Mrtvé ryby, silná zemětřesení. Africký ostrov Mayotte se potýká s podivnou vulkanickou činností

V polovině listopadu loňského roku se ozvalo po celém světě hluboké hučení – tento zvuk sice člověk nemohl slyšet, ale zaznamenaly ho seismometry. Podle nového výzkumu ho způsobila nejsilnější sopečná činnost mimo pevninu v dějinách měření. Původ záhadného signálu vědci lokalizovali do místa, které se nachází v moři asi třicet kilometrů východně od ostrova Mayotte, nedaleko Madagaskaru.

Zvuk byl součástí delší aktivity, která v této oblasti začala už v květnu 2018. Ale jeho listopadový projev byl výjimečný, protože nebylo jasné, co ho způsobilo. Vlny byly tak zvláštní, že vědci na Twitteru napsali, že to vypadá, jako by za ně mohlo nějaké pravěké monstrum.

Řada vlastností hlubokého hučení vědcům naznačovala, že by se mohlo jednat o důsledek sopečné činnosti, během níž došlo k masivnímu pohybu magmatu pod mořským dnem – čímž dno pokleslo.

Geofyzici z francouzských vědeckých institucí nyní popsali, jak podle nich tato událost mohla vypadat. Spočítali, že množství magmatu, které se na ní podílelo, bylo jedno z největších, jaké bylo v moderních dějinách mimo pevninu pozorováno. Příčinou ovšem není ani tak fakt, že by k takto silným událostem nedocházelo, ale spíše to, že vědci mají v těchto oblastech méně senzorů, jimiž by magmatickou činnost sledovali.

Masivní geologická událost

V oblasti kolem ostrova Mayotte se ale rozhodně děje něco výjimečného, z geologického hlediska je to očividné. A probíhá to velkou rychlostí.

Podle GPS dat klesá mořské dno u východní části ostrova rychlostí asi jeden centimetr měsíčně. A současně se celý ostrov Mayotte pohybuje směrem na východ rychlostí 1,6 centimetrů měsíčně. To všechno dohromady ukazuje, že na tomto místě světa dochází k rozsáhlému pohybu pod zemí.

Vědci věří, že magma, které je za to zodpovědné, leží v hloubce asi pětadvacet kilometrů pod mořským dnem. Jen za prvního půlroku, co vědci fenomén studovali, se pohnul jeden kilometr krychlový magmatu – popularizační web Gizmodo to přirovnal k objemu 385 pyramid v Gíze. Geologové, kteří jev studovali, zatím nenašli žádný velikostně srovnatelný posun, který by se odehrál mimo pevninu.

  • Souostroví Mayotte v Indickém oceánu se v dubnu 2001 přeměnilo z územního společenství Francie ve 101. francouzský departement. Vyvrcholil tak proces, který trval 50 let a který urychlilo v roce 2009 referendum, ve kterém se 95,2 procenta obyvatel Mayotte vyjádřilo pro statut departementu.
  • Pro místní to znamenalo rozsáhlé změny: místní justice založená na zvykovém a muslimském právu od té doby vychází už jen z obecného práva – a také zanikla polygamie.
  • Podle výzkumu Eurostatu z února 2019 je Mayotte nejchudším regionem Evropské unie.

Magma se sice v oblasti ostrova intenzivně a rychle pohybuje, ale zatím není jasné, jestli opravdu došlo k jeho erupci. Autoři práce jsou si jistí, že ano – všechna data to naznačují. Ale chybí jim přesvědčivý důkaz, nikdo zatím neviděl lávu ani jiné projevy, které by pocházely ze sopečné erupce na tomto místě.

Podle geologů je pravděpodobné, že láva se do moře ze země vůbec nevylila; mohla vytéct jen do usazenin na mořském dně, kde se roztekla.

Pro web Gizmodo se vyjádřil i francouzský seismolog Jean Paul Ampuero. Podle něj je tato událost rekordní rovnou v několika ohledech. Kromě obrovského množství magmatu seismologa ohromila i síla nízkofrekvenčního zvukového signálu, jež ji doprovázela.

Signál navíc doprovázely i vysokofrekvenční vlny, které jsou spíše podobné nějaké průmyslové činnosti než přírodnímu jevu. Vysvětlení je složité, vědci zatím mohou jen spekulovat, že došlo ke kolapsu skalních stěn kolem magmatického rezervoáru.

Zaskočení geologové

Geologové, kteří události kolem ostrova Mayotte zkoumají, jsou událostmi značně zaskočení. Spousta detailů totiž nesedí na podobné situace, například není vůbec jasné, proč by to mělo docházet k nějaké vulkanické činnosti.

Součástí toho, co se kolem Mayotte děje, je totiž i několik podivných ekologických fenoménů. Na pobřeží ostrova místní v posledních měsících pozorují značné množství mrtvých ryb, podle některých svědectví se jedná o ryby hlubokomořské:

Mohl by je zabít únik jedovatých plynů z vulkanické činnosti, ale vědci nemají žádné náznaky, že by k něčemu takovému mělo dojít.

Co se děje u Mayotte

Francouzští vědci nyní jev intenzivně sledují. Zatím jim k tomu chybí potřebné vybavení – pro další pozorování bude potřeba lodí vybavených speciálními přístroji a také drony schopné potápět se hluboko k mořskému dnu.

Nejnovější události totiž navíc potvrzují, že se u ostrova Mayotte dochází také k další intenzivní geologické činnosti: například 18. března v 10:36 došlo u ostrova k zemětřesení o Magnitudu 5. Podle výzkumníků je důležité, aby se ověřilo, zda tyto jevy neohrožují obyvatele ostrova – žije na něm přes dvě stě tisíc lidí.

Vědci z European Geosciences Union (EGU) varují, že s místními obyvateli se o podivném zemětřesení nikdo zodpovědný nebaví. Kvůli tomu se na Mayotte šíří konspirační teorie, které hledají nesmyslné viníky a zvyšují nervozitu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 9 mminutami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
včera v 09:00

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...