Moravští vědci použili na Věstonickou venuši mikrotomograf. Zjistili, že má nebezpečné praskliny

Věstonickou venuši, nejznámější památku paleolitické kultury a patrně nejstarší sošku z pálené hlíny na světě, zkoumají pro Moravské zemské muzeum vědci v technologickém centru firmy FEI. Díky novým technologiím popsali na venuši několik nových faktů.

Věstonická venuše, národní kulturní památka, je jednou z nejvzácnějších plastik na světě. Pouze 11 centimetrů vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona v roce 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště.

Je fascinujícím dokladem umění tehdejšího člověka. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě. Věstonické naleziště během výzkumů, trvajících s přestávkami několik desetiletí, skrývalo doklady zcela mimořádné kultury starší doby kamenné. Mnohé nálezy nemají ve světě obdoby a naznačují, že lovci mamutů v této oblasti možná v mnohém předběhli svou dobu.

Soška je uložena spolu s kolekcí uměleckých předmětů z údobí lovců mamutů (kultura pavlovien – 25 tisíc let) i lovců sobů (kultura magdalénien – 13 tisíc let) ve speciálním sejfu na bezpečném místě.

Už od jejího objevu se vědci zajímali o to, z jakého materiálu byla vyrobena. Karel Absolon nechal vyvrtat do těla venuše sondy, které však nemohly odhalit všechny příměsi, které jsou v ní obsaženy.

Nové technologie umožňují nahlédnout do vnitřku těla v ohromujícím rozlišení. Nejnovější skenování venuše bylo realizováno ve spolupráci s firmou FEI Česká republika (dnes Thermo Fisher Scientific), která je zaměřena na vývoj mikroskopů a CT tomografů s vysokým rozlišením. Skenovací plocha použitého mikrotomografu byla bohužel menší než tělo venuše, takže její skenování s rozlišením dvaceti mikrometrů muselo proběhnout ve dvou krocích. Posléze byly digitální modely horní a dolní části těla spojeny dohromady.

Výzkum je zaměřený několika směry:

  1. Jaké je materiálové složení těla sošky?
  2.  Byla venuše zformována z několika částí?
  3. Byly do sprašového keramického těsta přimíchány záměrně nějaké příměsi?
  4. Odkud získali materiál pro vytvoření keramického těsta?
  5. Budeme schopni určit materiál jednotlivých příměsí pomocí digitální fotografie?
  6. Jaký je stav vnitřních částí sošky?


Předběžné výsledky ukazují, že venuše byla vytvořena z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi – karbonátové cicváry, kosti anebo mamutovinu, uhlíky, křemenná zrna (materiály, které jsme mohli očekávat), a dokonce i terciérní zkameněliny.

Zdá se, že tvůrce venuše připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval. „Samozřejmě nemůžeme zcela vyloučit, že on nebo ona záměrně přimíchali mamutovinu nebo mamutí kosti do těla figury, ale zdá se to nepravděpodobné,“ uvedli archeologové.

Zůstane Venuše zamčená v trezoru?

Digitální model venuše umožnil vědcům poprvé blíže popsat malé vpichy a prohloubeniny na povrchu venuše. Tvar všech čtyř vpichů na temeni hlavy je stejný, což naznačuje, že byly vytvořeny stejným nástrojem, pravděpodobně hrotem brku malého ptačího pera.

Bohužel skenování odkrylo uvnitř těla venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Nyní probíhá analýza, zda a v jaké míře jsou propojeny a jak velké nebezpečí hrozí při jejím transportu. „Výsledky pomohou v rozhodování, jak nejlépe Venuši převážet, zvláště pak v letadle. Při změně tlaku by totiž vzduch v prasklinách mohl způsobit její roztržení,“ uvádí vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 17 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 21 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...