Letošní hurikánová sezona má být normální. Díky srážce několika protichůdných extrémů

Severní a střední Ameriku v posledních letech trápily silné hurikány. Podle nové předpovědi meteorologů by letos měla být sezona tropických bouří celkem průměrná.

Výhled Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pro hurikánovou sezonu v Atlantiku v roce 2023, která trvá od 1. června do 30. listopadu, předpovídá čtyřicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, třicetiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a třicetiprocentní pravděpodobnost sezony pod normálem.

Předpověď hurikánové sezóny 2023
Zdroj: NOAA

NOAA předpovídá 12 až 17 bouří, které budou natolik silné, že si zaslouží vlastní jména; tato pojmenování úřad rovnou představil. Z nich by se pět až devět mohlo stát hurikány, a to včetně jednoho až čtyř velkých hurikánů (kategorie 3, 4 nebo 5). Tento scénář je podle NOAA pravděpodobný na 70 procent.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

„Díky zásadním investicím ministerstva obchodu a NOAA do vědeckého a technologického pokroku v oblasti modelování hurikánů bude NOAA schopna poskytovat ještě přesnější předpovědi, což pomůže zajistit, aby lidé měli informace, které potřebují k přípravě a reakci na ničivé ekonomické a ekologické dopady atlantických hurikánů,“ uvedla ministryně obchodu Gina M. Raimondová.

Srážky více vlivů

Přestože je rok 2023 plný klimatických a meteorologických extrémů, hurikánová sezona bude zřejmě méně aktivní než v posledních letech. Podle vědců za to mohou konkurenční faktory – některé z nich potlačují rozvoj bouří a jiné ho podporují.  Dohromady tyto faktory, které působí proti sobě, povedou k tomu, že by se hurikánová sezona neměla lišit od dlouhodobého průměru.

Jména pro tropické bouře v sezóně 2023
Zdroj: NOAA

Po třech hurikánových sezonách s výskytem jevu La Nina vědci z NOAA předpovídají, že letos v létě se může vyvinout jev El Nino, který může aktivitu hurikánů v Atlantiku potlačit. Potenciální vliv El Nina na vývoj bouří by mohly kompenzovat příznivé podmínky v místní tropické části Atlantické pánve.

Mezi tyto podmínky patří dva nejsilnější faktory. Prvním z nich je možnost nadnormálního západoafrického monzunu, který vytváří africké východní vlny a má pozitivní vliv na vznik některých silnějších a déle trvajících atlantických bouří. Druhým jsou vyšší než normální teploty povrchu moře v tropických oblastech Atlantského oceánu a Karibského moře, které vytvářejí více energie pro rozvoj bouří. Tyto faktory jsou součástí dlouhodobější proměnlivosti atmosférických a oceánských podmínek v Atlantiku, které jsou pro rozvoj hurikánů příznivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...