Mikroplasty zamořují oceány i živé tvory. Izraelští biologové zjišťují, jak jsou nebezpečné

Znečištění oceánů mikroplasty stále stoupá, věda ale dosud plně neodhalila, jak velký je dopad těchto miniaturních umělohmotných částic na zdraví organismů. Změnit to chtějí izraelští biologové, kteří tento fenomén studují na sumkách, bezobratlých tvorech evolučně podobných člověku.

Sumky jsou mořští živočichové velcí jako dlaň. „Jsou přisedlé k jednomu místu po celý svůj život a podobně jako pumpa filtrují vodu. Mohou nám poskytnout informaci o tom, jak vypadal ekosystém v jejich okolí po dobu jejich života,“ říká spoluautorka studie Gal Veredová z univerzity v Tel Avivu.

Sumkám se daří stejně v křišťálově čisté vodě jako ve vodách znečištěných průmyslovým odpadem. Rozborem jejich těl je možné zjistit množství znečištění v jednotlivých částech moří.

Podle vědců je dobré využívat právě sumky, protože byť vypadají zcela odlišně než lidé, z evolučního hlediska jsou člověku podobné. „I když vůbec nevypadáme jako oni, náš systém je podobný,“ vysvětluje Noa Šenkarová z oddělení zoologie telavivské univerzity. Poznatky získané z jejich organismů tak mohou být užitečnější než ty získané studiem jiných mořských živočichů, například ryb nebo mlžů.

Materiál, který přetrvá stovky let, používáme jednorázově, upozorňují vědci

Do oceánů se dostává ohromné množství plastového odpadu, OSN rychlost znečišťování přirovnala k tomu, jako by se každou minutu do moře vysypal plast z korby jednoho nákladního vozu. Pokud se situace nezlepší, bude za třicet let v mořích více plastů než ryb. 

Plast z vody nikdy nezmizí. Rozpadá se na mikročásti o velikosti rýžového zrnka a navazuje se na kapky látek, jaké se nacházejí v kosmetice nebo čisticích prostředcích. V této podobě je konzumují volně žijící zvířata a z nich pak vstupují do potravinového řetězce, vysvětlila Gal Veredová.

V Ejlatu v Rudém moři prohledávala mola a skály a na jedné cihle našla přisedlý celý trs sumek. V laboratoři v jejich tělech našla mikroplasty, jež kdysi možná tvořily původně plastové lahve nebo sáčky, které jsou odhozeny všude u pobřeží Izraele. „Člověk vytvořil materiál, který je schopen přetrvat stovky, tisíce let. A využívá ho jako výrobek na jedno použití, to je paradox,“ poukazuje Gal Veredová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...