Kouření elektronické vodní dýmky zabíjí o 70 procent víc plicních buněk

Uživatelé vodních dýmek by se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem je používají. Nová práce vědců z University of Cincinnati ukazuje, že některé typy jsou výrazně rizikovější, než se doposud věřilo.

Vodní dýmka sice vznikla v Persii, dnes se však kouří prakticky po celém světě. K zahřívání tabáku se tradičně používá uhlí, nejčastěji kokosové, občas však i dřevěné nebo rychlozápalné. Kolem roku 2013 se ovšem objevila populární alternativa: elektronická vodní dýmka - kde je elektronický uhlík. Velmi rychle se mezi částí uživatelů stala hitem: nejen proto, že na jednu baterii může fungovat až na 2000 potáhnutí, ale především pro komfort, který lidem nabízí.

Ryan Saadawi z University of Cincinnati ve své práci popsal, jaké jsou z medicínského hlediska rozdíly mezi dýmkami na uhlí a dýmkami na elektřinu. Vědec analyzoval několik dýmek a různé druhy uhlí. Dospěl k tomu, že elektronické podpalování je pro plíce jednoznačně nejhorší:

  • Uhlíky s nízkým podílem toxinů zabily během 24 hodin 10 procent zasažených plicních buněk.
  • Uhlíky s vysokým podílem toxinů zabily během 24 hodin 25 procent zasažených plicních buněk.
  • Elektronicky ohřívaný tabák zabil během 24 hodin 80 procent zasažených plicních buněk.

„Ve vědě nás učí, abychom nikdy nebyli překvapení. Ale já byl opravdu šokovaný a současně nadšený, že otevírám vlastně novou oblast bádání,“ popsal hlavní autor práce výsledky výzkumu. Prezentoval je na konferenci American Chemical Society 2. dubna 2017 v San Franciscu.

Jak funguje vodní dýmka – a v čem jsou její rizika

Pochází z Asie a spaluje tabák míchaný s příchutěmi medu, máty, lékořice nebo různých druhů ovoce. Vonný kouř se vdechuje dlouhou hadicí, směs tabáku je ohřívána nad uhlíky. Šiša (jak se tomuto druhu kouření také říká) je nesmírně oblíbená zejména mezi mladými, především proto, že je velmi společenská. Lidé sedí kolem dýmky, předávají si ji z ruky do ruky a baví se. Zní to zcela nevinně, ale i šiša je zdravotní hrozbou.

3 minuty
Události: Obalová kampaň proti kouření
Zdroj: ČT24

Neexistují žádné velké vědecké práce, které by prokazovaly, že by byly vodní dýmky v nějakém ohledu bezpečnější než cigarety. Voda nefiltruje toxiny z kouře – koncentrace nikotinu, dehtu, těžkých kovů a dalších pro člověka nebezpečných látek je v něm stejná a někdy i vyšší než při normálním kouření.

Kouření vodní dýmky prokazatelně zvyšuje šanci na rakovinu plic, žilní problémy, zvýšený krevní tlak a další choroby – například větší kazivost zubů nebo osteoporózu. Navíc kromě nich u šiši hrozí přenášení infekčních chorob, když více lidí kouří z jedné dýmky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...