Mikroplasty zamořují oceány i živé tvory. Izraelští biologové zjišťují, jak jsou nebezpečné

Znečištění oceánů mikroplasty stále stoupá, věda ale dosud plně neodhalila, jak velký je dopad těchto miniaturních umělohmotných částic na zdraví organismů. Změnit to chtějí izraelští biologové, kteří tento fenomén studují na sumkách, bezobratlých tvorech evolučně podobných člověku.

Sumky jsou mořští živočichové velcí jako dlaň. „Jsou přisedlé k jednomu místu po celý svůj život a podobně jako pumpa filtrují vodu. Mohou nám poskytnout informaci o tom, jak vypadal ekosystém v jejich okolí po dobu jejich života,“ říká spoluautorka studie Gal Veredová z univerzity v Tel Avivu.

Sumkám se daří stejně v křišťálově čisté vodě jako ve vodách znečištěných průmyslovým odpadem. Rozborem jejich těl je možné zjistit množství znečištění v jednotlivých částech moří.

Podle vědců je dobré využívat právě sumky, protože byť vypadají zcela odlišně než lidé, z evolučního hlediska jsou člověku podobné. „I když vůbec nevypadáme jako oni, náš systém je podobný,“ vysvětluje Noa Šenkarová z oddělení zoologie telavivské univerzity. Poznatky získané z jejich organismů tak mohou být užitečnější než ty získané studiem jiných mořských živočichů, například ryb nebo mlžů.

Materiál, který přetrvá stovky let, používáme jednorázově, upozorňují vědci

Do oceánů se dostává ohromné množství plastového odpadu, OSN rychlost znečišťování přirovnala k tomu, jako by se každou minutu do moře vysypal plast z korby jednoho nákladního vozu. Pokud se situace nezlepší, bude za třicet let v mořích více plastů než ryb. 

Plast z vody nikdy nezmizí. Rozpadá se na mikročásti o velikosti rýžového zrnka a navazuje se na kapky látek, jaké se nacházejí v kosmetice nebo čisticích prostředcích. V této podobě je konzumují volně žijící zvířata a z nich pak vstupují do potravinového řetězce, vysvětlila Gal Veredová.

V Ejlatu v Rudém moři prohledávala mola a skály a na jedné cihle našla přisedlý celý trs sumek. V laboratoři v jejich tělech našla mikroplasty, jež kdysi možná tvořily původně plastové lahve nebo sáčky, které jsou odhozeny všude u pobřeží Izraele. „Člověk vytvořil materiál, který je schopen přetrvat stovky, tisíce let. A využívá ho jako výrobek na jedno použití, to je paradox,“ poukazuje Gal Veredová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.