Malárii v dohledné době neporazíme, přiznala WHO. Problémem je slabá vakcína i nejasná strategie

Malárii je teoreticky možné vymýtit, ale ne se současnými vakcínami a mechanismy pro kontrolu šíření této nemoci. Uvedl to Pedro Alonso, ředitel programu pro boj s malárií Světové zdravotnické organizace (WHO). Představil také závěry zprávy, jež se se zabývala otázkou, zda by se vůbec mělo o vymýcení nákazy usilovat.

Alonso uvedl, že WHO je jednoznačně pro vymýcení nemoci. „S nástroji, které máme dnes k dispozici, je však vysoce nepravděpodobné, že by se to mohlo podařit,“ poznamenal.

Problémy s očkováním

Ačkoliv proti malárii existuje vakcína, funguje jen asi u třetiny dětí, které ji obdrží. K tomu je potřeba ji aplikovat celkem čtyřikrát a její účinek se časem vytrácí. „Účinnou vakcínu zoufale potřebujeme, pokud kdy chceme dostat malárii pod kontrolu. A my ji prostě nemáme,“ řekl Alister Craig z liverpoolské univerzity zaměřené na tropické nemoci.

Existují také léky proti malárii, ale jejich cena je v oblastech, které jsou touto chorobou nejvíc postižené (tedy v rovníkové Africe) pro místní příliš vysoká. Kvůli špatné infrastruktuře také léky mnohdy dorazí příliš pozdě. Dalším problémem je, že v Africe jsou velmi rozšířené falešné léky proti malárii, které nemoc neléčí – ale jsou levné, a proto do nich místní často investují.

Malárie a falešné léky
Zdroj: mmv.org

 WHO se vymýcením malárie zabývá již dlouho. První kampaň zahájila v roce 1955, skončila ale nezdarem. Vědci se poté několik desetiletí podle agentury AP báli o dalším pokusu byť jen hovořit, dokud se do věci nevložila nadace Billa a Melindy Gatesových, kteří tomuto úsilí věnovali značné prostředky.

Kvůli přetrvávajícím nejistotám se experti nejsou schopni dohodnout na jasné strategii, a tím pádem ani na časovém harmonogramu nebo ceně plánu na poražení nemoci, uvedla AP.

  • Podle posledních údajů WHO byla v roce 2016 malárie endemická v 91 zemích. 
  • V oblastech s rizikem malárie žijí přes 3 miliardy osob, tedy kolem 40 % všech obyvatel. 
  • Podle posledních odhadů WHO v roce 2016 proběhlo 216 milionů nových případů malárie, na něž zemřelo 445 tisíc osob. 
  • Nejvíce je postižena Afrika s 90 % všech případů a 92 % úmrtí na malárii. Následuje jižní a jihovýchodní Asie (7 % případů, 6 % úmrtí), oblast východního Středomoří (2 % případů i úmrtí), k výraznému poklesu případů došlo v Latinské Americe. 
  • Nejvíce jsou postiženy děti do 5 let. Odhaduje se, že jich v roce 2015 na malárii zemřelo 303 tisíc, z toho v subsaharské Africe 292 tisíc.
  • Zdroj: infekce.cz

Příliš drahá nemoc

Neshodují se především v tom, jak rychle by se proti malárii mělo postupovat. Někteří tvrdí, že je to běh na dlouho trať a že by bylo lepší se v krátkodobém horizontu zaměřit na vymýcení jiných nemocí, například dětské obrny či elefantiázy, takzvané sloní nemoci.

Jiní jsou zase toho názoru, že by se mělo postupovat rychle. Parazit způsobující malárii, kterého na člověka přenáší komáři rodu Anopheles, se totiž stále vyvíjí a přizpůsobuje se tak protilátkám. Čím rychlejší snaha o jeho vymýcení, tím větší šance, že se mu nepodaří najít dostatečnou obranu.

Malárie zabije ročně asi 435 tisíc lidí, většina z obětí jsou africké děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...