Medúzy by mohly chutnat podobně jako chipsy a ještě budou mít potenciál nasytit stále hladovější planetu.
Vědci přišli s novým způsobem, jak upravit medúzy k jídlu. Využili pro to staletí starou techniku, kterou vylepšili těmi nejmodernějšími technologiemi. Zdůrazňují, že kromě výše zmíněných výhod by také mohli snížit počet invazivních medúz v oceánech.
V Číně se medúzy z řádu Rhizostomae pojídají už déle než 1700 let, v polévkách a salátech je najdete v mnoha jihoasijských zemích dodnes. Tato zvyklost se však nikdy nerozšířila do západních zemí. Nyní starý způsob přípravy vylepšili experti z Dánska a věří, že sušené medúzy by se mohly stát hitem budoucnosti i v západním světě. Vědci tvrdí, že stále vyšší počet lidí na Zemi vede k tomu, že bychom měli diverzifikovat naše zdroje potravin – medúzy by v tom mohly pomoci.
Kde je problém s medúzami
V Asii se medúzy připravují tak, že se ještě čerstvé a živé, co nejdříve po ulovení, namáčejí ve speciální směsi soli a kamence. Celý proces namáčení trvá asi měsíc, má několik fází; jejím hlavním smyslem je odstranit z medúzy vodu, jež tvoří většinu jejího těla. Výsledkem je hmota podobná gumě, která se dá žvýkat. Tato procedura a její podrobnosti jsou v asijských zemích tajné, navíc celý proces zatím vědci příliš po chemické stránce nechápali.
Tým vedený Mie Thorborg Pedersenovou proto podnikl několik experimentů s velmi rozšířenou medúzou talířovkou ušatou, která se vyskytuje i u dánského pobřeží. Potvrdili, že pro úpravu medúz je vhodných několik verzí starých čínských metod, ale přišli i s vlastními založenými na lepším pochopení buněčné struktury těchto pozoruhodných bezobratlých tvorů.
Medúzy v alkoholu
Jako nejúčinnější se ukázalo nakládání do etanolu. Pokud se totiž medúzy naloží do 96procentního etanolu, vyschnou během pouhých několika dní. Vznikne tak, poté, co se odpaří alkohol, hmota podobná papíru. „Alkohol za pár dní nahradí v medúze vodu, pak se vypaří a medúza vyschne, tak je to jednoduché,“ popisuje Pedersenová. Tato nová metoda navíc vede k lepší chuti a výraznějšímu gastronomickému zážitku.
Autorský tým věří, že jejich způsob přípravy by mohl být i komerčně využitelný; je laciný, efektivní a nenáročný na čas. Jediný rozdíl je v chuti, která je značně odlišná od asijské pochoutky, proto ji zřejmě nenahradí. Mohl by však vést ke komerčnímu využívání medúz jako zdroje potravy.
Medúzy totiž patří k menšině tvorů, jimž prospívá globální změna klimatu. Kyselejší a teplejší oceány jsou pro ně ideálním ekosystémem, takže se rychle množí a staly se také jedním z nejrozšířenějších invazivních druhů v severských mořích. Kdyby se začaly konzumovat, mohlo by to jednak snížit jejich počet a současně by se získal další druh potravy. Jedinou slabinou je, že vědecký tým zatím neví, jaké jsou nutriční hodnoty medúzy a zda má tedy smysl je vůbec ve větším množství konzumovat.
