Na podzim Zemi těsně mine třicetimetrový asteroid. NASA uklidňuje: srážka nehrozí

Malý asteroid se prožene kolem Země v říjnu letošního roku. Není sice ještě přesně jasné, jak blízko proletí, ale podle NASA to bude v bezpečné vzdálenosti od naší planety.

Asteroid se jmenuje 2012 TC4 a kolem Země proletí 12. října. Astronomové ho viděli jen jedenkrát, a to v roce 2012, kdy byl objeven. Tehdy se prohnal v říjnu kolem naší planety ve čtvrtinové vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.

Nahrávám video

Vědci odhadují, že asteroid měří mezi 10 a 30 metry. Je příliš malý a nejasný na to, aby ho byly pozemské dalekohledy schopné po dobu pěti let zachytit. Jak se ale bude přibližovat k Zemi, upřou se na něj objektivy těch nejsilnějších teleskopů světa, aby o něm přinesly více informací. Díky tomu budou vědci již brzy vědět další detaily o jeho dráze. Budou tak schopní upřesnit, jak blízko kolem Země proletí, uvádí zpráva NASA.

Co o něm víme

„O dráze asteroidu 2012 TC4 víme dost na to, abychom si byli jistí, že Zemi nezasáhne,“ uklidňuje předem všechny panikařící Paul Chodass z Center for Near-Earth Object Studies, které provozuje NASA v Kalifornii. Vědec veřejnost ujišťuje, že asteroid nepoletí blíže Zemi než 6800 kilometrů, možná ale bude dokonce mnohem dále. Pracuje se i s verzí, že proletí až 270 tisíc kilometrů od Země.

Tyto údaje jsou odvozené ze sedmidenního pozorování asteroidu v říjnu 2012, které provedli astronomové z Havaje. Z jasnosti tělesa vyplývá, že jeho velikost by neměla překročit 30 metrů, mělo by být tedy přibližně stejně velké jako známý Čeljabinský meteorit, který explodoval nad Ruskem v únoru roku 2013 – ten měřil asi dvacet metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...