Mužům na západě rekordně ubývají spermie. Mají jich o 50 procent méně, než jejich otcové

Muži v Evropě, ale také v dalších západních regionech světa se potýkají s vytrvalým úbytkem spermií. Od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom mililitru spermatu mužů ze západních zemí klesl o 52,4 procenta. Tvrdí to vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu Human Reproduction Update.

„Vzhledem k významu spermií na mužskou plodnost a lidské zdraví je tato studie pro vědce a zdravotní úřady po celém světě naléhavým varováním,“ uvedl Hagaj Levine z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který výzkum vedl.

„Funkčnost spermií, jako je pohyblivost, ale i morfologické změny v této analýze nebyly brány na zřetel,“ upozornil Artur Mayerhofer z biomedicínského centra Mnichovské univerzity, který se na vzniku studie nepodílel. „Zda z údajů vyplývá, že muži kvůli tomu skutečně přicházejí o plodnost, zůstává nejasné,“ citovala jej agentura DPA.

Mužská plodnost na západě je v krizi

Klesající počet spermií je podle Mayerhofera možná jen špičkou ledovce zdravotních problémů. Studie totiž poukazuje na povážlivý trend v nárůstu případů nádorů varlat, poruch sestupu varlat do šourku a dalších potíží včetně obecných souvislostí s nemocností a úmrtností.

Levineho tým nejdříve prošel 7518 studií s údaji o počtu spermií, následně podle přísných kritérií vyloučil všechny analýzy, které se týkaly například neplodných mužů či těch, u kterých byla zjištěna chronická onemocnění. Následně odborníci vyhodnotili 244 rozborů spermatu ze 185 studií, které se týkaly takřka 43 000 mužů.

Vědci zkoumané muže rozdělili do dvou regionů, a to na země západního stylu života, což je Evropa, Severní Amerika a Austrálie s Novým Zélandem, a na zbytek světa.

Z výsledné statistiky vyplývá, že v letech 1973 až 2011 klesal počet spermií v mililitru spermatu západních mužů o 1,4 procenta ročně, zatímco v ostatních regionech světa nebyly žádné statisticky významné změny pozorovány.

Plodných Čechů ubývá

Problém s úbytkem spermií se týká i Čechů. Osvětový program Muži činu, který nabízí preventivní vyšetření spermatu, uvádí, že v České republice je až 20 procent párů neplodných s tím, že příčiny jsou zhruba ve stejném poměru rozděleny mezi muže a ženy. Program na svém webu rovněž tvrdí, že za posledních 25 let klesl počet spermií až o 60 procent.

Na klesající počet spermií reaguje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která snižuje standardní hodnoty spermatu ve svém referenčním vzorku. Aktuální spodní hranice normy, která je z roku 2010, udává koncentraci 15 milionů spermií na mililitr spermatu. Standard WHO z roku 1999 přitom jako limit určoval 20 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 23 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...