Lovec života se chystá na Mars. Musí být zcela sterilní, aby život naopak nezničil

Nahrávám video
Mise ExoMars
Zdroj: ČT24

Do startu mise ExoMars zbývá necelý rok. Na povrch rudé planety má dopravit vozítko (rover) pojmenované Rosalind Franklinová po ženě, která se podílela na objevu DNA. Stroj se už v britské laboratoři podařilo úspěšně zkompletovat a prošel také sérií náročných testů.

Během další manipulace se ale musí dodržovat mimořádně přísné podmínky: vozítko má totiž na Marsu pátrat po stopách života, a proto nesmí ze Země odnést nic, co by mohlo výzkum ovlivnit. Dokončení roveru Rosalind Franklinová proto muselo probíhat s absolutní přesností, opatrností a ve zcela sterilním prostředí.

Hledač života

„Hlavním cílem mise je pátrání po organických molekulách na povrchu nebo spíše pod povrchem Marsu. Myslíme si, že by se tam mohly vyskytovat ve vrstvě určitého permafrostu,“ uvedl Paul Meacham, hlavní systémový inženýr mise. Vozítko k tomu bude náležitě vybavené: na Mars ponese dvoumetrový vrták, který prorazí cestu ke vzorkům z požadované hloubky.

„Budeme schopni se dostat jeden a půl až dva metry pod povrch, což je zcela jedinečné. Vědci věří, že tam je větší pravděpodobnost objevit nějaké stopy, protože svrchní vrstva je sterilizovaná kosmickým zářením,“ popsal manažer mise Pietro Baglioni.

Pojízdná laboratoř

Rover na vytipovaném místě provede vrt, vyzvedne vzorky půdy a ty následně analyzuje přímo na palubě. Kvůli přesnosti měření se ale musí už na Zemi dodržovat mimořádná opatření. „Hledáme stopy života a nechceme nedopatřením objevit něco, co jsme si přivezli, když se někdo otřel o vozidlo, kýchnul nebo něco podobného,“ vysvětluje Paul Meacham.

Uspokojivě probíhají i testy autonomního navigačního systému. Ten by měl výrazně ulehčit pohyb vozítka po povrchu planety. Podle Meachama by měl rover rozeznat, kde je jízda bezpečná a kde není. „Pokud by se pokusil přejet příliš veliký kámen, mohl by se převrátit a to by znamenalo konec celé mise,“ říká vědec.

Výzvou jsou také testy padákového systému, které se už dvakrát nezdařily. Problém přitom musí konstruktéři vyřešit co nejrychleji. Pokud by se opozdili a propásli startovací okno v červenci, museli by na další vhodný termín čekat celé dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...