Kouření elektronické vodní dýmky zabíjí o 70 procent víc plicních buněk

Uživatelé vodních dýmek by se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem je používají. Nová práce vědců z University of Cincinnati ukazuje, že některé typy jsou výrazně rizikovější, než se doposud věřilo.

Vodní dýmka sice vznikla v Persii, dnes se však kouří prakticky po celém světě. K zahřívání tabáku se tradičně používá uhlí, nejčastěji kokosové, občas však i dřevěné nebo rychlozápalné. Kolem roku 2013 se ovšem objevila populární alternativa: elektronická vodní dýmka - kde je elektronický uhlík. Velmi rychle se mezi částí uživatelů stala hitem: nejen proto, že na jednu baterii může fungovat až na 2000 potáhnutí, ale především pro komfort, který lidem nabízí.

Ryan Saadawi z University of Cincinnati ve své práci popsal, jaké jsou z medicínského hlediska rozdíly mezi dýmkami na uhlí a dýmkami na elektřinu. Vědec analyzoval několik dýmek a různé druhy uhlí. Dospěl k tomu, že elektronické podpalování je pro plíce jednoznačně nejhorší:

  • Uhlíky s nízkým podílem toxinů zabily během 24 hodin 10 procent zasažených plicních buněk.
  • Uhlíky s vysokým podílem toxinů zabily během 24 hodin 25 procent zasažených plicních buněk.
  • Elektronicky ohřívaný tabák zabil během 24 hodin 80 procent zasažených plicních buněk.

„Ve vědě nás učí, abychom nikdy nebyli překvapení. Ale já byl opravdu šokovaný a současně nadšený, že otevírám vlastně novou oblast bádání,“ popsal hlavní autor práce výsledky výzkumu. Prezentoval je na konferenci American Chemical Society 2. dubna 2017 v San Franciscu.

Jak funguje vodní dýmka – a v čem jsou její rizika

Pochází z Asie a spaluje tabák míchaný s příchutěmi medu, máty, lékořice nebo různých druhů ovoce. Vonný kouř se vdechuje dlouhou hadicí, směs tabáku je ohřívána nad uhlíky. Šiša (jak se tomuto druhu kouření také říká) je nesmírně oblíbená zejména mezi mladými, především proto, že je velmi společenská. Lidé sedí kolem dýmky, předávají si ji z ruky do ruky a baví se. Zní to zcela nevinně, ale i šiša je zdravotní hrozbou.

Nahrávám video

Neexistují žádné velké vědecké práce, které by prokazovaly, že by byly vodní dýmky v nějakém ohledu bezpečnější než cigarety. Voda nefiltruje toxiny z kouře – koncentrace nikotinu, dehtu, těžkých kovů a dalších pro člověka nebezpečných látek je v něm stejná a někdy i vyšší než při normálním kouření.

Kouření vodní dýmky prokazatelně zvyšuje šanci na rakovinu plic, žilní problémy, zvýšený krevní tlak a další choroby – například větší kazivost zubů nebo osteoporózu. Navíc kromě nich u šiši hrozí přenášení infekčních chorob, když více lidí kouří z jedné dýmky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 9 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 17 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.