Lidé bez slepého střeva mají menší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby, tvrdí vědci

Vědci přišli s novým objevem týkajícím se slepého střeva. Lidé, kterým byl apendix odstraněn, mají totiž až o 20 procent menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.

Jenom v Česku  podle odhadů trpí Parkinsonovou chorobou 15 až 27 tisíc lidí. Nová studie, kterou ve středu publikoval odborný časopis Science Translational Medicine, ukázala, že jedním z orgánů, který může ke vzniku této obávané nemoci přispívat, je apendix. 

„Parkinsonova choroba je multisystémová porucha,“ uvedla hlavní autorka studie Viviane Labrieová z michiganského Van Andel Research Institute. „Proto je pravděpodobné, že nemoc může vzniknout na řadě míst těla a trávicí soustava je jedním z nich,“ řekla.  

Během studie Labrieová se svými kolegy analyzovala zdravotní data 1,6 milionu lidí ze Švédska. Vědci následně došli k závěru, že pacienti, kterým bylo odoperováno slepé střevo, mají o 19,3 procenta menší riziko, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.  

  • Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
  • Zdroj: Wikipedie

Druhá část výzkumu, při které autoři analyzovali záznamy 849 lidí s Parkinsonem, zase odhalila, že odstranění slepého střeva se pojí také se zpožděním nástupu této nemoci. V průměru o víc než tři a půl roku. 

Parkinson není pouze třes rukou

Parkinsonova choroba je nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Typickými projevy jsou třes, únava, ztuhlost v končetinách a zádech, křeče, problémy se spánkem, ale také například zácpa. Potíže jiného než pohybového charakteru přitom podle výzkumu můžou začít až o dvacet let dříve než motorické projevy onemocnění.

„V posledním desetiletí začalo být zřejmé, že Parkinsonova choroba není jenom porucha pohybu,“ poukázala Labrieová. „Jedním z nejběžnějších nemotorických příznaků tohoto onemocnění jsou problémy trávicího traktu. Proto se někteří vědci domnívají, že nemoc může začínat také právě tam,“  řekla Labrieová.  

  • Apendix (též červovitý výběžek slepého střeva či appendix vermiformis) je rudimentální dlouhý tenký výběžek s volným koncem, obvykle 6–10 cm dlouhý a asi 7 mm široký. Vychází ze slepého střeva. Jeho stěna obsahuje lymfatickou tkáň, která zřejmě slouží jako lokální mízní uzlina. Na rozdíl od tlustého střeva je apendix pokryt souvislou svalovinou.
  • Zdroj: Wikipedie 

Apendix totiž obsahuje protein alfa-synuclein, o kterém je známé, že se shromažduje v mozku pacientů, kteří Parkinsonovou chorobou trpí.  

„Alfa-synuclein je protein, který se pohybuje. Dokáže přejít z neuronu na neuron, a ukázalo se, že může cestovat,“ vysvětlila Labrieová. Potenciálně by se tak podle ní mohl tento protein ze slepého střeva dostat až k bloudivému nervu, který spojuje trávicí trakt a mozek. Takovým způsobem by se pak mohl alfa-synuclein rozšířit do mozku, kde by přispěl ke vzniku právě Parkinsonovy choroby.  

Kvůli obavám z Parkinsona by si ale lidé odstraňovat slepé střevo neměli

Zatímco někteří vědci novou studii oceňují, jiní ji kritizují. Podle hlavního vědeckého pracovníka Parkinsonovy nadace a profesora New York University School of Medicine Jamese Becka je výzkum „solidní“.

 V té souvislosti ale pro CNN zdůraznil, že i když studie ukázala, že nemoc může začít ve slepém střevě, nejedná se o návod, aby lidé ze strachu z Parkinsona podstupovali odstranění apendixu. 

 Beck, který do studie zahrnut nebyl, uvedl, že její výsledky by mohly pomoct dalšímu výzkumu Parkinsonovy choroby. Zároveň poukázal na to, že práce vzbuzuje otázku, jestli u lidí, kteří trpí nemocemi trávicího traktu, můžou proteiny opouštet střevo a pronikat do mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI může řídit jadernou elektrárnu do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 21 mminutami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 6 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026
Načítání...