Laserové centrum ELI Beamlines slaví pět let. Pomáhá s odhalením tajemství vesmíru i vývojem nových léků

Před pěti lety bylo v Dolních Břežanech otevřeno mezinárodní laserové centrum ELI Beamlines. Do plného provozu bylo uvedeno v roce 2018, kdy tam také začaly první výzkumné uživatelské experimenty. Dnes se jedná o jeden z největších výzkumných projektů v České republice a společně s několika dalšími středisky tvoří základ špičkového evropského výzkumu laserů a všeho, co s nimi souvisí.

Tento projekt je součástí evropské výzkumné iniciativy Extreme Light Infrastructure (ELI), která spadá pod plán Evropské unie na vybudování nové generace výzkumných center. Jen samotná výstavba centra přišla na 7,2 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatila Evropská unie.

  • Projekt ELI je rozdělen do tří zemí: ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ELI-ALPS v maďarském Segedínu (zaměřený na zkoumání fyziky ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund, což je extrémně krátký časový úsek, světlo za tuto dobu urazí vzdálenost vyjádřenou délkou dvou atomů vodíku), a ELI-NP v rumunské Magurele, které je orientováno na fotonukleární fyziku.

Centrum ELI Beamlines má za cíl dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě. Vědci v něm v rámci základního výzkumu mohou poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy jako simulaci dějů uvnitř hvězd. Zařízení se dá využít také k výzkumu, který může vést k hledání nových způsobů léčby rakoviny a lékařského zobrazování a diagnostiky.

Centrum ELI Beamlines poskytuje výzkumné možnosti s širokou škálou špičkových sekundárních zdrojů buzených lasery s ultravysokou intenzitou. Tyto sekundární zdroje, zejména ty založené na zcela nových koncepcích, produkují pulzy záření nejvyšší intenzity a kvality paprsku, včetně elektromagnetického záření v širokém spektru a nabitých částic, jako jsou elektrony, protony a ionty.

V ELI Beamlines budou instalovány a provozovány čtyři laserové systémy a početná unikátní a špičková experimentální zařízení. Vědecké aktivity jsou rozčleněny do šesti výzkumných programů. Na každém výzkumném programu v současné době pracují týmy výzkumníků nejen z České republiky, ale i z mnoha zemí světa. Součástí centra jsou čtyři lasery. Jeden z nich (L4 ATON) je nejvýkonnější na světě a jeho pomocí vědci studují extrémní fyzikální jevy, jako je simulace dějů uvnitř hvězd. Laser vyvíjelo americko-evropské konsorcium.

Obří projekt

Budova centra je větší než fotbalové hřiště, vede osm metrů pod zem a 12 metrů nad zemí. Ateliér Bogle architects získal za projekt ELI Cenu za nejlepší architektonický projekt roku 2014, v květnu 2018 budova získala mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt.

Vývoj tohoto jedinečného laserového systému je neskutečný počin – stejně tak jako jeho stěhování 6000 mil přes Atlantik. Velký vděk patří talentovanému a schopnému týmu mezinárodních odborníků, kteří neúnavně pracovali na vývoji a dodávce nové generace petawattových laserů.
Constantin Haefner
programový ředitel pro pokročilé fotonové technologie v NIF & PS

V sousedství je i další laserové centrum HiLASE, což je také projekt Fyzikálního ústavu Akademie věd. Zatímco ELI Beamlines se profiluje jako centrum základního výzkumu, HiLASE má blíže k průmyslovým aplikacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 7 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 8 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 9 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 11 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 13 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 18 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...