Laserové centrum ELI Beamlines slaví pět let. Pomáhá s odhalením tajemství vesmíru i vývojem nových léků

Před pěti lety bylo v Dolních Břežanech otevřeno mezinárodní laserové centrum ELI Beamlines. Do plného provozu bylo uvedeno v roce 2018, kdy tam také začaly první výzkumné uživatelské experimenty. Dnes se jedná o jeden z největších výzkumných projektů v České republice a společně s několika dalšími středisky tvoří základ špičkového evropského výzkumu laserů a všeho, co s nimi souvisí.

Tento projekt je součástí evropské výzkumné iniciativy Extreme Light Infrastructure (ELI), která spadá pod plán Evropské unie na vybudování nové generace výzkumných center. Jen samotná výstavba centra přišla na 7,2 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatila Evropská unie.

  • Projekt ELI je rozdělen do tří zemí: ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ELI-ALPS v maďarském Segedínu (zaměřený na zkoumání fyziky ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund, což je extrémně krátký časový úsek, světlo za tuto dobu urazí vzdálenost vyjádřenou délkou dvou atomů vodíku), a ELI-NP v rumunské Magurele, které je orientováno na fotonukleární fyziku.

Centrum ELI Beamlines má za cíl dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě. Vědci v něm v rámci základního výzkumu mohou poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy jako simulaci dějů uvnitř hvězd. Zařízení se dá využít také k výzkumu, který může vést k hledání nových způsobů léčby rakoviny a lékařského zobrazování a diagnostiky.

Centrum ELI Beamlines poskytuje výzkumné možnosti s širokou škálou špičkových sekundárních zdrojů buzených lasery s ultravysokou intenzitou. Tyto sekundární zdroje, zejména ty založené na zcela nových koncepcích, produkují pulzy záření nejvyšší intenzity a kvality paprsku, včetně elektromagnetického záření v širokém spektru a nabitých částic, jako jsou elektrony, protony a ionty.

V ELI Beamlines budou instalovány a provozovány čtyři laserové systémy a početná unikátní a špičková experimentální zařízení. Vědecké aktivity jsou rozčleněny do šesti výzkumných programů. Na každém výzkumném programu v současné době pracují týmy výzkumníků nejen z České republiky, ale i z mnoha zemí světa. Součástí centra jsou čtyři lasery. Jeden z nich (L4 ATON) je nejvýkonnější na světě a jeho pomocí vědci studují extrémní fyzikální jevy, jako je simulace dějů uvnitř hvězd. Laser vyvíjelo americko-evropské konsorcium.

Obří projekt

Budova centra je větší než fotbalové hřiště, vede osm metrů pod zem a 12 metrů nad zemí. Ateliér Bogle architects získal za projekt ELI Cenu za nejlepší architektonický projekt roku 2014, v květnu 2018 budova získala mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt.

Vývoj tohoto jedinečného laserového systému je neskutečný počin – stejně tak jako jeho stěhování 6000 mil přes Atlantik. Velký vděk patří talentovanému a schopnému týmu mezinárodních odborníků, kteří neúnavně pracovali na vývoji a dodávce nové generace petawattových laserů.
Constantin Haefner
programový ředitel pro pokročilé fotonové technologie v NIF & PS

V sousedství je i další laserové centrum HiLASE, což je také projekt Fyzikálního ústavu Akademie věd. Zatímco ELI Beamlines se profiluje jako centrum základního výzkumu, HiLASE má blíže k průmyslovým aplikacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 13 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...