Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná jezera pod ledem, která zatím žádný katalog neuvádí. Za objevem stojí čeští vědci – jako objevitelé budou moci jezera pojmenovat.
Magda, Denisa a Lucie. Čeští vědci objevili pod Antarktidou tři neznámá jezera
Vědci mimo jiné ověřili podledovcové propojení jezer s jezerem Vostok a mezi Gamburtsevovým pohořím a jezerem Vostok objevili kandidátka na obří jezerní pánev velikostí srovnatelná s Vostokem samotným.
Článek o podledovcových jezerech v Antarktidě publikovala skupina profesora Jaroslava Klokočníka na Astronomickém ústavu AV ČR ve spolupráci s profesorem Janem Kosteleckým (Výzkumný ústav geografický, kartografický a topografický) a Václavem Cílkem (Geologický ústav AV ČR).
České objevy pod Antarktidou
K nedávnému objevu kandidátek na sopky tak nyní přibyl objev dosud neregistrovaných jezer pod ledem Antarktidy. Použitá metoda je přitom stejná jako u předchozího objevu kandidátek dvou sopek v téže oblasti: Vědci pracovali nejen s běžnými tíhovými anomáliemi, ale také s řadou gravitačních aspektů odvozených z modelu SatGravRET 2014.
Potenciální jezera pod Antarktidou
Základem současných studií gravitačního pole Země jsou data pocházející z umělých družic a z pozemských měření. Výsledkem velmi přesných a promyšlených měření detailů gravitačního pole a následného zpracování těchto dat jsou modely gravitačního pole Země. Analýzou lze potom ukázat na existenci doposud skrytých hor, jezer nebo jiných struktur pod zemí nebo pod ledem.
Některé typy terénu totiž vykazují v modelu gravitačního pole zvláštní chování. Takovými objekty jsou třeba projevy vulkanismu, zejména sopky, na něž se skupina odborníků v poslední době soustředila. Sopky i jezera se v mapách gravitačních anomálií projevují několika typickými vlastnostmi. A toho vědci využili.
„Modely gravitačního pole, pochopitelně s výrazně menším rozlišením než pro Zemi, jsou k dispozici i pro Měsíc, Venuši a planetu Mars. Velké marsovské vulkány v oblasti Tharsis, včetně Olympu Mons, největšího vulkánu ve sluneční soustavě, se v modelech chovají stejně jako sopky pozemské,“ uvedl profesor Jaroslav Klokočník, vedoucí autor studie.
Tři ženská jména
Jezera už mají dokonce navržená česká jména, opět všechna dívčí, podobně jako sopky pod ledem Antarktidy. Zatímco sopky se jmenují Dana a Zuzana, pro jezera přišli vědci se jmény Magda, Denisa a Lucie.
Skupina profesora Jaroslava Klokočníka na Astronomickém ústavu AV ČR se dálkovému průzkumu Země věnuje dlouhodobě a dosahuje velmi zajímavých výsledků, například při odhalování možných nalezišť ropy v Perském zálivu.