Lety na Mars se odkládají. Je nutná nová finanční strategie, tvrdí firma Mars One

Britsko-nizozemská společnost Mars One o několik let odloží plánované lety na Mars. První misi bez pasažérů chce uskutečnit v roce 2022, místo dosud plánovaného roku 2018, první cestu s lidmi pak v roce 2032, místo dosud uváděného roku 2026.

Tuto změnu  zdůvodňuje „novou finanční strategií“, oznámila agentura AFP. Někteří odborníci přitom reálnost celého projektu zpochybňují – a nové odložení startu jim v tom dává zapravdu. Celý nový plán je popsaný na webových stránkách společnosti.

Škála těch lidí, kteří se nám hlásí, je neuvěřitelně pestrá. Jsou z mnoha zemí, mnoha profesí, muži i ženy… vlastně víc žen. Různý věk, různé důvody. Je to velmi zajímavé a inspirativní.
Bas Lansdorp
zakladatel projektu Mars One


Mars One chce na rudou planetu vyslat průkopníky, kteří by se tam natrvalo usídlili – mělo by tedy jít o cestu na Mars bez možnosti návratu. V současnosti se její často kritizovaný projekt nachází v prvním stádiu.

Češka, která chce na Mars

K cestě na Mars se dosud přihlásilo asi 200 tisíc lidí ze 140 zemí, včetně České republiky. Firma chce vybrat 24 průkopníků, kteří odletí v šesti skupinách po čtyřech osobách. Cesta jim má trvat sedm měsíců.

Na druhou nejmenší planetu sluneční soustavy lidé dosud nedoletěli, přistály tam jen sondy. Spojené státy chtějí na Mars vyslat astronauty asi za 20 let, ve hře je ovšem také několik soukromých korporací.

Cílem mise Mars One by mělo být založení soběstačné kolonie, využívání tamních surovin a provádění vědeckého výzkumu. Zakladatelem a ředitelem neziskové  organizace Mars One je nizozemský podnikatel Bas Lansdorp, který na projektu začal pracovat v roce 2011, oficiální plán mise Mars One oznámil v květnu 2012.

Podívejte se na rozhovor s Češkou, která by na Mars v rámci této mise chtěla:

9 minut
Ferstová: Rodině to vadí, ale život je o prioritách
Zdroj: ČT24

Proč tato cesta nebude fungovat?

Někteří odborníci nevěří, že se projekt nakonec podaří realizovat. Zpochybňují ho po finanční i praktické stránce. Největší riziko podle nich představuje vysoká úroveň radioaktivního záření, která by mohla prvním kolonizátorům Marsu zničit imunitní systém a vyvolat u nich rakovinu. Odborníci z prestižního Massachusettského technického institutu (MIT) dokonce varovali, že první osadníci by mohli zemřít do 68 dnů, a to udušením.

Zcela nedořešená je také otázka financování. Hlavními zdroji peněz pro expedici za 6 miliard dolarů by měly být:

  • Crowdfunding
  • Dárcovství
  • Sponzoři

V tiskovém prohlášení společnost uvádí, že z potřebných šesti miliard už má téměř deset milionů. Mars One také věří, že nějaké finance dostane v budoucnosti od nějakého významného miliardáře a značné prostředky by také měl přinést prodej vysílacích práv. Celá výprava by totiž měla fungovat jako jedna velká reality show. Žádná velká televizní společnost však zatím zájem neprojevila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 48 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...