Lety na Mars se odkládají. Je nutná nová finanční strategie, tvrdí firma Mars One

Britsko-nizozemská společnost Mars One o několik let odloží plánované lety na Mars. První misi bez pasažérů chce uskutečnit v roce 2022, místo dosud plánovaného roku 2018, první cestu s lidmi pak v roce 2032, místo dosud uváděného roku 2026.

Tuto změnu  zdůvodňuje „novou finanční strategií“, oznámila agentura AFP. Někteří odborníci přitom reálnost celého projektu zpochybňují – a nové odložení startu jim v tom dává zapravdu. Celý nový plán je popsaný na webových stránkách společnosti.

Škála těch lidí, kteří se nám hlásí, je neuvěřitelně pestrá. Jsou z mnoha zemí, mnoha profesí, muži i ženy… vlastně víc žen. Různý věk, různé důvody. Je to velmi zajímavé a inspirativní.
Bas Lansdorp
zakladatel projektu Mars One


Mars One chce na rudou planetu vyslat průkopníky, kteří by se tam natrvalo usídlili – mělo by tedy jít o cestu na Mars bez možnosti návratu. V současnosti se její často kritizovaný projekt nachází v prvním stádiu.

Češka, která chce na Mars

K cestě na Mars se dosud přihlásilo asi 200 tisíc lidí ze 140 zemí, včetně České republiky. Firma chce vybrat 24 průkopníků, kteří odletí v šesti skupinách po čtyřech osobách. Cesta jim má trvat sedm měsíců.

Na druhou nejmenší planetu sluneční soustavy lidé dosud nedoletěli, přistály tam jen sondy. Spojené státy chtějí na Mars vyslat astronauty asi za 20 let, ve hře je ovšem také několik soukromých korporací.

Cílem mise Mars One by mělo být založení soběstačné kolonie, využívání tamních surovin a provádění vědeckého výzkumu. Zakladatelem a ředitelem neziskové  organizace Mars One je nizozemský podnikatel Bas Lansdorp, který na projektu začal pracovat v roce 2011, oficiální plán mise Mars One oznámil v květnu 2012.

Podívejte se na rozhovor s Češkou, která by na Mars v rámci této mise chtěla:

9 minut
Ferstová: Rodině to vadí, ale život je o prioritách
Zdroj: ČT24

Proč tato cesta nebude fungovat?

Někteří odborníci nevěří, že se projekt nakonec podaří realizovat. Zpochybňují ho po finanční i praktické stránce. Největší riziko podle nich představuje vysoká úroveň radioaktivního záření, která by mohla prvním kolonizátorům Marsu zničit imunitní systém a vyvolat u nich rakovinu. Odborníci z prestižního Massachusettského technického institutu (MIT) dokonce varovali, že první osadníci by mohli zemřít do 68 dnů, a to udušením.

Zcela nedořešená je také otázka financování. Hlavními zdroji peněz pro expedici za 6 miliard dolarů by měly být:

  • Crowdfunding
  • Dárcovství
  • Sponzoři

V tiskovém prohlášení společnost uvádí, že z potřebných šesti miliard už má téměř deset milionů. Mars One také věří, že nějaké finance dostane v budoucnosti od nějakého významného miliardáře a značné prostředky by také měl přinést prodej vysílacích práv. Celá výprava by totiž měla fungovat jako jedna velká reality show. Žádná velká televizní společnost však zatím zájem neprojevila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...