Laserové centrum ELI Beamlines slaví pět let. Pomáhá s odhalením tajemství vesmíru i vývojem nových léků

Před pěti lety bylo v Dolních Břežanech otevřeno mezinárodní laserové centrum ELI Beamlines. Do plného provozu bylo uvedeno v roce 2018, kdy tam také začaly první výzkumné uživatelské experimenty. Dnes se jedná o jeden z největších výzkumných projektů v České republice a společně s několika dalšími středisky tvoří základ špičkového evropského výzkumu laserů a všeho, co s nimi souvisí.

Tento projekt je součástí evropské výzkumné iniciativy Extreme Light Infrastructure (ELI), která spadá pod plán Evropské unie na vybudování nové generace výzkumných center. Jen samotná výstavba centra přišla na 7,2 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatila Evropská unie.

  • Projekt ELI je rozdělen do tří zemí: ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ELI-ALPS v maďarském Segedínu (zaměřený na zkoumání fyziky ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund, což je extrémně krátký časový úsek, světlo za tuto dobu urazí vzdálenost vyjádřenou délkou dvou atomů vodíku), a ELI-NP v rumunské Magurele, které je orientováno na fotonukleární fyziku.

Centrum ELI Beamlines má za cíl dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě. Vědci v něm v rámci základního výzkumu mohou poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy jako simulaci dějů uvnitř hvězd. Zařízení se dá využít také k výzkumu, který může vést k hledání nových způsobů léčby rakoviny a lékařského zobrazování a diagnostiky.

Centrum ELI Beamlines poskytuje výzkumné možnosti s širokou škálou špičkových sekundárních zdrojů buzených lasery s ultravysokou intenzitou. Tyto sekundární zdroje, zejména ty založené na zcela nových koncepcích, produkují pulzy záření nejvyšší intenzity a kvality paprsku, včetně elektromagnetického záření v širokém spektru a nabitých částic, jako jsou elektrony, protony a ionty.

V ELI Beamlines budou instalovány a provozovány čtyři laserové systémy a početná unikátní a špičková experimentální zařízení. Vědecké aktivity jsou rozčleněny do šesti výzkumných programů. Na každém výzkumném programu v současné době pracují týmy výzkumníků nejen z České republiky, ale i z mnoha zemí světa. Součástí centra jsou čtyři lasery. Jeden z nich (L4 ATON) je nejvýkonnější na světě a jeho pomocí vědci studují extrémní fyzikální jevy, jako je simulace dějů uvnitř hvězd. Laser vyvíjelo americko-evropské konsorcium.

Obří projekt

Budova centra je větší než fotbalové hřiště, vede osm metrů pod zem a 12 metrů nad zemí. Ateliér Bogle architects získal za projekt ELI Cenu za nejlepší architektonický projekt roku 2014, v květnu 2018 budova získala mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt.

Vývoj tohoto jedinečného laserového systému je neskutečný počin – stejně tak jako jeho stěhování 6000 mil přes Atlantik. Velký vděk patří talentovanému a schopnému týmu mezinárodních odborníků, kteří neúnavně pracovali na vývoji a dodávce nové generace petawattových laserů.
Constantin Haefner
programový ředitel pro pokročilé fotonové technologie v NIF & PS

V sousedství je i další laserové centrum HiLASE, což je také projekt Fyzikálního ústavu Akademie věd. Zatímco ELI Beamlines se profiluje jako centrum základního výzkumu, HiLASE má blíže k průmyslovým aplikacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...