V době, kdy začínaly události 17. listopadu 1989 na Národní třídě, se na obloze nad tehdejším Československem objevil výjimečný astronomický jev – velmi výrazná polární záře.
Vznikla díky vzrůstu geomagnetické aktivity. „Slunce bylo v tom roce obecně velice aktivní, vědci dokonce dříve toho roku zaznamenali jednu z největších erupcí moderní historie, která se odehrála 6. března 1989 a měla intenzitu X15 – erupce třídy X jsou vůbec nejsilnější, k jakým na Slunci dochází,“ uvádí astronom Petr Horálek.
O tři dny později se při další sérii erupcí uvolnil velký oblak koronální hmoty, který Zemi zasáhl 13. března a přinesl krom silných září rovněž velké nepříjemnosti zejména v Kanadě. Tam došlo dokonce k tak silným projevům elektromagnetické aktivity, že vypadla velkoplošně na několik hodin elektřina.
Listopadové erupce už byly slabší, přesto to bohatě stačilo k tomu, aby byly polární záře mnohem viditelnější i jižněji, než je běžné. Projevovaly se rudou oblohou, která byla patrná na mnoha místech republiky – nikoliv ale v Praze. O této astronomické události se zmínil i dobový tisk, například populárně vědecký časopis Kosmos.
Astronomická předzvěst listopadu
Pozoruhodné je, že výrazný astronomický jev nastal i přesně tři měsíce před 17. listopadem, tedy 17. srpna. Tehdy došlo k úplnému zatmění Měsíce, které bylo dobře pozorovatelné i z území Československé republiky. Protože bylo viditelné až nad ránem a během rozbřesku, projevil se během něj efekt červánků: přes hodinu a půl dlouhé zatmění vypadalo díky tomu krvavě rudé.
Symbolika změn?
„Již staré civilizace považovaly úplná měsíční zatmění za předzvěst události nějakého negativního ražení anebo symbol nějaké změny. Je proto celkem pochopitelné, že ač podstatu úkazu již několik století známe, v roce plném politického napětí mezi pověrčivými lidmi vyvolal jisté symbolické dojmy. Vždyť zatmělý Měsíc se svou rudou barvou zapadal za obzor za úsvitu, tedy jeho rudá zář bledla na sklonku nového dne. Ne náhodou se tak mezi pamětníky tomuto rannímu úkazu občas přezdívalo úsvit změn a v Německu byl údajně vnímán jako symbol k pozdějšímu pádu Berlínské zdi počínaje 9. listopadem 1989,“ uvádí český astronom Petr Horálek na webu astro.cz.
Dodává ale, že je nutno podotknout, že všechny tyto dojmy a pozdější přívlastky srpnového měsíčního zatmění vycházejí jen z nejrůznějších ústních svědectví a nelze je tedy brát za potvrzené. „S ohledem na napjatou situaci a neustálou povahu lidí hledat východisko ze svých strádání v nadpozemských událostech bychom tomu ale věřit mohli,“ dodává astronom.
