.

Americký astronaut Scott Parazynski, který měřil také 188 centimetrů, v té době kvůli tomu se Sojuzem nemohl letět. Z opačného důvodu nesměla letět 160 centimetrů vysoká Wendy Lawrencová – byla pro Sojuz příliš malá. Vše se změnilo až po roce 1997, kdy byly podmínky přizpůsobeny vyšším americkým astronautům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 12 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 18 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 19 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 21 hhodinami
Načítání...