Laserové centrum ELI Beamlines slaví pět let. Pomáhá s odhalením tajemství vesmíru i vývojem nových léků

Před pěti lety bylo v Dolních Břežanech otevřeno mezinárodní laserové centrum ELI Beamlines. Do plného provozu bylo uvedeno v roce 2018, kdy tam také začaly první výzkumné uživatelské experimenty. Dnes se jedná o jeden z největších výzkumných projektů v České republice a společně s několika dalšími středisky tvoří základ špičkového evropského výzkumu laserů a všeho, co s nimi souvisí.

Tento projekt je součástí evropské výzkumné iniciativy Extreme Light Infrastructure (ELI), která spadá pod plán Evropské unie na vybudování nové generace výzkumných center. Jen samotná výstavba centra přišla na 7,2 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatila Evropská unie.

  • Projekt ELI je rozdělen do tří zemí: ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ELI-ALPS v maďarském Segedínu (zaměřený na zkoumání fyziky ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund, což je extrémně krátký časový úsek, světlo za tuto dobu urazí vzdálenost vyjádřenou délkou dvou atomů vodíku), a ELI-NP v rumunské Magurele, které je orientováno na fotonukleární fyziku.

Centrum ELI Beamlines má za cíl dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě. Vědci v něm v rámci základního výzkumu mohou poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy jako simulaci dějů uvnitř hvězd. Zařízení se dá využít také k výzkumu, který může vést k hledání nových způsobů léčby rakoviny a lékařského zobrazování a diagnostiky.

Centrum ELI Beamlines poskytuje výzkumné možnosti s širokou škálou špičkových sekundárních zdrojů buzených lasery s ultravysokou intenzitou. Tyto sekundární zdroje, zejména ty založené na zcela nových koncepcích, produkují pulzy záření nejvyšší intenzity a kvality paprsku, včetně elektromagnetického záření v širokém spektru a nabitých částic, jako jsou elektrony, protony a ionty.

V ELI Beamlines budou instalovány a provozovány čtyři laserové systémy a početná unikátní a špičková experimentální zařízení. Vědecké aktivity jsou rozčleněny do šesti výzkumných programů. Na každém výzkumném programu v současné době pracují týmy výzkumníků nejen z České republiky, ale i z mnoha zemí světa. Součástí centra jsou čtyři lasery. Jeden z nich (L4 ATON) je nejvýkonnější na světě a jeho pomocí vědci studují extrémní fyzikální jevy, jako je simulace dějů uvnitř hvězd. Laser vyvíjelo americko-evropské konsorcium.

Obří projekt

Budova centra je větší než fotbalové hřiště, vede osm metrů pod zem a 12 metrů nad zemí. Ateliér Bogle architects získal za projekt ELI Cenu za nejlepší architektonický projekt roku 2014, v květnu 2018 budova získala mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt.

Vývoj tohoto jedinečného laserového systému je neskutečný počin – stejně tak jako jeho stěhování 6000 mil přes Atlantik. Velký vděk patří talentovanému a schopnému týmu mezinárodních odborníků, kteří neúnavně pracovali na vývoji a dodávce nové generace petawattových laserů.
Constantin Haefner
programový ředitel pro pokročilé fotonové technologie v NIF & PS

V sousedství je i další laserové centrum HiLASE, což je také projekt Fyzikálního ústavu Akademie věd. Zatímco ELI Beamlines se profiluje jako centrum základního výzkumu, HiLASE má blíže k průmyslovým aplikacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.