Mezinárodní vesmírná stanice skončí za sedm let, oznámilo Rusko

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

„Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028,“ citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Rogozin reagoval na spekulace o konci stanice, které vyvolal první náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov, jenž má na starosti činnost ruské sekce ISS. Ten ve zprávě přednesené na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu.

Stanice už dosluhuje

Solovjov řekl, že už nyní je na stanici řada prvků, které jsou vážně poškozené a přestávají fungovat. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 se předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na palubě ISS, a odhadl další financování stanice na deset až patnáct miliard rublů (přibližně tři až 4,5 miliardy korun).

V reakci na ohlas, který měla tato slova v médiích, Solovjov následně řekl, že se jedná o nepřesnou interpretaci jeho vystoupení. „O žádném zastavení činnosti ISS se nehovoří, stejně jako se nemluví o přerušení vztahů s partnery,“ zdůraznil.

Smlouvu o zřízení Mezinárodní vesmírné stanice podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od druhého listopadu 2000. Životnost ISS byla původně plánována do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Ruští členové posádky stanice Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov nyní pracují na hermetickém utěsnění trhliny v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Trhlin je ale v této části komplexu zřejmě víc, nicméně jimi údajně vzduch neuniká. Jejich původ je zatím nejasný. Podle dnešního sdělení Gidzenka by se Ryžikov a Kuď-Svěrčkov měli v pondělí nebo v úterý pustit do zalepování druhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...