Mezinárodní vesmírná stanice skončí za sedm let, oznámilo Rusko

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

„Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028,“ citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Rogozin reagoval na spekulace o konci stanice, které vyvolal první náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov, jenž má na starosti činnost ruské sekce ISS. Ten ve zprávě přednesené na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu.

Stanice už dosluhuje

Solovjov řekl, že už nyní je na stanici řada prvků, které jsou vážně poškozené a přestávají fungovat. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 se předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na palubě ISS, a odhadl další financování stanice na deset až patnáct miliard rublů (přibližně tři až 4,5 miliardy korun).

V reakci na ohlas, který měla tato slova v médiích, Solovjov následně řekl, že se jedná o nepřesnou interpretaci jeho vystoupení. „O žádném zastavení činnosti ISS se nehovoří, stejně jako se nemluví o přerušení vztahů s partnery,“ zdůraznil.

Smlouvu o zřízení Mezinárodní vesmírné stanice podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od druhého listopadu 2000. Životnost ISS byla původně plánována do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Ruští členové posádky stanice Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov nyní pracují na hermetickém utěsnění trhliny v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Trhlin je ale v této části komplexu zřejmě víc, nicméně jimi údajně vzduch neuniká. Jejich původ je zatím nejasný. Podle dnešního sdělení Gidzenka by se Ryžikov a Kuď-Svěrčkov měli v pondělí nebo v úterý pustit do zalepování druhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 2 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 3 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 3 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 6 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 7 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 20 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...