Mezi Zdicemi a Prahou má vzniknout geopark. Zdejší „encyklopedii věků“ znají vědci z celého světa

Místo, na kterém dnes leží velká část Prahy a její jihozápadní okolí, bylo před bylo před stamiliony let mořským dnem na jižní polokouli. Toto geologicky cenné území by se mohlo stát Národním Geoparkem, záměr totiž podporují i Středočeský kraj a památkový ústav. Konečným cílem je zápis mezi globální geoparky UNESCO, kam už teď patří například Český ráj.

  • V národním, evropském i světovém měřítku je geoparkem myšleno území, kde se soustřeďují geologické lokality a další zajímavosti, například historické a kulturní povahy, které jsou spojeny s geologickou výjimečností území.

Vrch Homolka u Velké Chuchle je místo, podle kterého vědci na celém světě dělí prvohorní období spodního devonu. Celosvětová vědecká komunita mluví o takzvaných stupních „prag“ a „lochkov“. Petr Budil, vedoucí sbírek České geologické služby, vysvětluje: „Ať už jste kdekoli na celém světě, v Číně, ve Spojených státech, v Rusku v Austrálii - termín prag, vlastně název hlavního města Prahy přeneseně, musí používat odborníci na celém světě. Doslova.“

Nahrávám video
Geopark na Barrandově
Zdroj: ČT24

Jde jen o jeden z řady geologických unikátů, které by se měly stát součástí nového Národního Geoparku Joachima Barranda. Prosazuje ho Společnost Národního Muzea. Co jen záměrem celého plánu, popisuje Jiří Kvaček, vedoucí paleontologického oddělení Národního muzea: „Plánujeme odlehčit místům, která jsou přetížená, jako je Karlštejn, Koněpruské jeskyně a odvést návštěvníky do míst, která neznají.“ Petr Budil s ním souhlasí: „V podstatě máme tady k dispozici hrnce zlata, které buď necháme volně ležet a bez povšimnutí kolem nich budeme chodit, anebo je využijeme.“

K čemu je geopark?

  • Geopark rozhodně není území, kde je uplatňována další zvláštní ochrana nad rámec stávající ochrany přírody. Geopark má naopak získat pozornost turistů i obyvatel pro svou atraktivitu, kulturní a historické dědictví, ale především pro zajímavou geologickou minulost.

Autorům tohoto nápadu nejde o zvýšení ochrany přírody nebo omezení pohybu lidí. Naopak: cílem je lokalitu popularizovat. Lákají třeba naleziště fosilií: „Máte tady suťová pole. Suť, ve které, když je člověk trochu pozornější, tak v nich může najít velké množství pěkných zkamenělin,“ popisuje výhody lokality Budil.

Přínosem geoparku je podpora geoturistiky, podpora vzniku pracovních a podnikatelských příležitostí pro služby nově poskytované návštěvníkům v území, zvýšení mezinárodní prestiže a popularity regionu a jeho geoturistických nabídek. Geopark může přinést nové příjmy a rozvoj turistiky v regionu i v období krize.

Území navrženého Geoparku Joachima Barranda nabízí nejen stávajících 70 geologických lokalit, ale i muzea, geologické expozice pod širým nebem, veřejně přístupné jeskyně, důlní skanzeny, geoexpozice a řadu zajímavostí kulturně-geologické povahy. Geopark Joachima Barranda by měl aktivity v celém území zkoordinovat a myšlenkově propojit tak, aby z nich místní obyvatelé i turisté a zahraniční návštěvníci nejvíce získali.

Mapa geoparku
Zdroj: barrandien.cz

Společnost Národního muzea věří, že UNESCO by za pár let mohlo uznat i chystaný geopark. Prvním krokem ale bude vytvořit ho na národní úrovni - tedy zajistit finance i podporu místních obcí a podnikatelů. Myšlenku vyhlášení geoparku formulovala skupina geologů, paleontologů, přírodovědců a příznivců Českého krasu a Barrandienu již na počátku milénia. Nositelkou praktických činností k vyhlášení geoparku se stala Agentura Koniklec, o. p. s. (AK) – obecně prospěšná společnost založená již v roce 1992. AK připravila rozvojové projekty geoparku a dlouhodobě podniká kroky k propagaci geoparku a jeho území. Myšlenka Geoparku J. Barranda má podporu ministerstva životního prostředí a Středočeského kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 8 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...