Muskův Starhopper vzhůru neposkočil. Začal hořet a test musel být přerušen

V noci na čtvrtek se společnost SpaceX, která patří miliardáři Elonu Muskovi, pokusila o krátký let kosmické lodi Starhopper. Test se nepodařil, z přední části začaly šlehat plameny.

Ke startu mělo dojít kolem půl třetí středoevropského času na kosmodromu Boca Chica v Jižním Texasu. Futuristicky vypadající testovací verze budoucí kosmické lodi Starship se měla vznést do výšky přibližně 20 metrů.

Motor Raptor se sice zažehl přesně podle plánu, po uplynutí několika sekund se ale vypnul a následně z otvoru v horní části lodě začaly šlehat silné plameny. Jde již o několikátý problém této experimentální lodi za sebou, Musk zatím neuvedl, kdy by měl proběhnout další test.

Podle pozorovatelů na místě se podařilo plameny rychle uhasit a nedošlo k větším škodám. Později to potvrdil i Elon Musk, podle něhož se u ohně jednalo jen o únik paliva, který nezpůsobil výraznější poškození.

SpaceX také učinila významný pokrok při stavbě podobného prototypu přezdívaného Starhopper (Hvězdný skokan) ve svém zařízení na jihu Texasu. Společnost ale doufá, že trocha přátelského soutěžení uvnitř firmy nejen zlepší design lodi, ale také urychlí vývoj. 

K čemu je?

Prototyp v Texasu už má určité letové zkušenosti. V dubnu se připoután k zemi a poháněn jedním motorem Raptor na několik sekund vznesl. Stroj je stále ještě v počáteční fázi zkoušek, společnost SpaceX ale předpokládá, že ho budou nakonec pohánět tři Raptory.

Prototyp a vizualizace lodi Starship
Zdroj: SpaceX

Takovéto malé skoky přitom připraví projekt ke skutečnému provozuschopnému letu. Finální Starship odstartuje na silné raketě nazvané Super Heavy, přičemž jak loď, tak raketa budou využitelné opakovaně. V obou zařízeních společnosti na Floridě i v Texasu se postaví finální letuschopné verze Starshipu a nosiče Super Heavy. Lodě spojené s raketou se budou tyčit do výše 122 metrů.

SpaceX uvádí, že raketa Super Heavy bude mít 31 motorů Raptor a sama Starship dalších sedm vlastních. Tyto motory, které jsou stále ještě ve fázi vývoje, jsou poháněné směsí tekutého metanu a tekutého kyslíku. Mají mít dvakrát větší sílu než motory Merlin, jež nyní pohánějí rakety Falcon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 2 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 4 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 7 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 7 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...