Mrtvé ryby, silná zemětřesení. Africký ostrov Mayotte se potýká s podivnou vulkanickou činností

V polovině listopadu loňského roku se ozvalo po celém světě hluboké hučení – tento zvuk sice člověk nemohl slyšet, ale zaznamenaly ho seismometry. Podle nového výzkumu ho způsobila nejsilnější sopečná činnost mimo pevninu v dějinách měření. Původ záhadného signálu vědci lokalizovali do místa, které se nachází v moři asi třicet kilometrů východně od ostrova Mayotte, nedaleko Madagaskaru.

Zvuk byl součástí delší aktivity, která v této oblasti začala už v květnu 2018. Ale jeho listopadový projev byl výjimečný, protože nebylo jasné, co ho způsobilo. Vlny byly tak zvláštní, že vědci na Twitteru napsali, že to vypadá, jako by za ně mohlo nějaké pravěké monstrum.

Řada vlastností hlubokého hučení vědcům naznačovala, že by se mohlo jednat o důsledek sopečné činnosti, během níž došlo k masivnímu pohybu magmatu pod mořským dnem – čímž dno pokleslo.

Geofyzici z francouzských vědeckých institucí nyní popsali, jak podle nich tato událost mohla vypadat. Spočítali, že množství magmatu, které se na ní podílelo, bylo jedno z největších, jaké bylo v moderních dějinách mimo pevninu pozorováno. Příčinou ovšem není ani tak fakt, že by k takto silným událostem nedocházelo, ale spíše to, že vědci mají v těchto oblastech méně senzorů, jimiž by magmatickou činnost sledovali.

Masivní geologická událost

V oblasti kolem ostrova Mayotte se ale rozhodně děje něco výjimečného, z geologického hlediska je to očividné. A probíhá to velkou rychlostí.

Podle GPS dat klesá mořské dno u východní části ostrova rychlostí asi jeden centimetr měsíčně. A současně se celý ostrov Mayotte pohybuje směrem na východ rychlostí 1,6 centimetrů měsíčně. To všechno dohromady ukazuje, že na tomto místě světa dochází k rozsáhlému pohybu pod zemí.

Vědci věří, že magma, které je za to zodpovědné, leží v hloubce asi pětadvacet kilometrů pod mořským dnem. Jen za prvního půlroku, co vědci fenomén studovali, se pohnul jeden kilometr krychlový magmatu – popularizační web Gizmodo to přirovnal k objemu 385 pyramid v Gíze. Geologové, kteří jev studovali, zatím nenašli žádný velikostně srovnatelný posun, který by se odehrál mimo pevninu.

  • Souostroví Mayotte v Indickém oceánu se v dubnu 2001 přeměnilo z územního společenství Francie ve 101. francouzský departement. Vyvrcholil tak proces, který trval 50 let a který urychlilo v roce 2009 referendum, ve kterém se 95,2 procenta obyvatel Mayotte vyjádřilo pro statut departementu.
  • Pro místní to znamenalo rozsáhlé změny: místní justice založená na zvykovém a muslimském právu od té doby vychází už jen z obecného práva – a také zanikla polygamie.
  • Podle výzkumu Eurostatu z února 2019 je Mayotte nejchudším regionem Evropské unie.

Magma se sice v oblasti ostrova intenzivně a rychle pohybuje, ale zatím není jasné, jestli opravdu došlo k jeho erupci. Autoři práce jsou si jistí, že ano – všechna data to naznačují. Ale chybí jim přesvědčivý důkaz, nikdo zatím neviděl lávu ani jiné projevy, které by pocházely ze sopečné erupce na tomto místě.

Podle geologů je pravděpodobné, že láva se do moře ze země vůbec nevylila; mohla vytéct jen do usazenin na mořském dně, kde se roztekla.

Pro web Gizmodo se vyjádřil i francouzský seismolog Jean Paul Ampuero. Podle něj je tato událost rekordní rovnou v několika ohledech. Kromě obrovského množství magmatu seismologa ohromila i síla nízkofrekvenčního zvukového signálu, jež ji doprovázela.

Signál navíc doprovázely i vysokofrekvenční vlny, které jsou spíše podobné nějaké průmyslové činnosti než přírodnímu jevu. Vysvětlení je složité, vědci zatím mohou jen spekulovat, že došlo ke kolapsu skalních stěn kolem magmatického rezervoáru.

Zaskočení geologové

Geologové, kteří události kolem ostrova Mayotte zkoumají, jsou událostmi značně zaskočení. Spousta detailů totiž nesedí na podobné situace, například není vůbec jasné, proč by to mělo docházet k nějaké vulkanické činnosti.

Součástí toho, co se kolem Mayotte děje, je totiž i několik podivných ekologických fenoménů. Na pobřeží ostrova místní v posledních měsících pozorují značné množství mrtvých ryb, podle některých svědectví se jedná o ryby hlubokomořské:

Mohl by je zabít únik jedovatých plynů z vulkanické činnosti, ale vědci nemají žádné náznaky, že by k něčemu takovému mělo dojít.

Co se děje u Mayotte

Francouzští vědci nyní jev intenzivně sledují. Zatím jim k tomu chybí potřebné vybavení – pro další pozorování bude potřeba lodí vybavených speciálními přístroji a také drony schopné potápět se hluboko k mořskému dnu.

Nejnovější události totiž navíc potvrzují, že se u ostrova Mayotte dochází také k další intenzivní geologické činnosti: například 18. března v 10:36 došlo u ostrova k zemětřesení o Magnitudu 5. Podle výzkumníků je důležité, aby se ověřilo, zda tyto jevy neohrožují obyvatele ostrova – žije na něm přes dvě stě tisíc lidí.

Vědci z European Geosciences Union (EGU) varují, že s místními obyvateli se o podivném zemětřesení nikdo zodpovědný nebaví. Kvůli tomu se na Mayotte šíří konspirační teorie, které hledají nesmyslné viníky a zvyšují nervozitu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 34 mminutami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 13 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 16 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 18 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 23 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.