Na vesmírné stanici se množí odolné bakterie. Nový povlak je umí dokonale likvidovat

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Astronauti a kosmonauti, kteří se vydávají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na Zemi zanechávají spoustu věcí, které si s sebou nesmí vzít. Ale zabránit tomu, aby si na ISS přinesli bakterie, se zatím nedá. Dostávají se s nimi do kosmu, kde uzavřené prostředí a výjimečné podmínky způsobují, že se bakterie posilují.

Naproti tomu lidská posádka trpí snížením imunity, stresem, vyšší radiací a dalšími faktory kosmického prostoru. Vznik infekce je tedy na ISS značný – a roste s dobou strávenou na palubě stanice.

Co s tím? Přírodovědci nyní otestovali na ISS antimikrobiální potah, který se ukázal nečekaně účinný. Vědci to popsali v odborném časopise Frontiers in Microbiology. Potah dostal jméno AGXX; je založený na tradičním antibakteriálním stříbru a méně častém rutheniu. Podle výsledků práce tato látka dramaticky snížila množství bakterií na površích, které jsou snadno vystavené kontaminaci.

Autoři výzkumu doufají, že by se tímto způsobem mohly ochránit budoucí lidské posádky, které poletí k Marsu a zpět.

Dokonalá bouře

Mikrogravitace, kosmická radiace, duševní stres. Dohromady všechny tyto faktory posilují bakterie a zeslabují lidský imunitní systém. A pro posádku to představuje hrozbu. „Pobyt v kosmu může změnit nevinné bakterie v potenciální patogeny,“ uvedla hlavní autorka práce, profesorka Elisabeth Grohmannová.

„Stejně jako stresové hormony mohou zvýšit zranitelnost astronautů, bakterie, které v sobě mají, se mohou stát odolnějšími, například jsou schopné vytvořit si ochranné obaly nebo odolnost proti antibiotikům,“ vysvětluje vědkyně. „Mohou se stát agresivnějšími, rychleji se množit nebo účinněji pracovat s energií.“

A aby toho nebylo málo, tak geny, které jsou za tyto vlastnosti zodpovědné, se mohou přenášet mezi různými druhy bakterií, ať už přímým kontaktem nebo prostřednictvím prostředí, které sdílí. Grohmannová a její kolegové se snaží tento problém komplikující budoucí kosmické testy vyřešit. Nový povlak AGXX otestovali na jednom z míst, které je na ISS vystavené bakteriím nejvíc – na dveřích od toalety.

„AGXX obsahuje stříbro a ruthenium, zabíjí všechny druhy bakterií a také některé druhy hub, kvasinek a virů. Působí to podobně jako dezinfekce, ale na rozdíl od ní se AGXX nikdy nevyčerpá, protože má seberegenerační vlastnosti,“ říká Ghrohmannová.

Stříbro se používalo jako látka účinná proti bakteriím už ve starověku, a využívá se stále. Dnes se dá najít ve všem od ponožek, kde brání zápachu, až po bazénové přípravky proti kažení vody. AGXX je zajímavý v tom, že ho kombinuje s rutheniem, kovem, který se úspěšně testuje také v boji proti rakovinným nádorům.

Světlo naděje

Testování na palubě ISS prokázalo, že AGXX je velice účinný. „Po šesti měsících testů nebyly na površích ošetřených AGXX nalezeny žádné bakterie,“ řekla Grohmannová. A dokonce i po 12 a 19 měsících bylo množství bakterií jen minimální; vědci jich tam našli pouze 12, což je o 80 procent méně než v minulosti, když AGXX nebyl použitý. Klasický stříbrný potah přitom snižoval množství bakterií na ISS jen o 30 procent.

„I s prodlužujícím se časem jen málo bakterií unikne protibakteriální obraně. Přitom se na těchto plochách shromažďují mrtvé buňky, částečky prachu a odpad – to všechno se může během doby akumulovat a bránit tomu, aby protimikrobiální látka přímo působila na bakterie,“ říká vědkyně Grohmannová.

Důležité je podle ní především to, že na površích ošetřených AGXX nebyly nalezeny vůbec žádné lidské patogeny, a to za celou dobu studie. Vědci by rádi v tomto výzkumu pokračovali, má velký potenciál k využití během delších cest, na něž se kosmické agentury mnoha zemí chystají, ať už to bude Měsíc nebo Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 17 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 18 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 21 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...