Na vesmírnou stanici odletěli tři astronauti: Rus, Američan a italský čahoun

3 minuty
Na ISS míří 60letý Ital, jeden z nejvyšších astronautů
Zdroj: ČT24

V pátek 28. srpna dostane Mezinárodní vesmírná stanice ISS tři nové obyvatele. Na palubu by měli vstoupit krátce před půlnocí.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v 17:41 kosmická loď Sojuz MS-05, která má po šestihodinovém letu dopravit na ISS další tři členy posádky.

Novými členy posádky ISS se stanou ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a jejich italský kolega z Evropské kosmické agentury (ESA) Paolo Nespoli.

Ke stanici by se loď měla připojit ještě dnes, dokončení pevného připojení by mělo proběhnout mezi 23:41 a 23:51, pokud vše půjde podle naplánovaného šestihodinového schématu.

Astronauti na stanici budou provádět stovky vědeckých experimentů v oborech biologie, biotechnika, fyzika a ekologie. Nová trojice podle plánu stráví na oběžné dráze kolem Země více než čtyři měsíce, než se v prosinci vrátí domů.

Připojí se k nynějším třem obyvatelům ISS, jimiž jsou velitelka, americká astronautka Peggy Whitsonová, ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a další Američan Jack Fischer.

Rekordní posádka

  • Vůbec nejvyšším člověkem ve vesmíru byl Američan Jim Wetherbee, který měřil 193 centimetrů. Ten ale létal do kosmu i na ISS raketoplány, nikoliv ruskými raketami.

Tato posádka patří k těm nejstarším: dvaačtyřicetiletý Rjazanskij je nejmladší, následuje Randy Bresnik ( 49) a nejstarší je šedesátiletý Paolo Nespoli. Tento italský astronaut je současně jedním z nejvyšších lidí, kteří kdy byli na ISS. Měří 188 centimetrů; ještě v devadesátých letech dvacátého století by jeho návštěva stanice nebyla možná. Tehdy totiž ještě měl sovětský kosmický program limity pro výšku kosmonautů, kteří by raketami Sojuz mohli letět.

Americký astronaut Scott Parazynski, který měřil také 188 centimetrů, v té době kvůli tomu se Sojuzem nemohl letět. Z opačného důvodu nesměla letět 160 centimetrů vysoká Wendy Lawrencová – byla pro Sojuz příliš malá. Vše se změnilo až po roce 1997, kdy byly podmínky přizpůsobeny vyšším americkým astronautům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...