Laserové centrum ELI Beamlines slaví pět let. Pomáhá s odhalením tajemství vesmíru i vývojem nových léků

Před pěti lety bylo v Dolních Břežanech otevřeno mezinárodní laserové centrum ELI Beamlines. Do plného provozu bylo uvedeno v roce 2018, kdy tam také začaly první výzkumné uživatelské experimenty. Dnes se jedná o jeden z největších výzkumných projektů v České republice a společně s několika dalšími středisky tvoří základ špičkového evropského výzkumu laserů a všeho, co s nimi souvisí.

Tento projekt je součástí evropské výzkumné iniciativy Extreme Light Infrastructure (ELI), která spadá pod plán Evropské unie na vybudování nové generace výzkumných center. Jen samotná výstavba centra přišla na 7,2 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatila Evropská unie.

  • Projekt ELI je rozdělen do tří zemí: ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ELI-ALPS v maďarském Segedínu (zaměřený na zkoumání fyziky ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund, což je extrémně krátký časový úsek, světlo za tuto dobu urazí vzdálenost vyjádřenou délkou dvou atomů vodíku), a ELI-NP v rumunské Magurele, které je orientováno na fotonukleární fyziku.

Centrum ELI Beamlines má za cíl dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě. Vědci v něm v rámci základního výzkumu mohou poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy jako simulaci dějů uvnitř hvězd. Zařízení se dá využít také k výzkumu, který může vést k hledání nových způsobů léčby rakoviny a lékařského zobrazování a diagnostiky.

Centrum ELI Beamlines poskytuje výzkumné možnosti s širokou škálou špičkových sekundárních zdrojů buzených lasery s ultravysokou intenzitou. Tyto sekundární zdroje, zejména ty založené na zcela nových koncepcích, produkují pulzy záření nejvyšší intenzity a kvality paprsku, včetně elektromagnetického záření v širokém spektru a nabitých částic, jako jsou elektrony, protony a ionty.

V ELI Beamlines budou instalovány a provozovány čtyři laserové systémy a početná unikátní a špičková experimentální zařízení. Vědecké aktivity jsou rozčleněny do šesti výzkumných programů. Na každém výzkumném programu v současné době pracují týmy výzkumníků nejen z České republiky, ale i z mnoha zemí světa. Součástí centra jsou čtyři lasery. Jeden z nich (L4 ATON) je nejvýkonnější na světě a jeho pomocí vědci studují extrémní fyzikální jevy, jako je simulace dějů uvnitř hvězd. Laser vyvíjelo americko-evropské konsorcium.

Obří projekt

Budova centra je větší než fotbalové hřiště, vede osm metrů pod zem a 12 metrů nad zemí. Ateliér Bogle architects získal za projekt ELI Cenu za nejlepší architektonický projekt roku 2014, v květnu 2018 budova získala mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt.

Vývoj tohoto jedinečného laserového systému je neskutečný počin – stejně tak jako jeho stěhování 6000 mil přes Atlantik. Velký vděk patří talentovanému a schopnému týmu mezinárodních odborníků, kteří neúnavně pracovali na vývoji a dodávce nové generace petawattových laserů.
Constantin Haefner
programový ředitel pro pokročilé fotonové technologie v NIF & PS

V sousedství je i další laserové centrum HiLASE, což je také projekt Fyzikálního ústavu Akademie věd. Zatímco ELI Beamlines se profiluje jako centrum základního výzkumu, HiLASE má blíže k průmyslovým aplikacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.