Přistání modulu Schiaparelli na Marsu mělo být velkým svátkem pro evropský kosmický výzkum. Stal se ale přesný opak: během přistávacího manévru 19. října se bez varování odmlčel. Mise ExoMars tak skončila jen částečným úspěchem, sonda stihla některá data poslat, ale neví se nic o poslední (klíčové) části sestupu.
Myslel si, že už přistál, a tak přestal brzdit. První analýza selhání evropské sondy na Marsu
- Hlavním cílem mise je pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.
Evropská vesmírná agentura (ESA) teď místo otevírání šampaňského a stavby dalšího marsovského modulu musí řešit, kde se stala chyba. První indicie už byly zveřejněny v odborném časopise Nature.
První analýza dat, která po většinu manévru Schiaparelli posílal své mateřské lodi na oběžné dráze, naznačuje, že všechno začalo zcela bezchybně. Přistání mělo trvat necelých šest minut, první problémy se objevily v čase 4:41. „Tepelný štít a padák se uvolnily předčasně,“ uvedl pro Nature vědec Jorge Vargas, jenž je projektovým manažerem mise ExoMars.
5 minut
Horizont ČT24: Nejistota kolem mise ESA na Mars
Na to navázala další chyba – trysky, které měly modul po dobu 30 sekund zpomalovat, se zažehly jen na 3 sekundy, pak jim palubní počítač přikázal, aby se vypnuly. Podle analýzy ESA proto, že si myslel, že je již na zemi.
Modul dokonce v ten moment zapnul přístroje, jimiž měl snímat počasí a elektrické pole Marsu – tedy instrumenty, které měly fungovat až po přistání. Tohle všechno se ale odehrálo ve výšce asi 2–4 kilometry nad povrchem Rudé planety; modul pak padal rychlostí přes 300 kilometrů v hodině. Na takovou rychlost dopadu nebyl konstruován, takže náraz „nepřežil.“
Chyba v programu je špatná i dobrá zpráva
Podle ESA byla chyba v počítačovém programu - konkrétně zřejmě v tom, že nedokázal správně kombinovat data přicházející z různých senzorů. Uvedl to Andrea Accomazzo, šéf ESA pro solární a planetární mise. Dodal ale, že jde jen o jeho odhad, zatím nepotvrzený. Pokud se ale ukáže, že měl pravdu, znamená to současně dobrou i špatnou zprávu.
Špatné je to proto, že stejný program by měl být použit také v roce 2020, kdy má na Marsu přistávat už opravdová sonda (Schiaparelli byl jen testovací modul).
Za čtyři roky by měla sonda po povrchu planety jezdit a sbírat tam data. Bude navíc rusko-evropská, takže potenciálních chyb se tam kvůli odlišným technologiím objeví zřejmě více.
Naopak velmi dobrou zprávou je, že chyba nebyla v technickém vybavení. Programová chyba, pokud se ji podaří lokalizovat, se dá opravit mnohem snadněji než porucha hardwaru.„Nikdo nechce misi přesouvat na rok 2022. Už jen fakt, že jsme ji museli změnit z roku 2018 na dva roky později, byl pro nás dostatečně bolestný,“ uvedl Vargas.
- Giovanni Virginio Schiaparelli byl italský astronom. Žil v letech 1835 až 1910.
- Zabýval se pozorováním objektů ve sluneční soustavě. Při pozorování planety Mars pojmenovával tzv. moře a kontinenty.
- V roce 1877 se domníval, že zpozoroval dlouhé přímé objekty, které nazýval canali. Tím mínil přírodní koryta či zálivy, ale nesprávným překladem se šířila informace, že objevil na Marsu umělé kanály. Až o mnoho let později se ukázalo, že jeho kanály na Marsu byly optickým klamem způsobeným nekvalitní optikou dalekohledů.
- Byl také prvním, kdo prokázal, že meteorické roje Perseidy a Leonidy souvisejí s kometami.