Larvy pravěkých mihulí jsou důkazem, že se věda mýlila v evoluci obratlovců

Nové objevy mění pohled vědy na vznik obratlovců. Důkaz přinesl výzkum zkamenělin pravěkých mihulí a jejich larev.

Mihule jsou vzhledem tvorové podobní úhořům – až na zuby, které mají umístěné v kruhu kolem úst. Jedná se o jedny z nejprimitivnějších zástupců dnes žijících obratlovců, tedy alespoň až donedávna si to vědci mysleli. Nový výzkum ale vrhá na jejich historii i současnost úplně jiné světlo.

Paleontologové se v něm podívali do minulosti mihulí, zejména s ohledem na minohy. Tímto slovem se označují jejich larvy, proslulé mezi biology svým absurdním životním cyklem.

Od dospělých mihulí jsou tak odlišné, že si vědci původně mysleli, že jde dokonce o úplně jiný druh ryb. „Jakmile se larvy vylíhnou, zahrabou se do říčního koryta a tam filtrují potravu, později se promění v krvežíznivé dospělce,“ uvedl hlavní autor nové práce Tetsuto Miyashita z Kanadského muzea přírody. 

Mihule na začátku evoluce obratlovců

„V minulosti jsme larvy moderních mihulí využívali jako model pro podmínky, za nichž vznikali obratlovci,“ popisuje Miyashita. „Vypadaly dostatečně primitivní, srovnatelně s červovitými bezobratlými. A také jejich vlastnosti odpovídaly oblíbené teorii o původu obratlovců. Ale neměli jsme důkazy,“ dodává vědec.

Fosilie pravěké minohy
Zdroj: Tetsuto Miyashita/ Nature

Jenže tuto verzi evolučního příběhu popírají nově nalezené fosílie objevené v Illinois, Jižní Africe a Montaně. A vyprávějí složitější příběh.

Při studiu těchto zkamenělin se podařilo paleontologům rekonstruovat různé fáze životního cyklu pravěké mihule – a to umožnilo sledovat jejich růst a vývoj od vylíhnutí až po dospělost. Na některých z nejmenších vzorků o velikosti nehtu byla dokonce zachycena měkká tkáň se zbytky žloutkového váčku, což naznačuje, že fosilie zachycuje tyto mihule krátce po vylíhnutí.

Zásadní na tomto objevu bylo, že zkamenělí nedospělí jedinci byli zcela odlišní od svých moderních protějšků – tedy minoh. Místo toho vypadají spíše jako současné dospělé mihule s jejich velkýma očima a zubatými ústy. Nejzajímavější podle autorů studie je, že tento znak lze pozorovat během larvální fáze u více různých druhů pravěkých mihulí.

„Pozoruhodné je, že teď máme dost vzorků, abychom dokázali zrekonstruovat vývoj od mláďat do dospělosti rovnou u několika nezávislých liniích pravěkých mihulí,“ řekl Michael Coates, který se na výzkumu podílel. „A každá z nich ukazuje stejný vzorec: larvální forma vypadala jako miniaturní dospělý.“

Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Zdroj: Wikimedia Commons

Výzkumníci tvrdí, že tyto výsledky zpochybňují 150 let starou evoluční teorii, která říká, že moderní larvy mihule nabízejí přesný pohled na pravěký vznik obratlovců. Teď vědci prokázali, že mihule v pravěku nikdy neprošly fází slepé bezbranné minohy jako moderní mihule – od narození tedy byly dravé. A to podle vědců boří model vývoje obratlovců oblíbený starší generací paleontologů.

„V podstatě jsme tím vyškrtli mihule z pozice na začátku vývoje obratlovců,“ řekl Miyashita. „Takže teď potřebujeme nějakou jinou alternativu.“

Na základě jiných nově nalezených fosilií se tento vědecký tým domnívá, že lepšími kandidáty by mohli být štítnatci, vyhynulé ryby žijící před 300 až 500 miliony lety. Moderní podoba minoh je tedy spíše až mnohem pozdějším evolučním vylepšením. Výzkumníci tvrdí, že se jedná přesně o ten druh objevu, který může přepsat učebnice.

Digitální rekonstrukce štítnatce
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 59 mminutami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 2 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 4 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 6 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...