Na ostrově známém jako Pekelná jáma byl objeven neznámý druh savce

Na ostrově u indického pobřeží se podařilo objevit neznámý druh savce. Drobný tvor patřící mezi bělozubky se dokázal přizpůsobit podmínkám na vulkanickém ostrově, kde se živí především hmyzem. Podrobnosti o objevu byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.

Malý savec dostal jméno Crocidura narcondamica – podle ostrova Narkodam, kde se vyskytuje. Jméno ostrova pochází z tamilštiny, ze slovního spojení naraka-kundram, což v překladu znamená Pekelná jáma, zřejmě podle jeho sopečného původu. 

Bělozubky jsou příbuzné našich rejsků – liší se od nich hlavně osrstěním ocasu a také chrupem. Jak už naznačuje jejich jméno, mají na rozdíl od červeně pigmentovaného chrupu rejsků zuby bílé.

„S tímto objevem se počet savců nalezených v zemi zvýšil ze 429 na 430,“ řekl listu The Hindu jeden z autorů studie Kailash Chandra. Objev nového hmyzožravého savce přichází v této části světa po 43 letech.

Nově objevená bělozubka žije na jednom z nejodlehlejších a neobydlených ostrovů v Andamanském a Nicobarském soostroví. Ostrov Narkondam se nachází asi 130 kilometrů východně od severního Andamanu a asi 446 kilometrů od západního pobřeží Myanmaru. 

Je tedy úplně izolovaný od zbytku světa, což mu přináší dvě výhody: jednak se na něm mohla bez problémů vyvíjet jedinečná populace zvířat, ale také nebyla v nedávné minulosti velká šance, že ji lidé vyhubí.

Ostrov Narkodam
Zdroj: Wikimedia Commons

Izolovaný ostrov se rozkládá na ploše 6,8 km² a nejvyšší vrchol, jímž je sopečný kužel, leží 710 metrů nad mořem. Většina ostrova je hustě zarostlá a lidé zde zatím nenašli nic, co by dokázali využívat.

Nový druh bělozubky byl objevený nedaleko pobřeží ostrova. V místních lesích nachází dostatek potravy, jež tvoří nejčastěji hmyz. Na rozdíl od kontinentálních bělozubek je o něco menší, měří jen 67 milimetrů. Jinak je ostatním bělozubkám značně podobná – že se jedná o zvláštní druh, musela potvrdit až genetická analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 3 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 8 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 11 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.