Na vesmírné stanici se množí odolné bakterie. Nový povlak je umí dokonale likvidovat

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Astronauti a kosmonauti, kteří se vydávají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na Zemi zanechávají spoustu věcí, které si s sebou nesmí vzít. Ale zabránit tomu, aby si na ISS přinesli bakterie, se zatím nedá. Dostávají se s nimi do kosmu, kde uzavřené prostředí a výjimečné podmínky způsobují, že se bakterie posilují.

Naproti tomu lidská posádka trpí snížením imunity, stresem, vyšší radiací a dalšími faktory kosmického prostoru. Vznik infekce je tedy na ISS značný – a roste s dobou strávenou na palubě stanice.

Co s tím? Přírodovědci nyní otestovali na ISS antimikrobiální potah, který se ukázal nečekaně účinný. Vědci to popsali v odborném časopise Frontiers in Microbiology. Potah dostal jméno AGXX; je založený na tradičním antibakteriálním stříbru a méně častém rutheniu. Podle výsledků práce tato látka dramaticky snížila množství bakterií na površích, které jsou snadno vystavené kontaminaci.

Autoři výzkumu doufají, že by se tímto způsobem mohly ochránit budoucí lidské posádky, které poletí k Marsu a zpět.

Dokonalá bouře

Mikrogravitace, kosmická radiace, duševní stres. Dohromady všechny tyto faktory posilují bakterie a zeslabují lidský imunitní systém. A pro posádku to představuje hrozbu. „Pobyt v kosmu může změnit nevinné bakterie v potenciální patogeny,“ uvedla hlavní autorka práce, profesorka Elisabeth Grohmannová.

„Stejně jako stresové hormony mohou zvýšit zranitelnost astronautů, bakterie, které v sobě mají, se mohou stát odolnějšími, například jsou schopné vytvořit si ochranné obaly nebo odolnost proti antibiotikům,“ vysvětluje vědkyně. „Mohou se stát agresivnějšími, rychleji se množit nebo účinněji pracovat s energií.“

A aby toho nebylo málo, tak geny, které jsou za tyto vlastnosti zodpovědné, se mohou přenášet mezi různými druhy bakterií, ať už přímým kontaktem nebo prostřednictvím prostředí, které sdílí. Grohmannová a její kolegové se snaží tento problém komplikující budoucí kosmické testy vyřešit. Nový povlak AGXX otestovali na jednom z míst, které je na ISS vystavené bakteriím nejvíc – na dveřích od toalety.

„AGXX obsahuje stříbro a ruthenium, zabíjí všechny druhy bakterií a také některé druhy hub, kvasinek a virů. Působí to podobně jako dezinfekce, ale na rozdíl od ní se AGXX nikdy nevyčerpá, protože má seberegenerační vlastnosti,“ říká Ghrohmannová.

Stříbro se používalo jako látka účinná proti bakteriím už ve starověku, a využívá se stále. Dnes se dá najít ve všem od ponožek, kde brání zápachu, až po bazénové přípravky proti kažení vody. AGXX je zajímavý v tom, že ho kombinuje s rutheniem, kovem, který se úspěšně testuje také v boji proti rakovinným nádorům.

Světlo naděje

Testování na palubě ISS prokázalo, že AGXX je velice účinný. „Po šesti měsících testů nebyly na površích ošetřených AGXX nalezeny žádné bakterie,“ řekla Grohmannová. A dokonce i po 12 a 19 měsících bylo množství bakterií jen minimální; vědci jich tam našli pouze 12, což je o 80 procent méně než v minulosti, když AGXX nebyl použitý. Klasický stříbrný potah přitom snižoval množství bakterií na ISS jen o 30 procent.

„I s prodlužujícím se časem jen málo bakterií unikne protibakteriální obraně. Přitom se na těchto plochách shromažďují mrtvé buňky, částečky prachu a odpad – to všechno se může během doby akumulovat a bránit tomu, aby protimikrobiální látka přímo působila na bakterie,“ říká vědkyně Grohmannová.

Důležité je podle ní především to, že na površích ošetřených AGXX nebyly nalezeny vůbec žádné lidské patogeny, a to za celou dobu studie. Vědci by rádi v tomto výzkumu pokračovali, má velký potenciál k využití během delších cest, na něž se kosmické agentury mnoha zemí chystají, ať už to bude Měsíc nebo Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 59 mminutami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 1 hhodinou

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 4 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...