Na vesmírné stanici se množí odolné bakterie. Nový povlak je umí dokonale likvidovat

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Astronauti a kosmonauti, kteří se vydávají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na Zemi zanechávají spoustu věcí, které si s sebou nesmí vzít. Ale zabránit tomu, aby si na ISS přinesli bakterie, se zatím nedá. Dostávají se s nimi do kosmu, kde uzavřené prostředí a výjimečné podmínky způsobují, že se bakterie posilují.

Naproti tomu lidská posádka trpí snížením imunity, stresem, vyšší radiací a dalšími faktory kosmického prostoru. Vznik infekce je tedy na ISS značný – a roste s dobou strávenou na palubě stanice.

Co s tím? Přírodovědci nyní otestovali na ISS antimikrobiální potah, který se ukázal nečekaně účinný. Vědci to popsali v odborném časopise Frontiers in Microbiology. Potah dostal jméno AGXX; je založený na tradičním antibakteriálním stříbru a méně častém rutheniu. Podle výsledků práce tato látka dramaticky snížila množství bakterií na površích, které jsou snadno vystavené kontaminaci.

Autoři výzkumu doufají, že by se tímto způsobem mohly ochránit budoucí lidské posádky, které poletí k Marsu a zpět.

Dokonalá bouře

Mikrogravitace, kosmická radiace, duševní stres. Dohromady všechny tyto faktory posilují bakterie a zeslabují lidský imunitní systém. A pro posádku to představuje hrozbu. „Pobyt v kosmu může změnit nevinné bakterie v potenciální patogeny,“ uvedla hlavní autorka práce, profesorka Elisabeth Grohmannová.

„Stejně jako stresové hormony mohou zvýšit zranitelnost astronautů, bakterie, které v sobě mají, se mohou stát odolnějšími, například jsou schopné vytvořit si ochranné obaly nebo odolnost proti antibiotikům,“ vysvětluje vědkyně. „Mohou se stát agresivnějšími, rychleji se množit nebo účinněji pracovat s energií.“

A aby toho nebylo málo, tak geny, které jsou za tyto vlastnosti zodpovědné, se mohou přenášet mezi různými druhy bakterií, ať už přímým kontaktem nebo prostřednictvím prostředí, které sdílí. Grohmannová a její kolegové se snaží tento problém komplikující budoucí kosmické testy vyřešit. Nový povlak AGXX otestovali na jednom z míst, které je na ISS vystavené bakteriím nejvíc – na dveřích od toalety.

„AGXX obsahuje stříbro a ruthenium, zabíjí všechny druhy bakterií a také některé druhy hub, kvasinek a virů. Působí to podobně jako dezinfekce, ale na rozdíl od ní se AGXX nikdy nevyčerpá, protože má seberegenerační vlastnosti,“ říká Ghrohmannová.

Stříbro se používalo jako látka účinná proti bakteriím už ve starověku, a využívá se stále. Dnes se dá najít ve všem od ponožek, kde brání zápachu, až po bazénové přípravky proti kažení vody. AGXX je zajímavý v tom, že ho kombinuje s rutheniem, kovem, který se úspěšně testuje také v boji proti rakovinným nádorům.

Světlo naděje

Testování na palubě ISS prokázalo, že AGXX je velice účinný. „Po šesti měsících testů nebyly na površích ošetřených AGXX nalezeny žádné bakterie,“ řekla Grohmannová. A dokonce i po 12 a 19 měsících bylo množství bakterií jen minimální; vědci jich tam našli pouze 12, což je o 80 procent méně než v minulosti, když AGXX nebyl použitý. Klasický stříbrný potah přitom snižoval množství bakterií na ISS jen o 30 procent.

„I s prodlužujícím se časem jen málo bakterií unikne protibakteriální obraně. Přitom se na těchto plochách shromažďují mrtvé buňky, částečky prachu a odpad – to všechno se může během doby akumulovat a bránit tomu, aby protimikrobiální látka přímo působila na bakterie,“ říká vědkyně Grohmannová.

Důležité je podle ní především to, že na površích ošetřených AGXX nebyly nalezeny vůbec žádné lidské patogeny, a to za celou dobu studie. Vědci by rádi v tomto výzkumu pokračovali, má velký potenciál k využití během delších cest, na něž se kosmické agentury mnoha zemí chystají, ať už to bude Měsíc nebo Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...