Kouření elektronické vodní dýmky zabíjí o 70 procent víc plicních buněk

Uživatelé vodních dýmek by se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem je používají. Nová práce vědců z University of Cincinnati ukazuje, že některé typy jsou výrazně rizikovější, než se doposud věřilo.

Vodní dýmka sice vznikla v Persii, dnes se však kouří prakticky po celém světě. K zahřívání tabáku se tradičně používá uhlí, nejčastěji kokosové, občas však i dřevěné nebo rychlozápalné. Kolem roku 2013 se ovšem objevila populární alternativa: elektronická vodní dýmka - kde je elektronický uhlík. Velmi rychle se mezi částí uživatelů stala hitem: nejen proto, že na jednu baterii může fungovat až na 2000 potáhnutí, ale především pro komfort, který lidem nabízí.

Ryan Saadawi z University of Cincinnati ve své práci popsal, jaké jsou z medicínského hlediska rozdíly mezi dýmkami na uhlí a dýmkami na elektřinu. Vědec analyzoval několik dýmek a různé druhy uhlí. Dospěl k tomu, že elektronické podpalování je pro plíce jednoznačně nejhorší:

  • Uhlíky s nízkým podílem toxinů zabily během 24 hodin 10 procent zasažených plicních buněk.
  • Uhlíky s vysokým podílem toxinů zabily během 24 hodin 25 procent zasažených plicních buněk.
  • Elektronicky ohřívaný tabák zabil během 24 hodin 80 procent zasažených plicních buněk.

„Ve vědě nás učí, abychom nikdy nebyli překvapení. Ale já byl opravdu šokovaný a současně nadšený, že otevírám vlastně novou oblast bádání,“ popsal hlavní autor práce výsledky výzkumu. Prezentoval je na konferenci American Chemical Society 2. dubna 2017 v San Franciscu.

Jak funguje vodní dýmka – a v čem jsou její rizika

Pochází z Asie a spaluje tabák míchaný s příchutěmi medu, máty, lékořice nebo různých druhů ovoce. Vonný kouř se vdechuje dlouhou hadicí, směs tabáku je ohřívána nad uhlíky. Šiša (jak se tomuto druhu kouření také říká) je nesmírně oblíbená zejména mezi mladými, především proto, že je velmi společenská. Lidé sedí kolem dýmky, předávají si ji z ruky do ruky a baví se. Zní to zcela nevinně, ale i šiša je zdravotní hrozbou.

Nahrávám video
Události: Obalová kampaň proti kouření
Zdroj: ČT24

Neexistují žádné velké vědecké práce, které by prokazovaly, že by byly vodní dýmky v nějakém ohledu bezpečnější než cigarety. Voda nefiltruje toxiny z kouře – koncentrace nikotinu, dehtu, těžkých kovů a dalších pro člověka nebezpečných látek je v něm stejná a někdy i vyšší než při normálním kouření.

Kouření vodní dýmky prokazatelně zvyšuje šanci na rakovinu plic, žilní problémy, zvýšený krevní tlak a další choroby – například větší kazivost zubů nebo osteoporózu. Navíc kromě nich u šiši hrozí přenášení infekčních chorob, když více lidí kouří z jedné dýmky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 15 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...