Člověk způsobuje změny klimatu 170krát rychleji než příroda. Tvrdí to vědecká práce, která vznikla na Australian National University.
Tato studie je první, která přišla s matematickým vyjádřením toho, jak silný je vliv lidské aktivity na pozemský ekosystém. Profesor Will Stefen z Australian National University, který se na práci podílel, ji nazývá „anthropocénní rovnice“.
„Během posledních 7000 let byly hlavními příčinami klimatických změn astronomické jevy – proměny v sluneční aktivitě, drobné nepravidelnosti v oběžné dráze Země a erupce sopek. Způsobovaly oteplování přibližně o 0,01 stupně Celsia za století,“ uvádí Steffen. „Lidmi způsobené emise skleníkových plynů za uplynulých 45 let způsobily oteplení o 1,7 stupně Celsia za století – čímž mnohokrát překonávají přirozené příčiny.“
Studie vyšla v odborném časopise Anthropocene Review. Její autoři zkoumali a popisovali Zemi jako jeden komplexní systém a pak určovali, jaký je dopad lidských aktivit na jeho fungování a budoucí směřování. „Netvrdíme, že by astronomické síly v naší sluneční soustavě nebo geologické procesy zmizely nebo neměly na oteplování žádný vliv – jen je jejich vliv nesrovnatelně menší než ten náš, lidský,“ dodává vědec.„Tím, že jsme dokázali tento poměr vyjádřit jednou rovnicí, dělá současnou situaci jasnější, s ohledem na množství složitých dat, které je matoucí.“
Lidé špatně přijímají fakta
Podle Steffena je pro lidi intuitivně velmi špatně pochopitelné přijmout fakt, že člověk může za krátký čas způsobit větší změny než celá příroda za miliony let. Vědec věří, že práce, na níž se podílel, by mohla pomoci zabránit nejhorším důsledkům, které klimatická změna nutně musí přinést.
Podle něj je stále ještě čas na to, abychom katastrofální klimatické změně zabránili: „Globální ekonomika může fungovat s nulovými emisemi. Výzkumy ukazují, že dokážeme nasytit populaci devíti miliard lidí a snižovat emise skleníkových plynů – současně.“
Pomůže Pařížská dohoda?
V listopadu roku 2016, tedy necelý rok po svém dojednání, získala Pařížská klimatická dohoda status mezinárodně platné smlouvy. Mnozí to považují za přelomový okamžik ve skutečně globálním úsilí zmírnit dopady klimatické změny a naléhají přitom, aby státy se stejnou rychlostí, jakou dohodu ratifikovaly, nyní začaly plnit její hlavní body. Více o ní zde:
