Honba za safíry přivedla do odlehlých dešťových pralesů východního Madagaskaru desítky tisíc lidí, kteří ničí chráněnou oblast. Ekologická organizace i někteří místní obyvatelé vyzývají vládu k vojenskému zásahu v oblasti.
Za posledních šest měsíců bylo nalezeno v biologicky rozmanité oblasti známé jako koridor Ankeniheny-Zahamena více vysoce kvalitních safírů než v celé zemi za posledních 20 let, uvedl francouzský odborník na drahé kameny Vincent Pardieu, který navštěvuje místní doly více než deset let a v oblasti byl minulý měsíc. Podle něj je to nejdůležitější objev na Madagaskaru za posledních 20 nebo 30 let.
Desítky tisíc horníků a obchodníků s drahými kameny se nahrnuly do deštných pralesů kolem vesnice Bemainty, uvedli místní úředníci. Horníci pokáceli tisíce akrů lesa v chráněné oblasti. Protože místní úřady nejsou schopny situaci zvládnout, ekologická organizace Conservation International, která pomáhá spravovat oblast, vyzvala k vojenskému zásahu. Ekologové však upozorňují, že je zde množství vlivných lidí, kteří jsou zapojeni do obchodu s drahými kameny, a tak vláda nechce podniknout konkrétní akci.
Ostrovní stát je známý svou biologickou rozmanitostí a chráněné lesy v oblasti východního koridoru patří podle Světové banky mezi nejcennější kapitál země. Koridor je domovem více než 2000 druhů rostlin, které se nenacházejí nikde jinde na světě, a žije zde 14 ohrožených druhů lemurů, uvádí ministerstvo životního prostředí, ekologie a lesů.
Madagaskar produkuje zhruba polovinu kvalitních safírů na světě, uvádí prezident amerického firmy obchodující s drahokamy Natural Sapphire Company Michael Arnstein. Podle něj zhruba 70 procent místního trhu se safíry kontrolují Srílančané, kteří pašují drahokamy zpět do své země, aby je zde vybrousili a vyvezli. Z Madagaskaru se tak mohou ročně dostat safíry za 150 milionů dolarů (3,8 miliardy Kč), přesné číslo však není možné zjistit, protože odvětví není dostatečně regulováno.
Mnoho obyvatel oblasti s výskytem safírů také chce, aby vláda podnikla nějakou akci, uvádí starosta jednoho z měst Davidson Radoka. Jen malé procento místních má zisk z těžby. Některé školy mají personální problémy, protože učitelé odešli zkusit své štěstí v těžbě. A s tolika novými hladovými krky prudce vzrostla poptávka po všech základních produktech a ceny některého zboží, jako rýže, vyskočily o 50 procent i více. Lidé se také bojí o bezpečnost a šíření nemocí z míst, kde žijí horníci ve špatných hygienických podmínkách.
Podle některých vláda nechce také zasáhnout, protože těžba zaměstnává množství lidí, kteří by jinak byli ve vážných problémech. Velkou část Madagaskaru již dva roky trápí sucha a někteří zemědělci tak museli začít hledat alternativní zdroje příjmů.
