Na ostrově známém jako Pekelná jáma byl objeven neznámý druh savce

Na ostrově u indického pobřeží se podařilo objevit neznámý druh savce. Drobný tvor patřící mezi bělozubky se dokázal přizpůsobit podmínkám na vulkanickém ostrově, kde se živí především hmyzem. Podrobnosti o objevu byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.

Malý savec dostal jméno Crocidura narcondamica – podle ostrova Narkodam, kde se vyskytuje. Jméno ostrova pochází z tamilštiny, ze slovního spojení naraka-kundram, což v překladu znamená Pekelná jáma, zřejmě podle jeho sopečného původu. 

Bělozubky jsou příbuzné našich rejsků – liší se od nich hlavně osrstěním ocasu a také chrupem. Jak už naznačuje jejich jméno, mají na rozdíl od červeně pigmentovaného chrupu rejsků zuby bílé.

„S tímto objevem se počet savců nalezených v zemi zvýšil ze 429 na 430,“ řekl listu The Hindu jeden z autorů studie Kailash Chandra. Objev nového hmyzožravého savce přichází v této části světa po 43 letech.

Nově objevená bělozubka žije na jednom z nejodlehlejších a neobydlených ostrovů v Andamanském a Nicobarském soostroví. Ostrov Narkondam se nachází asi 130 kilometrů východně od severního Andamanu a asi 446 kilometrů od západního pobřeží Myanmaru. 

Je tedy úplně izolovaný od zbytku světa, což mu přináší dvě výhody: jednak se na něm mohla bez problémů vyvíjet jedinečná populace zvířat, ale také nebyla v nedávné minulosti velká šance, že ji lidé vyhubí.

Ostrov Narkodam
Zdroj: Wikimedia Commons

Izolovaný ostrov se rozkládá na ploše 6,8 km² a nejvyšší vrchol, jímž je sopečný kužel, leží 710 metrů nad mořem. Většina ostrova je hustě zarostlá a lidé zde zatím nenašli nic, co by dokázali využívat.

Nový druh bělozubky byl objevený nedaleko pobřeží ostrova. V místních lesích nachází dostatek potravy, jež tvoří nejčastěji hmyz. Na rozdíl od kontinentálních bělozubek je o něco menší, měří jen 67 milimetrů. Jinak je ostatním bělozubkám značně podobná – že se jedná o zvláštní druh, musela potvrdit až genetická analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 15 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...