Lidé bez slepého střeva mají menší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby, tvrdí vědci

Vědci přišli s novým objevem týkajícím se slepého střeva. Lidé, kterým byl apendix odstraněn, mají totiž až o 20 procent menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.

Jenom v Česku  podle odhadů trpí Parkinsonovou chorobou 15 až 27 tisíc lidí. Nová studie, kterou ve středu publikoval odborný časopis Science Translational Medicine, ukázala, že jedním z orgánů, který může ke vzniku této obávané nemoci přispívat, je apendix. 

„Parkinsonova choroba je multisystémová porucha,“ uvedla hlavní autorka studie Viviane Labrieová z michiganského Van Andel Research Institute. „Proto je pravděpodobné, že nemoc může vzniknout na řadě míst těla a trávicí soustava je jedním z nich,“ řekla.  

Během studie Labrieová se svými kolegy analyzovala zdravotní data 1,6 milionu lidí ze Švédska. Vědci následně došli k závěru, že pacienti, kterým bylo odoperováno slepé střevo, mají o 19,3 procenta menší riziko, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.  

  • Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
  • Zdroj: Wikipedie

Druhá část výzkumu, při které autoři analyzovali záznamy 849 lidí s Parkinsonem, zase odhalila, že odstranění slepého střeva se pojí také se zpožděním nástupu této nemoci. V průměru o víc než tři a půl roku. 

Parkinson není pouze třes rukou

Parkinsonova choroba je nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Typickými projevy jsou třes, únava, ztuhlost v končetinách a zádech, křeče, problémy se spánkem, ale také například zácpa. Potíže jiného než pohybového charakteru přitom podle výzkumu můžou začít až o dvacet let dříve než motorické projevy onemocnění.

„V posledním desetiletí začalo být zřejmé, že Parkinsonova choroba není jenom porucha pohybu,“ poukázala Labrieová. „Jedním z nejběžnějších nemotorických příznaků tohoto onemocnění jsou problémy trávicího traktu. Proto se někteří vědci domnívají, že nemoc může začínat také právě tam,“  řekla Labrieová.  

  • Apendix (též červovitý výběžek slepého střeva či appendix vermiformis) je rudimentální dlouhý tenký výběžek s volným koncem, obvykle 6–10 cm dlouhý a asi 7 mm široký. Vychází ze slepého střeva. Jeho stěna obsahuje lymfatickou tkáň, která zřejmě slouží jako lokální mízní uzlina. Na rozdíl od tlustého střeva je apendix pokryt souvislou svalovinou.
  • Zdroj: Wikipedie 

Apendix totiž obsahuje protein alfa-synuclein, o kterém je známé, že se shromažduje v mozku pacientů, kteří Parkinsonovou chorobou trpí.  

„Alfa-synuclein je protein, který se pohybuje. Dokáže přejít z neuronu na neuron, a ukázalo se, že může cestovat,“ vysvětlila Labrieová. Potenciálně by se tak podle ní mohl tento protein ze slepého střeva dostat až k bloudivému nervu, který spojuje trávicí trakt a mozek. Takovým způsobem by se pak mohl alfa-synuclein rozšířit do mozku, kde by přispěl ke vzniku právě Parkinsonovy choroby.  

Kvůli obavám z Parkinsona by si ale lidé odstraňovat slepé střevo neměli

Zatímco někteří vědci novou studii oceňují, jiní ji kritizují. Podle hlavního vědeckého pracovníka Parkinsonovy nadace a profesora New York University School of Medicine Jamese Becka je výzkum „solidní“.

 V té souvislosti ale pro CNN zdůraznil, že i když studie ukázala, že nemoc může začít ve slepém střevě, nejedná se o návod, aby lidé ze strachu z Parkinsona podstupovali odstranění apendixu. 

 Beck, který do studie zahrnut nebyl, uvedl, že její výsledky by mohly pomoct dalšímu výzkumu Parkinsonovy choroby. Zároveň poukázal na to, že práce vzbuzuje otázku, jestli u lidí, kteří trpí nemocemi trávicího traktu, můžou proteiny opouštet střevo a pronikat do mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 38 mminutami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 7 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...