Nový výzkum astrofyziků z Durhamské univerzity předvídá, že se naše galaxie Mléčná dráha srazí s jinou galaxií – Velkým Magellanovým oblakem. Srážka kosmických rozměrů by se mohla odehrát za dvě miliardy let.
Astronomové několik let hovoří o tom, že se Mléčná dráha srazí s galaxií v Andromedě; mělo by to nastat přibližně za osm miliard let. Ale čtyřikrát dříve, za dvě miliardy let, by se mohla srazit s jinou galaxií – s Velkým Magellanovým oblakem. Vědci v nové studii předvídají, že by tato srážka mohla „probudit“ obří černou díru, která leží v centru naší galaxie.
To by znamenalo, že černá díra začne pohlcovat okolní plyn – zvětšila by potom svůj objem přibližně na desetinásobek. Při tomto „krmení se“ bude vyvrhovat obrovské množství radiace. Durhamští vědci věří, že by toto silné záření nemělo mít na Zemi negativní dopad, ale současně upozorňují, že existuje nízká pravděpodobnost, že by srážka mohla „odstřelit“ celou sluneční soustavu pryč z její dnešní dráhy.
Simulace srážky Mléčné dráhy s galaxií v Andromedě:
Astrofyzici tento výzkum představili 4. ledna v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Galaxie, jako je naše Mléčná dráha, jsou obklopeny menšími, takzvanými satelitními galaxiemi, které je obíhají. Normálně tyto menší galaxie mají velmi poklidný vývoj a vydrží kolem těch větších obíhat mnoho miliard let. Ale občas se stává, že se srazí s centrální galaxií, která je pak pohltí.
Jednou z těchto satelitních galaxií naší Mléčné dráhy je právě Velký Magellanův oblak, který z nich září nejjasněji. Do sousedství Mléčné dráhy se dostal teprve před 1,5 miliardy let a nachází se asi 163 tisíc světelných let od ní. Až doposud se vědci domnívali, že bude kolem Mléčné dráhy obíhat stejně i další miliardy let. Některé scénáře ale naznačovaly, že pokud dosáhne příliš vysoké rychlosti, mohl by jejímu gravitačnímu působení uniknout – pak by odletěl dál do kosmu.
Masivní srážka přinese ničivé divadlo
Nejnovější měření ale ukázala, že Velký Magellanův oblak obsahuje víc než dvakrát tolik temné hmoty, než naznačovaly předchozí výpočty. Díky tomu přichází o energii mnohem rychleji, než ukazovaly starší modely – a v důsledku toho se srazí s naší galaxií. Nový výpočet byl možný díky simulaci na superpočítači.
„Dvě miliardy let jsou sice z hlediska lidského života velmi dlouhá doba, ale v kosmických rozměrech jde o krátký časový úsek,“ uvedl hlavní autor práce Marius Cautun. „Zničení Velkého Magellanova oblaku, jak bude pohlcován Mléčnou dráhou, přinese do naší galaxie spoušť. Probudí to černou díru v centru galaxie a promění naši galaxii v kvasar.“ Tímto termínem se označují aktivní jádra starých galaxií, v jejichž centu je obří černá díra. Jak do ní padá hmota, vytváří se tak takzvaný akreční disk, který se třením silně zahřívá.
„Tento fenomén vyvolá působivé proudění energie. I když to nebude mít dopad na naši sluneční soustavu, existuje malá pravděpodobnost, že neunikne důsledkům této srážky a že ji to vyrazí z Mléčné dráhy do mezihvězdného prostoru,“ říká Cautun.
Tato srážka bude pro pozorovatele velmi působivá. „Náš vesmír se neustále vyvíjí, mnohdy právě explozivními událostmi, jako bude srážka s Velkým Magellanovým oblakem,“ popsal kolizi další z autorů práce profesor Carlos Frenk. „Naši potomci, pokud ještě budou žít, uvidí působivou podívanou. Kosmické ohňostroje nově probuzené supermasivní černé díry ve středu naší galaxie budou vidět velmi jasně.“
Pro naši galaxii to bude jedna z prvních takových situací v jejích dějinách. Podle astrofyziků se zatím srážela jen výjimečně, navíc jen s maličkými galaxiemi. Například náš nejbližší soused, hvězdná soustava v Andromedě, už pohltil galaxie s třicetinásobkem hmotnosti galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.
