Lovec života se chystá na Mars. Musí být zcela sterilní, aby život naopak nezničil

Nahrávám video
Mise ExoMars
Zdroj: ČT24

Do startu mise ExoMars zbývá necelý rok. Na povrch rudé planety má dopravit vozítko (rover) pojmenované Rosalind Franklinová po ženě, která se podílela na objevu DNA. Stroj se už v britské laboratoři podařilo úspěšně zkompletovat a prošel také sérií náročných testů.

Během další manipulace se ale musí dodržovat mimořádně přísné podmínky: vozítko má totiž na Marsu pátrat po stopách života, a proto nesmí ze Země odnést nic, co by mohlo výzkum ovlivnit. Dokončení roveru Rosalind Franklinová proto muselo probíhat s absolutní přesností, opatrností a ve zcela sterilním prostředí.

Hledač života

„Hlavním cílem mise je pátrání po organických molekulách na povrchu nebo spíše pod povrchem Marsu. Myslíme si, že by se tam mohly vyskytovat ve vrstvě určitého permafrostu,“ uvedl Paul Meacham, hlavní systémový inženýr mise. Vozítko k tomu bude náležitě vybavené: na Mars ponese dvoumetrový vrták, který prorazí cestu ke vzorkům z požadované hloubky.

„Budeme schopni se dostat jeden a půl až dva metry pod povrch, což je zcela jedinečné. Vědci věří, že tam je větší pravděpodobnost objevit nějaké stopy, protože svrchní vrstva je sterilizovaná kosmickým zářením,“ popsal manažer mise Pietro Baglioni.

Pojízdná laboratoř

Rover na vytipovaném místě provede vrt, vyzvedne vzorky půdy a ty následně analyzuje přímo na palubě. Kvůli přesnosti měření se ale musí už na Zemi dodržovat mimořádná opatření. „Hledáme stopy života a nechceme nedopatřením objevit něco, co jsme si přivezli, když se někdo otřel o vozidlo, kýchnul nebo něco podobného,“ vysvětluje Paul Meacham.

Uspokojivě probíhají i testy autonomního navigačního systému. Ten by měl výrazně ulehčit pohyb vozítka po povrchu planety. Podle Meachama by měl rover rozeznat, kde je jízda bezpečná a kde není. „Pokud by se pokusil přejet příliš veliký kámen, mohl by se převrátit a to by znamenalo konec celé mise,“ říká vědec.

Výzvou jsou také testy padákového systému, které se už dvakrát nezdařily. Problém přitom musí konstruktéři vyřešit co nejrychleji. Pokud by se opozdili a propásli startovací okno v červenci, museli by na další vhodný termín čekat celé dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 11 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 13 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 14 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 18 hhodinami
Načítání...