Na nelegálním trhu se objevuje slonovina z klů slonů zabitých před více než třiceti lety. Oznámili to vědci, kteří provedli testy DNA. Podle webu BBC šlo o slonovinu, která byla v minulosti zabavena pytlákům a uložena ve střežených skladech v Burundi. Vědci se obávají, že materiál ze skladů je znovu v rukou pytláků.
Burundská vláda na dotazy BBC nereagovala. Autoři studie, která prověřovala původ čerstvě zabavené slonoviny, uvádějí, že kly se mají pálit, ne skladovat.
V různých částech Afriky pytláci kvůli klům v letech 2007 až 2016 zabili sto tisíc slonů. Studie se zabývala vzorky slonoviny zabavené při čtyřech velkých zátazích z období 2017 až 2019. Kromě testů DNA byla použita také uhlíková metoda datování a zjistilo se, že většina zabavené slonoviny pochází ze slonů zabitých v minulých třech letech. V jedné zabavené zásilce ale byla slonovina ze zvířat zabitých před více než třiceti lety. Ze značek, jež na klech zůstaly, se dalo zjistit, že jsou z vládního skladu v Burundi.
V této africké zemi je obchod se slonovinou zakázaný od roku 1987, Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) obchodování se slonovinou zakazuje od roku 1989. Burundský sklad vědci kontrolovali roku 2004. Bylo v něm 84 tun slonoviny z 15 tisíc klů uložených v sedmi zapečetěných kontejnerech.
Od roku 2015 se však na černém trhu začaly objevovat kly s burundským značením. Podle vědců burundská vláda tvrdí, že je sklad zabezpečený. „Je třeba ty kontejnery otevřít a obsah zkontrolovat. Vláda tvrdí, že váha je stále stejná. Znamená to, že slonovinu dodávají na černý trh a tu odebranou nahrazují novou? Jestli je tomu tak, pak je to špatné,“ řekl odborník na ochranu přírody z Washingtonské univerzity Samuel Wasser.
Vědci konstatovali, že mnoho afrických států skladuje zabavenou slonovinu od zákazu obchodování s ní. Ptají se, proč to tyto země dělají místo toho, aby slonovinu zničily. Sklady je možné vykrást, jak se to stalo v Mosambiku v roce 2016.
Pálit, nebo využít?
Existují také názory, že zásoby slonoviny lze využít ve výzkumu, vzdělávání a k účelům identifikace. Organizace zvaná Elephant Protection Iniciative nyní pomáhá patnácti africkým zemím zabezpečit sklady se slonovinou, dalším státům zase zásoby ničit. „Slonovina nemá žádnou obchodní hodnotu, a to se pravděpodobně nezmění. Každá země může rozhodnout, co je pro ni lepší. Pokud se slonovina skladuje, musí být zabezpečená a ohlášená. Je-li zničená, musí se to zdokumentovat a odebrat forenzní vzorky k identifikaci zdroje,“ uvedl John Scanlon z Elephant Protection Iniciative.
